Sumky
Sumky
|
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
Sumky (Ascidiacea) jsou třída živočichů z podkmene pláštěnců (Tunicata).
Sumky jsou mořští živočichové, jejichž tělo je pokryto pláštěm (tunikou, která je tvořena polysacharidem tunicinem). Vnější vrstva těla je tvořena z nebuněčných, vláknitých struktur.
Stavba těla[editovat]
Sumky mají žaberní štěrbiny, díky nimž dýchají a zachycují potravu, žaberní štěrbiny jsou obklopeny obžaberním prostorem (atrium), které vyúsťuje atrioporem – vyvrhovacím otvorem. Jejich tělo je tvořeno tunikou a v ocasní části je vyztuženo chordou.
Mají otevřenou cévní soustavu, což je v živočišné říši ojedinělé, a myogenický puls (tzn. puls srdce se neřídí nervovým podrážděním).
Na dně hltanu mají žlábkovitý endostyl, kde se koncentruje jód (později v evoluci je tato funkce nahrazena štítnou žlázou). Sumky nemají žádné vylučovací orgány, pouze buňky jim v tom napomáhající – nefrocyty.
Rozmnožování a vývoj[editovat]
Rozmnožování je pohlavní nebo nepohlavní (pučením). Sumky jsou hermafrodité a v jejich životním cyklu (střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování) se objevuje stádium larvy, která žije pouze několik hodin až den, poté přisedne k nějakému povrchu a prodělává metamorfózu – mění se na dospělce. Larva je asi 2 mm velký „pulec“, je dokonalejší než dospělec. Asi dvě hodiny po vylíhnutí plave ve vodě. Pak přesune přijímací otvor a ztratí hřbetní strunu a ocas, čímž vzniká dospělý jedinec. Larvy mají tuto stavbu: úplný trávicí trakt, nervový ganglion, nervovou trubici, děrovaný hltan se schopností filtrace, srdcem, chordou, a krevními cévami.
Zástupci[editovat]
Nejvýznamnějším zástupcem je sumka obecná (Ascidia mentula). Mezi sumky dále řadíme pospolitky (phelobranchia), zřesenky (steliobranchia), pravé sumky (aplousobranchia).