Tobská katastrofa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrace erupce Toby

Přibližně před 74 000 roky došlo v Indonésii na ostrově Sumatra ke gigantické erupci supervulkánu Toba, která se stala jednou z nejničivějších přírodních katastrof, kterou lze doložit. Množství vyvržené horniny činilo kolem 2800 km³, současně bylo vyvrženo okolo 3300 megatun aerosolu kyseliny sírové[1] do stratosféry, což způsobilo zkázu globálních rozměrů a poslední větší globální vymírání.[2]

Erupce[editovat | editovat zdroj]

Erupce supervulkánu Toba byla nejsilnější erupcí za posledních 27 milionů let. Tato erupce byla o to dramatičtější pro život na zemi, že nastala v probíhající poslední době ledové a způsobila další zhoršení klimatických podmínek. Celosvětově se ochladilo až o 5 °C a výrazně začaly růst polární ledovce, což způsobilo výrazné ochlazení zejména v oblastech větších severních šířek. Nicméně některé numerické modely naznačují, že exploze způsobila globální pokles teploty o 5 až 15 °C a navození stavu podobnému nukleární zimy.[1] Bill Rose a Craig Chesner z Michiganské technologické univerzity vyvodili, že celkové množství vyvrženého materiálu bylo asi 2 800 km³ - zhruba 2000 km³ teklo v podobě lávy po povrchu, a kolem 800 km³, spadlo jako sopečný popel, zejména západním směrem od vulkánu. Pyroklastické proudy z erupce dosáhly vzdálenosti až 200 km od vulkánu a úplně zničily oblast 20 000 km² (čtvrtina území České republiky).

Jižní Asie se pokryla 15 cm vrstvou popela, což mělo nedozírné následky pro faunu a floru.[3] Území přilehlé k Tobě, sahající na západ k Indii a na východ k Malajsii, bylo v okruhu cca 1 000 km místy pokryto popelem do výšky 6 až 9 m. Dále bylo vyvrženo přibližně 6 000 milionů tun oxidu siřičitého, který se v oblacích proměnil na kyselinu siřičitou v množství přibližně 10 000 milionů tun, což způsobilo velmi silné kyselé deště po celé planetě, decimující vše živé.

Po dva týdny trvající sopečné erupci nastala stovky let trvající sopečná zima. Pro většinu živočišných a rostlinných druhů v jihovýchodní Asii znamenala erupce Toby rychlé vymření. Následné globální hromadné vymírání je posledním větším vymíráním zaznamenaným v historii planety. Do té doby slibně se rozvíjející lidský druh byl zdecimován na posledních 1 000 až 5 000 jedinců.[4] Na druhou stranu přežili jen ti nejsilnější a přeživší jedinci byli výbornou genetickou základnou pro nové rozšíření lidské rasy. Klima planety se začalo vracet do normálu po asi 45 tisících letech. Příznivý vývoj byl ale náhle přerušen před asi 27 tisíci lety výbuchem dalšího supervulkánu, což vedlo k opětovnému ochlazení a prodloužení posledního glaciálu do doby před 8 000 lety.

Toba v současnosti[editovat | editovat zdroj]

Celá kaldera se vlivem erupce propadla a na jejím místě vzniklo velké jezero, které nese název Toba a podle kterého je supervulkán pojmenován. Jde o největší jezero na ostrově a vůbec největší sopečné kráterové jezero na Zemi. Má rozlohu 1130 km². Je 100 km dlouhé a 30 km široké. Dosahuje maximální hloubky 529 m. Objem vody činí 240 km³. Leží v nadmořské výšce 911 m.

Budoucí vývoj[editovat | editovat zdroj]

Jelikož je kaldera nad konvergentní zónou tektonických desek, není v budoucnu vyloučena další erupce podobných rozměrů.[5] Protože supervulkány jsou pro lidstvo zatím poměrně neznámé a málo probádané, nelze určit časový horizont případné další události. Pokud by k ní došlo, znamenalo by to pravděpodobně konec současné civilizace a není vyloučené úplné vyhynutí lidského druhu.[5] Proti lidem hraje fakt, že jsou velké části planety přelidněny a případné masivní narušení již tak nedostatečného zásobování potravin, kdy poptávka výrazně převyšuje nabídku, by znamenalo vyvolání nezměrných hladomorů. Zatímco jiné druhy by se přizpůsobily, lidé by byli jedním z nejpostiženějších druhů. Po erupci by okamžitě zemřely desítky milionů lidí v okruhu 500 km. Následný spad popela by zahubil stamiliony lidí v celé Asii. Během pár týdnů by došlo k zatemnění atmosféry a postupnému ochlazení celé planety, což by v kombinaci s kyselými dešti rozvrátilo zemědělství. Globální obchod a ekonomika by se zhroutily, letadla by přestala létat. Pravděpodobný by byl nástup nové doby ledové. Populace by se mohla zmenšit v rozmezí 95 až 100 % a případné přeživší izolované skupinky lidí, by se vrátily někam do doby kamenné.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.] : Blackwell Publishing company, 2009. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Volcanoes and climate: Satellite monitoring of climate change after volcanic eruptions, s. 185. (anglicky) 
  2. http://www.smisene.webzdarma.cz/view.php?cisloclanku=2009010003
  3. http://www.osel.cz/tisk.php?clanek=4783
  4. http://www.veda.cz/article.do?articleId=54486
  5. a b Riziko exploze supervulkánu Toba se zvýšilo, Gnosis9.net
  6. Riziko exploze supervulkánu Toba se zvýšilo, Gnosis9.net

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]