Tambora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tambora

Sopka Tambora

Vrchol 2851 m n. m.

Světadíl Asie
Státy Indonésie Indonésie
Souřadnice 8° 14′ 48″ j. š., 117° 57′ 30″ v. d.
Tambora
Fire.svg
Tambora
Typ stratovulkán
Erupce 1815

Tambora (také Tomboro) je činný stratovulkán, který se nachází na severu indonéského ostrova Sumbawa. Vrcholovou část tvoří mohutný kráter o průměru 7 km, jehož nejvyšší stěna dosahuje nadmořské výšky 2851 m.

Tambora je známá kvůli erupci z roku 1815, jejíž následky zahynulo přibližně 92 000 lidí a je proto považována za jednu z největších v historii lidstva. Vyvržené sopečné produkty zasáhly bezprostředně Borneo, Jávu, Sumatru a Moluky. Vzhledem k velkému množství sopečného popela, který se uchytil v atmosféře, však následky erupce ovlivnily následující rok celou severní polokouli v podobě změny klimatu. Rok 1816 bývá označován jako Rok bez léta.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Erupce[editovat | editovat zdroj]

Sopka proslula sérii erupcí, které začaly 5. dubna 1815 a vyvrcholily 10. dubna 1815. Tato sopečná erupce je považována za největší zaznamenanou erupci v historii lidstva. Výbuch tehdy vyvrhl asi 150 km³ pyroklastických trachyandezitů a byl slyšet až do vzdálenosti 2700 km od sopky. Kouř dosáhl výšky 44 km a sopečný materiál společně se sopečnými plyny byl dopraven až do stratosféry. Odhaduje se, že do atmosféry bylo uvolněno okolo 180 megatun aerosolu kyseliny sírové).[1] Spad popela byl zaznamenán ve vzdálenosti až 1300 km od sopky. Popela bylo prý tolik, že v okruhu 65 km se pod jeho tíhou propadaly [[Střecha|střechyÎ] domů. V okruhu 80 km údajně zahynulo vše živé včetně 10 000 lidí. V následujících týdnech následkem hladomoru a šíření nemocí zahynulo dalších 80 000 lidí. Podle odhadů si erupce vyžádala přibližně 92 000 lidských životů. Výbuch Tambory doprovázelo i pětimetrové tsunami, které způsobilo obrovské povodně po celé Indonésii.[2]

Satelitní snímek vulkánu Tambora

Rok bez léta[editovat | editovat zdroj]

Následující rok 1816 byl pro velké množství sopečného popela v atmosféře znám v Evropě a Severní Americe jako Rok bez léta. V tomto roce došlo k poklesu teploty o 0,5 °C oproti dlouhodobému průměru.

V květnu 1816 se Severní Amerikou prohnala sněhová bouře, která pokryla sněhovou pokrývkou USA a Kanadu a zničila veškerou úrodu. V kanadském Quebecu v té době napadlo 30 cm sněhu. O několik týdnů později se na mnohých řekách a jezerech začal objevovat led. V této době byly zaznamenány velké teplotní rozdíly, kdy teplota během několika hodin klesla z 35 °C k bodu mrazu.

V Evropě byla situace natolik vážná, že lidé, aby přežili, museli porazit své koně, kteří byli tehdy hlavním dopravním prostředkem. To mělo za následek celou řadu dopravních problémů. Situace přispěla k nápadu Karlu Draisovi na sestrojení svého Laufmaschine, jinak známého jako draisina. Celkově na následky této klimatické anomálie zahynulo asi 200 000 lidí.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.] : Blackwell Publishing company, 2009. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Volcanoes and climate: The effects of eruption volume on climate impact, s. 185. (anglicky) 
  2. Výbuch indonézskej sopky Tambora pred 195 rokmi pripravil o život 92.000 ľudí
  3. Rok bez léta - největší klimatická anomálie v novověku

Související články[editovat | editovat zdroj]