An (božstvo)

Zobrazení Ana v sumerském klínovém písmu

An (sumersky „nebesa“), též Anu, byl v sumerské, akkadské, asyrské a babylonské mytologii považován za vládce a zosobnění nebes. V Sumeru byl navíc považován za nejvyššího boha. V klínovém písmu se znak tohoto boha používá jako determinativ značící, že následuje jméno boha, i jako slovo „bůh“.

Jelikož o činech tohoto boha toho není mnoho známo, je často označován jako „deus quiescens“ (tzn. „mlčící bůh“)

Rodinné poměry

Vztah Ana k ostatním bohům je komplikovaný, protože jednotlivé mýty uvádějí jiné informace a některé si i protiřečí. Jisté je, že An patřil do tzv. první generace velkých bohů.

• Rodiče: Anšar a Kišar
• Manželka: Antum - Akkad, Sumer - Ki, Uraš - Sumer, (řazení je pouze abecední)
• Děti:

Zde je situace nejen komplikovaná, ale i velmi nepřehledná. An totiž stvořil poměrně velké množství bohů, ke stvoření některých nepotřeboval partnerku, k jiným tuto potřebu měl. Podle některých mýtů docházelo i k hromadnému stvoření.

* Inanna (Ištar) - jejím otcem je jindy uváděn též (Sín)

* Enlil

* Gula

* Sebttu (Iminbi)

* Azag (Asakku)

Symboly

Jeho symbolem byla tiára s býčími rohy. Posvátným zvířetem byl býk a posvátné číslo bylo „60“.

Související články

• Enúma eliš
• Sumersko-akkadská mytologie
• Sumersko-akkadská literatura
• Anunnaki