Larsa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Larsa (dnes Tell as-Senkereh v Iráku, pravděpodobně biblický Ellasar (Genesis(14:1))) bylo sumerské město, které stálo na levém břehu řeky Eufrat. Dnes se nachází asi 25 km jihovýchodně od ruin města Uruk (biblického Erechu). První zmínky o Larse pocházejí ze sumerských nápisů z 28. století př. n. l.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo za sumerských dob a její sumerský název je l-Babbar neboli "příbytek slunce". Larsa byla považována za sídlo boha Šamše a později se stala sídlem mnoha králů. Mezi první patřil i urský král Urgul, který město pozvedl. Další období rozkvětu nastalo po pádu Třetí dynastie z Uru, kdy tamní vládcové přesídlili do Isinu. Avšak jeden amoritský místodržící se osamostatnil a usadil se v Larse. Díky tomu se město nakrátko stalo velmi významným centrem, jelikož ovládalo cesty ze severní Mezopotámie k Perskému zálivu. Larsa vzkvétala po několik dalších staletí, a to i díky své výhodné poloze - nepřekážela žádnému mocnějšímu státu v rozvoji. Poslední král Rím-Sín I. se snažil zemi chránit proti nájezdům, ale nebyl schopen svých cílů dosáhnout, takže nakonec Larsu obsadili Babyloňané.

V padesátých letech 19. století objevil pozůstatky města a rozsáhlé zbytky chrámu slunce lord William J. Loftus, přičemž nalezl i hojné a důležité klínopisy. Z těch je vidět, že poslední babylónský král Nabonid chrám boha slunce v Larse obnovil.

Králové Larsy[editovat | editovat zdroj]

Seznam panovníků Larsy pocházející z 39. roku panování Chammurapiho nacházející se dnes v Louvre

Kategorie Larsa ve Wikimedia Commons