Mořská panna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Další významy slovního spojení Mořské panny.
mořská panna vytesaná do skály
mořská panna ze dřeva

Mořská panna je bájná postava vyskytující se v bájích, mýtech a některých pohádkách či dílech spadajících do žánru fantasy. Vyskytuje se v lidových slovesnostech všech evropských národů. Slované jim říkali rusalky, v Německu "Meerfrau", "Nix", "Nixe" a "Lorelei", v Cornwallu "Merrymaid", v Irsku "Merrow" a ve Skandinávii "Neck", "Havfrue" a "Havmand".

Často bývají mylně nazývány Siréna <sirénami z eposu Odyssea, ale jedná se o jiné bytosti. Názory na jejich původ jsou různé. Podle křesťanské tradice jde to potomky lidí, kteří během Potopy světa nevstoupili na Noemovu Archu, a tedy potomci nesmiřitelných hříšníků, od kterých se Bůh rozhodl svět očistit. V babylonské, filištínské a asyrské mytologii byla bytostí podobnou mořské panně vodní bohyně Derketó.

Mořská panna, jak jí známe dnes vznikla patrně ve středověku, často se znázorňuje jako žena sedící na skalisku, která si češe vlasy a shlíží se v zrcátku. Původ tohoto vyobrazení není jasný, ale má se za to, že je výsledkem chybného pochopení staré desky znázorňující bohyni Derketó hrající na lyru. Ta v jedné ruce držela trsátko, používané ke hře na strunné nástroje a ve druhé ruce lyru samotnou, jak se ale zdá, tyto propriety nebyly středověkým člověkem správně pochopeny, a od té doby se znázorňuje s hřebenem a zrcátkem.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Popisy těchto bytostí se různí, nicméně mají společnou blízkost k pramenům, řekám a mořím. Ženy tohoto národa byla údajně půvabná, nádherná stvoření, která lákala námořníky svou krásou do moře, kde je utopily nebo sežraly, aby získaly duši, kterou ony samy neměly. Jejich horní část těla byla lidská, ale místo nohou měly rybí ocas. Všechny mořské panny ale nebyly zlé, vystupovaly spíše jako mocné kouzelnice, schopné ovládat mořské živly. Námořníci se často snažili mořské panny chytat a nutili je, aby jim splnili přání. Muži jsou na rozdíl od svých ženských protějšků ohyzdní a zlí.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jak již jejich jméno napovídá, vyskytovaly se především v moři, ale podle středoevropských mýtů mohly podobné bytosti žít i v jezerech a nebo řekách, nebo chránit prameny velkých vodních toků.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Malá mořská víla[editovat | editovat zdroj]

Jde o pohádku Hanse Christiana Andersena, která byla napsána v roce 1836. Mořská víla se zamiluje do prince, a požádá čarodějnici, aby jí změnila v člověka. Čarodějnice souhlasí, a změní jí, ale odebere jí řeč a dá jí ultimátum, aby se do ní princ zamiloval do příštího úplňku, jinak ona sama zemře. Víla ale neuspěje a princ se namísto do ní zamiluje do jiné princezny. Když pak ráno po úplňku vyjde slunce, Malá mořská víla zraněná neopětovanou láskou umírá, a mění se v mořskou pěnu. Pohádka byla vícekrát zfilmována.

Peter Pan[editovat | editovat zdroj]

Mořské panny se objevují i v Zemi Nezemi v divadelních, literárních a filmových dílech pojednávající o Petru Panovi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]