Oranžová revoluce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Památeční poštovní známka s tématikou Oranžové revoluce, vydaná v roce 2005

Oranžová revoluce (ukrajinsky Помаранчева революція / Pomarančeva revoljucija) je označení událostí, které nastaly po druhém kole prezidentských voleb na Ukrajině v listopadu 2004.

Podrobný přehled událostí den po dni je v článku Sled událostí Oranžové revoluce.

Souhrn[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách se utkali kandidát vládního tábora a tehdejší ukrajinský premiér Viktor Janukovyč s kandidátem opozičního bloku Naše Ukrajina (Наша Україна) Viktorem Juščenkem. Oranžová byla barva volebního seskupení Naše Ukrajina.

Viktor Janukovyč měl podporu zejména ruskojazyčného východu a tehdejšího ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve svém volebním štábu měl i ruské poradce. Prosazoval orientaci na Rusko. Viktor Juščenko, bývalý guvernér národní banky, byl naopak prozápadní a preferoval větší nezávislost na Rusku.

Už v prvním kole voleb konstatovala opozice i mezinárodní pozorovatelé mnoho případů machinací a podvodů, které měly zajistit Janukovyčovi vítězství.[zdroj?] Oznámení výsledků prvního kola navíc Ústřední volební komise stále odkládala a oznámila je teprve v poslední den desetidenní zákonné lhůty pro její vyhlášení. To proto, aby Juščenko mohl zahájit volební kampaň před druhým kolem co možná nejpozději (kdežto premiér Janukovyč byl na televizních obrazovkách takřka neustále). Podle oficiálních výsledků vyhrál v prvním kole Juščenko se ziskem 39,87 % hlasů, kdežto jeho protivník Viktor Janukovyč dostal 39,32 % hlasů.

Spor o výsledky druhého kola voleb[editovat | editovat zdroj]

Druhé kolo voleb proběhlo 21. listopadu 2004. Na jeho průběh dohlížela 563členná mezinárodní pozorovatelská mise (International Election Observation Mission - IEOM), kterou společně vytvořily Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, Parlamentní shromáždění OBSE, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament a Parlamentní shromáždění NATO.

Během voleb došlo k několika incidentům (u jedné volební místnosti byl zavražděn policista, jinde byla ukradena hlasovací urna) a volební štáby obou kandidátů se obviňovaly z nezákonné volební agitace během voleb.

Vítězové voleb podle oficiálních výsledků

Po skončení voleb hovořily výsledky dotazování voličů u východů z volebních místností (exit polls) pro Viktora Juščenka. Podle průzkumu provedeného několika ukrajinskými výzkumnými organizacemi vedl Juščenko nad Janukovyčem v poměru 53 % ku 44 % (odpovědělo 77 % z 30 tisíc dotazovaných voličů). Průzkum Střediska pro sociální monitoring dával Juščenkovi o něco menší náskok - 49,5 % ku 45,9 %. Volební štáb Janukovyče tyto údaje odmítal - podle jejich vlastních průzkumů prý Janukovyč vedl o 3 až 5 %.

Oficiální výsledky oznámila Ústřední volební komise až ve středu 24. listopadu. Vítězem prohlásila Viktora Janukovyče s 49,46 %, kdežto opoziční Viktor Juščenko získal pouze 46,61 %.

Hned po volbách obvinila opozice vládu z volebních podvodů. Její tvrzení podpořila i zpráva mezinárodní pozorovatelské mise. Stoupenci Juščenka začali protestovat ve Lvově a na celé západní Ukrajině i v hlavním městě Kyjevě. Oficiální výsledky voleb neuznaly mj. USA, Kanada ani Evropská unie, naopak ruský prezident Putin gratuloval Janukovyčovi k vítězství ještě před oficiálním vyhlášením volebních výsledků.

Nejvyšší soud ve svém rozsudku z 3. prosince rozhodl, že z důvodu rozsáhlých volebních podvodů nelze zjistit, kdo ve druhém kole opravdu vyhrál a nařídil opakování druhého kola na 26. prosince 2004.

Opakované druhé kolo[editovat | editovat zdroj]

Opakované druhé kolo proběhlo, dle mezinárodních pozorovatelů, podle evropských standardů. Viktor Juščenko v něm získal asi 56 % hlasů. Viktor Janukovyč se odvolal k nejvyššímu soudu, s tím, že se tentokrát chovali nekorektně Juščenkovi přívrženci. Stížnost uznána nebyla a Juščenko se mohl připravovat na inauguraci.

Prezidentské volby v roce 2010[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Prezidentské volby na Ukrajině 2010.
Oranžová stužka - symbol solidarity s demokratickým hnutím na Ukrajině

Již předtím, než proběhlo první kolo ukrajinských prezidentských voleb bylo dle průzkumů jasné, že dosavadnímu prezidentu Viktoru Juščenkovi odevzdá hlas pouze mizivé procento voličů. Tisk o něm psal jako o politikovi "zklamaných nadějí".[1] Oranžová revoluce hlásící směřování vztahů k západu tak již předem neuspěla, jelikož oba hlavní kandidáti voleb, jak Viktor Janukovyč, tak nyní i Julija Tymošenková, se přiklánějí ke vstřícnějším vztahům k Rusku.[2]

Po druhém kole prezidentských voleb zvítězil Janukovyč se ziskem 48,95% hlasů, druhá skončila Tymošenková se ziskem 45,47%. Viktor Juščenko vypadl již v prvním kole, kdy získal pouhých 5,45% odevzdaných hlasů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ukrajina pět let po oranžové revoluci: všichni proti všem
  2. KOMENTÁŘ: Ukrajinské volby mají vítěze už teď. Je jím Rusko

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]