Etemenanki
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Etemenanki (sumersky É.TEMEN.AN.KI "chrám základů nebe a země") bylo pojmenování velkého zikkuratu zasvěceného Mardukovi, ve městě Babylon zhruba v 6. stol. př. n. l.. Z původně sedmipatrové stavby dnes zůstaly jen ruiny základů. Podle některých současných názorů (prezentovaných např. Stephenem L. Harrisem), biblický příběh o Babylonské věži byl inspirován právě stavbou Etemenanki během židovského babylonského zajetí. Jiní naopak prohlašují, že podle knihy Genesis by tato stavba měla být podstatně starší.
[editovat] Stavební proces
Není zcela jasné, kdy byl chrám Etemenanki poprvé postaven, ale pravděpodobně existoval již před vládou Chammurapiho ((1792–1750 př. n. l.). Obecně je přijímána teze, že mýtus Enúma eliš o stvoření světa/Babylonu byl napsán během či krátce po Chammurapiho panovnictví; protože mýtus uvádí, že Esagila, Mardukův chrám, byl postaven ihned po stvoření světa a zmiňuje i existenci Etemenanki, obě stavby patrně existovaly dosti dlouho na to, aby mohly být popsánu v eposu.
Město Babylon bylo zničeno roku 689 př. n. l. králem Sinacheribem, který tvrdil, že zničil i Etemenanki. Město bylo obnoveno za vlády Nabopolasara a jeho syna Nebukadnesara II. Obnova města trvala 88 let; jeho centrálním prvkem byl Mardukův chrám Esagila, se kterým byl spojen zikkurat Etemenanki. Zikkurat samotný nechal obnovit Nebukadnesar II. Sedm pater zikkuratu dosahovalo výšky 91 metrů (podle tabulky z Uruku), a na vrcholu byla umístěna chrámová svatyně.
[editovat] Popis
Novobabylonský nápis (citující Nabukadnesara II.) ze stély nalezené r. 1917 Robertem Koldeweyem při vykopávkách v Babylonu uvádí: "Etemenanki [1] Zikkurat Babibli (babylonský zikkurat) jsem já vybudoval, pozemskému lidu na podiv, já vztyčil jeho vrchol k nebesům, udělal dveře pro jeho brány a pokryl jej bitumenem a cihlami." Etemenanki je zobrazeno mělkým obrysem, znázorňujícím jeho první patra s dvojitými schodišti, pět dalších pater a chrám, který korunuje celou stavbu. Najdeme zde i plánek přízemí, znázorňující zesílené vnější stěny a vnitřní síně obklopující jádro stavby.
Etemenanki popisuje i tabulka z Uruku napsaná v klínovém písmu, pocházející z roku 229 př. n. l. (nyní uložená v pařížském Louvre, jde o kopii ještě staršího textu). Ta uvádí i výšku věže - sedm pater (91 metrů) se čtvercovou základnou o rozměrech 91x91 metrů. Existenci této stavby z nepálených cihel potvrdil svými vykopávkami Robert Koldewey po roce 1913. Velké schodiště bylo objeveno na jižní straně budovy, v místech kde měla být trojitou bránou spojena s chrámem Esagila. Větší brána na východě spojovala Etemenanki se svatou procesní cestou (nyní zrekonstruovanou v Pergamském muzeu v Berlíně).
[editovat] Reference
- ↑ Chrám, základní kámen nebes a země". Stéla se rozbila na 3 části, dvě byly znovu spojeny v http://www.schoyencollection.com/babylonianhist.htm#2063 Schøyen collection, MS 2063]
