Ostružiník maliník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Maliník obecný

Maliník obecný
Maliník obecný
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Rod: ostružiník (Rubus)
Binomické jméno
Rubus idaeus
L.

Ostružiník maliník (Rubus idaeus Linné) někdy nazývaný též maliník obecný je až 2 metry vysoký listnatý opadavý keř s prutovitými výhony, náležející do čeledi růžovité.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Listy: jsou 3–7četné, střídavé a lichozpeřené.
  • Květy: bílé, oboupohlavné, 5četné, pravidelné, kvete v květnu až červenci
  • Plody: Plodem je malina, což je souplodí drobných peckovic.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Maliník (Rubus idaeus) je původní domácí rostlinou v celé Evropě a Asii včetně Japonska, přesto nikdy nevzbudil zájem žádného starověkého národa na kontinentě. Neobjevil se v žádných řeckých, latinských nebo čínských písemnostech. Ve skutečnosti nezískal maliník žádný opravdový význam v Evropě ani Severní Americe až do 19. století. Nechceme samozřejmě tvrdit, že nebyl do té doby ani pěstován.

V katalogu Johna Tradescanta z poloviny 17. století byla zapsána řada kultivarů maliníku, už tehdy se objevovaly bílé i červené druhy, což samo o sobě předpokládá značné stáří procesu pěstování. Existuje několik dalších zmínek o tomto ovoci, ale čím dále do minulosti, tím častěji ho popisují jako kyselé. Podle toho se dá soudit, že při pěstování nedošlo k výběru kvalitnějších odrůd.

Maliny mohly být ovocem, které bylo ponejprv pěstováno v evropských zemích a v Anglii domkáři, kteří přenesli pruty maliníku z divočiny do svých zahrádek, jak to udělali s drobnými planými lesními jahodami. Výběr a zkvalitnění druhů započalo tu dříve, než ovoce vzbudilo zájem profesionálních pěstitelů.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule od nížin do hor.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Světlé lesy, mýtiny a slunné stráně

Užití[editovat | editovat zdroj]

Sbírají se zejména plody - maliny. Obsahují barvivo patřící mezi nejsilnější antioxidanty. Čím sytější a tmavší barvu maliny mají, tím je koncentrace tohoto barviva vyšší.[zdroj?] Více tohoto barviva obsahují už jen malinoostružiny a ostružiny.[zdroj?] Plody, šťáva a další výrobky z nich jsou zejména pro obsah antioxidantů cenné při horečnatých a zánětlivých onemocněních (zánět průdušek, revma), zlepšují zdravotní stav kuřáků a alkoholiků, jsou doporučovány i u Alzheimerovy choroby.[zdroj?]

V léčitelství se používá též sušený list maliníku - výluhy se používají ke kloktání při zánětech v dutině ústní a k potírání kožních chorob. Jde o hodnotnou součást celoročních bylinných čajových směsí. Fermentací se senzorická hodnota drogy zvětšuje.

Během času bylo vypěstováno mnoho kulturních odrůd maliníku pro pěstování na zahradách a plantážích.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hyams, Edward; Rostliny ve službách člověka; Orbis, Praha 1976

Odkaz na stránky[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu