Tabríz
| Tabríz تبریز |
|
|---|---|
 Radnice v Tabrízu |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 38° 4′ 44″ s. š., 46° 17′ 20″ v. d. |
| nadmořská výška: | 1340 m n. m. |
 |
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 1781 km² |
| počet obyvatel: | 1.460.961 (2006) |
| etnické složení: | Ázerbájdžánci, Peršané |
| náboženské složení: | šíitští muslimové |
| správa | |
| starosta: | Alí Rezá Novín |
Tabríz (persky تبریز, ázerbájdžánsky تبريز, Təbriz) je čtvrté největší město v Íránu a středisko provincie Východní Ázerbájdžán. Město se rozkládá v údolí, v nadmořské výšce 1350 m na soutoku řek Kuri a Adži, severně od něj se vypíná masiv stratovulkánu Kúh-e Sahand (3750 m n. m.). V roce 2006 v něm žilo 1.460.961 obyvatel, z velké části etnických Ázerbájdžánců.
V Tabrízu je mezinárodní letiště, které má ale jen regionální význam. Hlavními odvětvími zdejšího průmyslu jsou strojírenství, petrochemický průmysl a výroba automobilů a stavebních hmot. Jde o druhé nejprůmyslovější město Íránu.
Obsah |
Přírodní podmínky [editovat]
Klima v Tabrízu charakterizují suchá léta a poměrně tuhé zimy (s teplotami těsně nad bodem mrazu). Nejvyšší letní teploty se pohybují kolem 33°C, ročně zde spadne zhruba 310 milimetrů srážek. Geologicky je celá oblast značně nestabilní, což se projevuje častými zemětřeseními.
Historie [editovat]
Tabríz, kulturní centrum íránského Ázerbájdžánu, byl založen nejspíš za vlády dynastie Sásánovců (224–651), nelze však úplně vyloučit, že je mnohem starší – na jednom asyrském nápisu je zmiňována pevnost jménem Tauri, snad identická s dnešní metropolí. Podle staré místní legendy, vesměs zpochybňované, vzniklo město v době arabské nadvlády koncem 8. století a jeho zakladatelkou byla manželka chalífy Hárúna ar-Rašída Zubajda, jež se po těžké nemoci zdržovala v těchto končinách.
Období rozkvětu Tabríz zažil především ve 13. a 14. století za vlády mongolských ílchánů, kdy se stal dočasně hlavním městem říše. Jeho osudy byly poté velmi proměnlivé – v roce 1392 ho vypálil Tímúr Lenk, v 15. století jej obnovila turkmenská dynastie Karakojunlu, jejíž vládce Džahánšáh (1438–1467) se zde usídlil, v raném novověku o něj zápasili perští Safíovci s Osmanskými Turky. V dobách Safíovců se Tabríz stal nakrátko opět hlavním městem říše.
Po nástupu dynastie Kádžárovců roku 1795 se město změnilo v rezidenci perského korunního prince, jeho větší rozvoj však nastal až v první polovině 20. století, kdy vznikly moderní čtvrtě, zčásti postavené pod vlivem tehdejší sovětské architektury. V letech 1945–1946 byl Tabríz sídlem prosovětské "Lidové vlády Ázerbájdžánu".
Pamětihodnosti [editovat]
Nejcennější památkou Tabrízu je Modrá mešita z 15. století, dokončená Džahánšáhem z rodu Karakojunlu a po ničivém zemětřesení zase obnovená. Je zbudována z cihel na čtvercovém půdorysu, s kupolí v centrální části, a vstupuje se do ní značně poškozeným ívánem ze severní strany. Vnitřek je bohatě zdoben modře tónovanými mozaikami, nechybí ani nápisy tesané do mramoru a jiné pozoruhodnosti. Podle názoru historiků umění nemá mešita v Íránu mnoho analogií.
Druhou nejvýznamnější stavbou je Arg-e Alíšáh, někdy nesprávně nazývaný citadelou. Pochází z let 1316–1335 a je ve skutečnosti pozůstatkem mešity, jejímž stavebníkem byl Tádžuddín Alíšáh Tabrízí, vezír ílchána Öldžejtü.
Celkově kromě bazaru a páteční mešity ze seldžucké éry nemá již Tabríz mnoho turisticky atraktivních míst, což souvisí s periodicky se opakujícími zemětřeseními v minulosti, jimž padla řada památek za oběť.
Literatura [editovat]
- Rashad, M., Iran. Geschichte, Kultur und lebendige Traditionen – antike Stätten und islamische Kunst in Persien, Ostfildern 2006, s. 166–169.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Tabríz na Encyklopedii Orientu
- Tabrízská univerzita
- Technická univerzita v Tabrízu
- Tabrízská lékařská univerzita
- Islámská univerzita v Tabrízu
