Plusquamperfektum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Plusquamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději. Patří mezi tzv. relativní slovesné časy. Používá se hlavně ve vedlejších větách.

Plusquamperfektum se používá např. v latině, románských nebo germánských jazycích, dříve také v slovanských; v bulharštině se zachovalo dodnes.

Slovanské jazyky[editovat | editovat zdroj]

Ve slovanských jazycích tento čas většinou v minulosti zanikl a byl nahrazen préteritem (původně perfektum). Do dnešní doby se zachoval např. v bulharštině.

Čeština[editovat | editovat zdroj]

V české lingvistické literatuře se tento čas označuje také jako antepréteritum. Z dřívějších způsobů tvoření je v dnešní době možné spojení minulého času slovesa být a činného (minulého) příčestí významového slovesa:

  • byl jsem vedl, byl jsi vedl atd.
  • ve větě: „Kdybych byl přišel dříve, zastihl bych ho.“

V současnosti se považuje v běžném projevu za archaismus (zastaralý tvar), jehož významu průměrný mluvčí nemusí plně rozumět. Přesto se anterpréteritum relativně často uplatňuje v poezii a písních. Aktivním užíváním anterpréterita byl známý například Karel Kryl.

Bulharština[editovat | editovat zdroj]

Bulharština si na rozdíl od většiny ostatních slovanských jazyků uchovala systém čtyř minulých časů včetně plusquamperfekta. Tvoří se pomocí příčestí minulého (l-ového) a minulých tvarů pomocného slovesa съм (být). Pro srovnání je zde uvedeno časování slovesa чета (četa) – číst:

  sg pl
1. os. бях чел (чела, чело)
bjach čel (čela, čelo)
бяхме чели
bjachme čeli
2. os. бе(ше) чел (чела, чело)
be(še) čel (čela, čelo)
бяхте чели
bjachte čeli
3. os. бе(ше) чел (чела, чело)
be(še) čel (čela, čelo)
бяха чели
bjacha čeli

Příklad použití:
Бяхме свършили вече, когато той дойде. – Již jsme skončili, když přišel. (resp. českým předminulým: Byli jsme skončili, když přišel.) (V první větě je plusquamperfektum – vyjadřuje děj, který proběhl před dějem ve větě hlavní, který je vyjádřen prostým minulým časem, aoristem.)

Germánské jazyky[editovat | editovat zdroj]

Angličtina[editovat | editovat zdroj]

V angličtině se tento čas nazývá past perfect. Tvoří se kombinací pomocného slovesato have“ v préteritu (had) a příčestí minulého, lidově „třetí tvar“; např. done.

Němčina[editovat | editovat zdroj]

V němčině není plusquamperfektum používané často. Tvoří se kombinací préterita pomocného slovesa a participia (ich hatte gespielt, ich war gefallen). V hovorové řeči jižního Německa, Rakouska a Švýcarska se užívá takzvané dvojité perfektum (ich habe gespielt gehabt, ich bin gefallen gewesen)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]