Ninive
| Starověká Mezopotámie |
|---|
| Eufrat - Tigris |
| Sumer |
| Eridu - Kiš - Uruk - Ur Lagaš - Nippur |
| Elam |
| Susy - Anšan |
| Akkadská říše |
| Akkad - Mari |
| Amorité |
| Isin - Larsa - Ekallatum |
| Babylonie - Novobabylonská říše |
| Babylon - Borsippa - Chaldea Přímořská říše |
| Asýrie - Novoasyrská říše |
| Aššúr - Nimrud Dúr Šarrukín - Ninive |
|
Chronologie panovníků
|
| Sumer Akkad Asýrie Babylonie |
| Enúma eliš - Gilgameš Marduk - Aššur - Sín Enlil - Anunnaki |
|
Jazyky
|
| Sumerština - Elamština |
| Akkadština - Aramejština |
| Churritština - Chetitština |
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejskyנינוה , Nīnewē; řecky Νινευη; latinsky Nineve; arabsky نينوى, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
O pověst tohoto města se zasloužili antičtí autoři, kteří jej umísťovali mezi řeky Tigris a Velký Záb. Kniha Jonášova ho popisuje jako velké město, kterým se muselo procházet tři dny. Přesnou polohu města se pokusil určit ve 12. století španělský cestovatel Benjamin z Toleda, který jej umístil na východní břeh řeky Tigris.
Nejstarší mapu lokality pořídil Claudius James Rich roku 1820 a to bez jakýchkoliv archeologických sondáží. V 19. století Francouz Paul-Émile Botta (konzul u tureckého sultána v Mosulu) objevil ve vesnici Chorsábád ruiny paláce, který si nechal vystavět Sargon II. v 8. století př.n.l. a byl přesvědčen, že nalezl legendární Ninive. Ve skutečnosti šlo jen o velký palác, který ležel několik kilometrů od samotného města.
Teprve o několik let později anglický asyriolog Austen Henry Layard získal potřebné prostředky k zahájení prací v oblasti, kterou předtím zkoumal Botta. Měl štěstí - nejprve odhalil rozvaliny v lokalitě Nimrud a později na jihovýchod od Nimrudu objevil palác krále Senacheriba - Sargonova syna. Tento palác později ještě zkrášlil Aššurbanipal, který zde nechal zřídit rozsáhlou knihovnu - tzv. Aššurbanipalovu knihovnu. Právě zde nalezl Layard množství hliněných tabulek pokrytých klínovým písmem. Layard objevil Ninive a legendární město vystoupilo ze zapomnění. Ninive se pyšnilo 100 km dlouhým obvodem městských hradeb, které měly údajně dvojitou strukturu. Přesto Ninive padlo a to přibližně v roce 632 př.n.l. kdy jej dobyla spojená vojska Skytů a Babylóňanů.
Zdroj [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ninive na německé Wikipedii.
