Přírodní bohatství
Přírodní bohatství jsou přírodní statky umožňující lidskou existenci na planetě. Základním přírodním bohatstvím České republiky je zemědělský půdní fond, je nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.[1]
Často se tímto pojmem myslí zdroje různých chemicky čistých látek nebo sloučenin, z nichž typickým příkladem mohou být různé minerály, drahokamy a polodrahokamy, kovy, obecně materiály, které tvoří vstup zpracovatelského (sekundárního) průmyslu. Má-li jít pouze o minerály, dá se použít zúžený pojem nerostné bohatství.
Mezi přírodní bohatství jsou však také zahrnovány i nehmotné zdroje, např. sluneční energie.
Ochrana přírodního bohatství je zakotvena v Ústavě České republiky v článku 7 a občané si v její preambuli sdělují odhodlání střežit a rozvíjet zděděné přírodní bohatství.[2] Pro zajištění uchování a reprodukci přírodního bohatství je vymezován systém ekologické stability – vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Sklizeň brambor -
Rybolov Velkého rybníka, Jesenice u Rakovníka -
Oáza Gaberoun, Libye -
-
Přírodní zlato
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992, o ochraně zemědělského půdního fondu. In: Sbírka zákonů. 1992, částka 68. PDF online. § 1. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992, Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů. 1993, částka 1. PDF online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb. ze dne 19. prosince 1992, o ochraně přírody a krajiny. In: Sbírka zákonů. 1992, částka 28. PDF online. § 4. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
