Sumky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Sumky
Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)
Sumky
Sumky
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: pláštěnci (Tunicata)
Třída: sumky (Ascidiacea)

Sumky (Ascidiacea) jsou třída živočichů z podkmene pláštěnců (Tunicata).

Sumky jsou mořští, kosmopolitně rozšíření živočichové, jejichž tělo je pokryto pláštěm (tunikou, která je tvořena polysacharidem tunicinem). Vnější vrstva těla je tvořena z nebuněčných, vláknitých struktur.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Sumky mají žaberní štěrbiny, díky nimž dýchají a zachycují potravu, žaberní štěrbiny jsou obklopeny obžaberním prostorem (atrium), které vyúsťuje atrioporem – vyvrhovacím otvorem. Jejich tělo je tvořeno tunikou a u larev je v ocasní části vyztuženo chordou.

Mají otevřenou cévní soustavu, což je v živočišné říši ojedinělé, a myogenický puls (tzn. puls srdce se neřídí nervovým podrážděním).

Na dně hltanu mají žlábkovitý endostyl, kde se koncentruje jód (později v evoluci je tato funkce nahrazena štítnou žlázou). Je opatřen žláznatými a bičíkatými buňkami. Sumky nemají žádné vylučovací orgány, pouze buňky jim v tom napomáhající – nefrocyty.

Rozmnožování a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování je pohlavní nebo nepohlavní (pučením). Sumky jsou proteandričtí hermafrodité (dříve dozrávají samčí buňky). Oplození je mimotělní. V jejich životním cyklu (střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování) se objevuje stádium larvy, která žije pouze několik hodin až den, poté přisedne k nějakému povrchu a prodělává metamorfózu – mění se na dospělce. Larva je asi 2 mm velký „pulec“, je dokonalejší než dospělec. Asi dvě hodiny po vylíhnutí plave ve vodě. Pak přesune přijímací otvor a ztratí hřbetní strunu a ocas, čímž vzniká dospělý jedinec. Larvy mají tuto stavbu: úplný trávicí trakt, nervový ganglion, nervovou trubici, děrovaný hltan se schopností filtrace, srdcem, chordou, a krevními cévami.

Fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

Molekulárně biologická analýza prokázala, že tradiční skupina sumky „Ascidiacea“ je parafyletická. Na základě analýzy sekvencí 18S rRNA byla tato třída rozdělena do tří skupin - pospolitky (Aplousobranchiata), pravé sumky (Phlebobranchiata) a zřasenky (Stolidobranchiata). Podobné výsledky poskytlo i studium molekulárních a morfologických znaků [1].

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším zástupcem je sumka obecná (Ascidia mentula). Dalšími zástupci jsou například sumka štíhlá (Ciona intestinalis), sumka hrbolatá (Phallusia mamillata) a sumka červená (Halocynthia papillosa)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STACH, T.; TURBEVILLE, J.M.. Phylogeny of Tunicata inferred from molecular and morphological characters. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2002, čís. 25, s. 408-428. Dostupné online.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu článku nabízí Wikimedia Commons