Mary Wortley Montagu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mary Wortley Montagu, od Charlese Jervase, po roce 1716.

Lady Mary Wortley Montagu (26. květen 1689, Londýn - 21. srpen 1762) byla anglická aristokratka a spisovatelka. Dnes je Montagu známá hlavně díky svým dopisům, především dopisům z Turecka, které Billie Melmanová popsala jako „úplně první příklad světského díla napsaného ženou o muslimském Orientu“.

Do historie však vstoupila i tím, že jako první v Anglii se pokusila o prevenci černých neštovic metodou již dříve užívanou v Turecku. (Očkování spočívalo v záměrném nakažení pacienta sušeným hnisem z puchýřů pravých neštovic, v němž je původce oslabený; neštovice jsou však velice virulentní a tak i následný lehčí průběh nemoci mohl vést ke znetvoření nebo dokonce smrti pacienta, který byl navíc po celou dobu infekční a mohl šířit nemoc dál, proto se tento způsob neujal a skutečný boj proti neštovicím zahájil až anglický lékař Edward Jenner.)

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší dcera Evelyna Pierreponta, pátého hraběte z Kingstonu-upon-Hull a jeho manželky Lady Mary Fieldingové. Ve třech letech její matka zemřela. Její rodina postupně stoupala na žebříčku britské šlechtické společnosti. V roce 1706 se její otec dočkal povýšení na markýze z Dorchestruu, dále získal vedoucí postavení ve sněmovně lordů a v roce 1715 titulu vévody z Kingstonu.

Až do svých devíti let byla Mary vychovávána babičkou, teprve tehdy se její výchovu ujal sám otec. Během mládí pobývala hlavně na zámcích Thoresby Hall a Holme Pierrepont Hall, kde ve zdejších knihovnách, které se řadily k nejkvalitnějším v celém království, propadla kouzlu knih a literatury. Protože se nemohla s otcem shodnout na jménu svého budoucího manžela, vzala vše do svých rukou a 23. srpna 1712 se vdala za Edwarda Wortleyho. Novomanželé následně žili nějaký čas v ústraní. V roce 1715 se Edward stal členem parlamentu, díky čemuž stoupala jeho kariéra. Polepšila si i Mary, která se stala miláčkem dvorské společnosti. Nedlouho poté ji ovšem postihly neštovice, takže se musela opět stáhnout do soukromí.

Po svém uzdravení v roce 1716 se ovšem nezapojila mezi londýnskou smetánku, nýbrž následovala manžela, který se mezitím stal velvyslancem v Osmanské říši. Do Cařihradu, hlavního města Osmanské říše, se dostali přes Vídeň a Adrianopoli. Celkem na cestách a v říši strávili dva roky, během kterých Mary napsal desítky dopisů, ve kterých vylíčila každodenní život v těchto zemích, ale také zvyklosti, ať už u dvora či mezi obyčejnými lidmi. Ceněná jsou především svědectví o Osmanské říši.

Zajímavé jsou také její pohledy na Vídeň a Čechy, které zaznamenala v ryze soukromých dopisech postrádajících jakékoliv znaky formalit. Je v nich vidět, že ji rakouská monarchie nikterak neokouzlila, jak např. dosvědčuje i jeden z prvních dopisů, který poslala do Londýna:

Království české jest nejpustější ze všech zemí, která jsem viděla v Německu. Vesnice jsou tak bídné a poštovní stanice tak ubohé, že čistá sláma a čerstvá voda jsou dobrodiní, jakého nenajdeme všude, a nesmíme doufat v lepší pohodlí...

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lady Mary Wortley Montagu na anglické Wikipedii.