Babylonská věž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Babylonská věž na obraze Pietra Brueghela z roku 1563

Babylonská věž (hebrejsky: מגדל בבל‎‎, Migdal Bavel, arabsky: برج بابل‎‎, Burdž Bábil) byla podle biblické knihy Genesis ohromná budova, která měla sahat až do nebe. Měla být postavena na místě nazvaném posléze Bábel, což je hebrejské jméno pro Babylón. Podle Bible byli všichni lidé v době po potopě světa jednotní a mluvili společným jazykem. Lidé se rozhodli postavit město a věž až do nebe, aby sebe oslavili a nebyli rozptýleni po celé zemi. Věž tedy byla vystavěna k slávě člověka nikoliv Boha. Bůh tehdy rozdělil dosud jediný lidský jazyk ve více jazyků a rozehnal lidi po celé zemi, protože se mu nelíbilo, že by chrám měl patřit někomu jinému než jemu samotnému.

Vyprávění podle Genesis[editovat | editovat zdroj]

Celá země byla jednotná v řeči i v činech. Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam. Tu si řekli vespolek: „Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme.“ Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny. Nato řekli: „Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi.“ I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. Hospodin totiž řekl: „Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.“ I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.

– Genesis 11,1-9 CEP

Babylonský Zikkurat[editovat | editovat zdroj]

Jedna z hypotéz ztotožňuje babylonskou věž s chrámem boha Marduka v Babylóně - Etemenanki, který dosahoval výšky 91 metrů, jiné teorie ji spojují se zikkuratem v Eridu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BANON, David; DERHY, Deborah. La tour et le tabernacle : Migdal et Michkan. Paris : Bayard, 2008. 174 s. ISBN 9782227477681. (francouzsky) 
  • CASSUTO, Umberto. Form Adam to Noah. Jerusalem : Magnes, 1978. ISBN 978-9996312298. (anglicky) 
  • DOMBART, Theodor. Der Babylonische Turm. Leipzig : Hinrichs, 1930. 35 s. (Der Alte Orient; sv. 29,2) (německy) 
  • GRESSMANN, Hugo. The Tower of Babel. New York : [s.n.], 1928. S. 1-19. (anglicky) 
  • HARTMANN, Fred. Der Turmbau zu Babel - Mythos oder Wirklichkeit? : Turmbausagen im Vergleich mit der Bibel. Neuhausen-Stuttgart : Hänssler, 1999. 93 s. ISBN 9783775134323. (německy) 
  • KLENGEL-BRANDT, Evelyn. Der Turm von Babylon : Legende und Geschichte eines Bauwerkes. Wien, München : Anton Schroll, 1982. 192 s. ISBN 9783703105593. (německy) 
  • KOSIDOWSKI, Zenon. Příběhy Mrtvého moře. Překlad Josef Vlášek. Praha : Práce, 1988. S. 42-43.  
  • LÄPPLE, Alfred. Úvod do Starého zákona. Překlad Miroslav Cón, Svatopluk Láb, Bedřich Smékal. Praha : Česká katolická charita, Ústřední církevní nakladatelství, 1972. S. 84-92.  
  • MINKOWSKI, Helmut. Vermutungen über den Turm zu Babel. Freren : Luca, 1991. 297 s. ISBN 3923641362. (německy) 
  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha : [s.n.], 1956. (Kalich) Dostupné online. Heslo Babylonská věž, s. 695.  
  • PARROT, André. Ziggurat et Tour de Babel. Paris : [s.n.], 1949. (francouzsky) 
  • SCHMID, Hansjörg. Der Tempelturm Etemenanki in Babylon. Mainz am Rhein : Von Zabern, 1995. (Baghdader Forschungen; sv. 17) ISBN 9783805316101. (německy) 
  • SOLIELI, Menachem; BERKUZ, Moše. Leksikon mikra'i. Svazek 2. Tel Aviv : Dvir, 5725. Heslo Migdal Bavel, s. 458. (hebrejsky) 
  • Starozákonní překladateská komise. Výklady ke Starému zákonu. Svazek 1. Zákon (Genesis — Deuteronomium). Praha : Kalich, 1991. S. 69-71.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu