Rozrazil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rozrazil

Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys)
Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: jitrocelovité (Plantaginaceae)
Rod: rozrazil (Veronica)
L.

Rozrazil (Veronica) je široký rod rostlin rozmanitého zevnějšku i nároku na stanoviště.

Rod Pseudolysimachion, který vznikl rozdělením rodu Veronica, je také mnohdy nazýván jménem rozrazil, přestože se navrhuje nové české pojmenování čestec nebo úložník.[1]

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Donedávna byl rod rozrazil řazen do čeledě krtičníkovitých. S nástupem taxonomického systému APG III, založeném na fylogenetice, byl zjištěn shodný klad pro rozrazil i jitrocel, rozrazil byl tudíž přeřazen do čeledě jitrocelovitých. Současně byla shledána blízká příbuznost rozrazilu s dalšími rody, např. Hebe, Parahebe, Synthyris atd., které se asi stanout součásti rodu rozrazil.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Jsou to rostliny rozšířené převážně v Holarktidě, kde v mnoha druzích rostou v mírném a subtropickém podnebném pásu a v hornatých oblastech tropů. Mimo to se určité druhy vyskytují i na jižní polokouli v Austrálii. Jejich požadavky na biotop jsou velice pestré, jedny jsou hydrofyty, jiné helofyty a další zase mesofyty.

Některé druhy jsou klasifikovány jako rostliny suchomilné, luční nebo skalnatých stepí, jiné jako polní plevele, rostliny světlých lesů nebo vodní a mokřadní trvalky. V České republice roste 31 druhů.[3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to jednoleté i vytrvalé byliny s jednoduchými nebo větvenými lodyhami. Jejich vzrůst je od plazivých přes poléhavé až po vzpřímené i keřovité, mnohé mají kořenující lodyhy. Lodyhy i listy jsou často chlupaté a žláznatě chlupaté, vzácněji lysé

Malé až střední přisedlé nebo řapíkaté listy bez palistů jsou převážně vstřícné, méně již střídavé nebo přeslenovité. Mívají zřídka bazální koncentraci, častěji jsou po lodyze pravidelně rozložené. Listové čepele jsou celistvé lineárního, eliptického, vejčitého nebo trojúhelníkového tvaru speřeně žilkované, vzácně jsou prstovitě 5 až 7dílné nebo peřenodílné. Okraje mají hladké, vroubkované nebo pilovité.

Květy jsou pouze oboupohlavní. Bývají čtyřčetné až pětičetné, barvu mají nejčastěji modrou, řidčeji fialovou, růžovou, bílou nebo vzácně žlutou. Vytvářejí vrcholová nebo úžlabní květenství, nejčastěji hrozen, klasy a hlávka, nebo vyrůstají samostatně. Jsou poměrně malé, přisedlé nebo na kratičkých stopkách bez listenců.

Kalich bývá složen z hluboce rozeklaných srostlých nebo volných šupinovitě či miskovitě uspořádaných plátků tvaru eliptického nebo obvejčitého. Plátky nebývají stejně veliké, horní je většinou menší. Kalich je výrazně delší než korunní trubka. Koruna vyrůstající v přeslenu je kolovitá neb vzácněji zvonkovitá, korunní trubka z uvnitř chlupatých eliptických nebo obvejčitých plátků nestejně velkých je velmi krátká. Horní plátek bývá někdy nejširší (je srostlý ze dvou) a spodní nejužší. Tyčinky jsou dvě s dlouhými čárkovitými nebo kopinatými nitkami srostlými do poloviny s korunní trubkou, patyčinky chybí. Introrzní prašníky jsou barvy modré nebo fialové. Synkarpické gyneceum je tvořeno dvěma plodolisty. Jednoduchá vytrvalá čnělka, je patrna i na plodu, nese jednu polokulovitou bliznu. Svrchní semeník je dvoupouzdrý, placentace je nákoutní.

Plodem je dvoupouzdrá lysá nebo pýřitá většinou bočně stlačená tobolka otvírající se dvěma nebo čtyřmi chlopněmi. Semena jsou malá a obvykle početná, až 50 v tobolce, vejčitá i okrouhlá, plochá nebo mušlovitého či pohárkovitého tvaru, hladká nebo jemně svraskaná, mají mastný endosperm.[3][5][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

V dřívějších dobách byly některé druhy rozrazilu, např. rozrazil lékařský, jedny z nejběžnějších léčivých rostlin. Používala se hlavně sušená nať sklízená za plného květu rostliny, z které se připravovaly čaje při nachlazení, problémech s průduškami i při zánětech močového ústrojí a na snižování cholesterolu.[7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod rozrazil je velice rozsáhlý a právě prochází složitou rekonstrukcí. Podle[6] je celosvětově známo 250 druhů, podle[8] 270 druhů, a podle[2] 450 druhů.

V České republice rostou tyto druhy:[9]

rozrazil bažinný (Veronica anagalloides) Guss. rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium) L.
rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia) L. rozrazil perský (Veronica persica) Poiret
rozrazil cizí (Veronica peregrina) L. rozrazil pobřežní (Veronica catenata) Pennell
rozrazil časný (Veronica praecox) All. rozrazil polní (Veronica agrestis) L.
rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii) Crantz rozrazil pomněnkolistý (Veronica acinifolia) L.
rozrazil douškolistý (Veronica serpyllifolia) L. rozrazil potoční (Veronica beccabunga) L.
rozrazil drchničkovitý (Veronica anagallis–aquatica) L.    rozrazil rakouský (Veronica austriaca) L.
rozrazil horský (Veronica montana) L. rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) L.
rozrazil chudobkovitý (Veronica bellidioides) L. rozrazil rolní (Veronica arvensis) L.
rozrazil jarní (Veronica verna) L. rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) L.
rozrazil laločnatý (Veronica sublobata) M. A. Fischer rozrazil slanistý (Veronica scardica) Griseb.
rozrazil lékařský (Veronica officinalis) L. rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) L.
rozrazil lesklý (Veronica polita) Fr. rozrazil trojklaný (Veronica triphyllos) L.
rozrazil matný (Veronica opaca) Fr. rozrazil trojlaločný (Veronica triloba) (Opiz) Wiesb.
rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis) Sm. rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis) (M. A. Fisch.) M. A. Fisch.
rozrazil nízký (Veronica pumila) All.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy rostoucí v ČR se vyskytují jen v malém množství a v úzce omezeném areálu, navíc se u některých početní stavy nezvyšují ale naopak klesají. Takové druhy je pochopitelně nutno chránit a stupeň této ochrany závisí na níže uvedeném zatřídění. Podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR" jsou zařazeny mezi druhy:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Pseudolysimachion [online]. Ondřej Zicha, rev. 30.05.2010, [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website:Plantaginaceae [online]. University of Missouri, St Louis, and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011, [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b KOLLÁROVIČOVÁ, Markéta. Rozšíření druhů Veronica austriaca, V. prostrata a V. teucrium v ČR [online]. Informační systém Masarykovy univerzity v Brně, rev. 06.05.2009, [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. HROUDA, Lubomír. Členění rodu Veronica [online]. Katedra botaniky, PřF Univerzity Karlovy v Praze, [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b COLLEMAN, H. R. FloraBase the Western Australian Flora [online]. Department of Environment and Conservation Western Australian Herbarium, rev. 03.08.2008, [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b HONG, De-yuan; FISCHER, Manfred A. Flora of China: Veronica [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA., [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Semena-osiva.cz: Rozrazil [online]. Semena-osiva.cz, Prodamedo, Brno, [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. GRIN Taxonomy for Plants: Veronica [online]. United States Department of Agriculture, USA, rev. 04.07.2008, [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Veškeré druhy rostlin ČR II [online]. BOTANY.cz, rev. 17.01.2008, [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  10. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu