Bobrovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Bobrovití

Bobr kanadský
Bobr kanadský
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: Bobrovití (Castoridae)
Hemprich, 1820
Rody

Bobrovití (Castoridae) je čeleď hlodavců z podřádu Castorimorpha, kam patří i pytlonošovití a pytloušovití.[1] Zahrnuje jeden recentní rod s dvěma druhy žijícími v Severní Americe, Evropě a Asii.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Známé jsou tyto rody:[3]

rod Castorbobr

rod †Castoroides

rod †Trogontherium

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi bobrovití jsou jedni z nejmohutnějších hlodavců. Jejich tělo měří 600–800 mm; ocas 250–450 mm. Váží obvykle 12–25 kg. Jejich kůže je leskle hnědá, na břiše může být světlejší. Na zadních nohách má mezi prsty silnou plovací blánu.[4]

Má mohutné čelisti a v nich celkem 20 zubů. Nejvýraznější z nich jsou dva oranžové dolní řezáky, které používá ke kácení stromů a keřů.[4]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Bobří kostra

Svá díla – tzv. bobří hrady – která mohou mít až 10 m v průměru, si staví na říčkách a v tůních. Aby měli u těchto staveb dostatečně velkou a hlubokou vodní nádrž, staví hráze, kterými zahrazují vodní toky, a vytvářejí tak přehrady.

Bobří hráz ve Švédsku

Bobři jsou převážně noční zvířata. Jsou aktivní celý rok a neupadají tedy do zimního spánku. Žijí monogamně v kolonií zahrnujících obvykle rodičovský pár a nedospělá mláďata.[2]

Od dubna do června rodí obvykle od 2 do 4 mláďat.[2] Ta jsou již ochlupená a mají otevřené oči. Samice je kojí průměrně 3 měsíce; pohlavně dospívají ve věku 1,5 – 2 roky, kdy odcházejí z hnízda. Maximální věk se udává různě od 24 do 50 let.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Bobři se živí kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny.[2] Na jaře a v létě konzumují i některé byliny.[5] Na zimu si vytvářejí zásoby – potravu si uschovávají pod vodou blízko svého hnízda.

Stromy kácí svými dolními řezáky; horní při tom slouží jako páka. Jsou schopni porazit strom o průměru 1 m, i když běžně kácí stromy jen čtvrtinové.

Podrobnější informace naleznete v článku Bobr.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009, [cit. 2012-08-16]. Kapitola Castorimorpha. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e NOWAK, Ronald M.. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London : Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Beavers, s. 1306-9. (anglicky) 
  3. Profil taxonu bobruškovití [online]. BioLib, [cit. 2009-11-13]. Dostupné online.  
  4. a b ANDĚRA, Miloš. Profil taxonu bobr evropský [online]. BioLib, [cit. 2012-08-22]. Dostupné online.  
  5. Bobr kanadský [online]. ZOO Brno, [cit. 2012-08-21]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]