Rozrazil rolní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rozrazil rolní

Rozrazil rolní (Veronica arvensis)
Rozrazil rolní (Veronica arvensis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: jitrocelovité (Plantaginaceae)
Rod: rozrazil (Veronica)
Binomické jméno
Veronica arvensis
L.
Synonyma
  • Veronica acinifolia
  • Veronica bellardii
  • Veronica micrantha
  • Veronica romana [1]
Detail

Rozrazil rolní (Veronica arvensis) je do 30 cm vysoká, modře kvetoucí, planě rostoucí bylina. V České republice vyrůstá poměrně hojně a je považována za plevelný druh rodu rozrazil.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tento druh pravděpodobně pochází z oblastí Střední Asie, Blízkého východu a Kavkazu. Do Evropy a severní Afriky doputoval v době postglaciální. Jako neofyt se dostal do Severní a Jižní Ameriky, Austrálie, Afriky, na Nový Zéland, Madagaskar a další ostrovy.

V České republice vyrůstá hojně od nížin až do podhorských oblastí, objevuje se také v nejvyšších polohách naších hor. Vyrůstá na sušších písčitých loukách nebo pastvinách, na výslunných stráních a ve vinicích. Mimo tato předpokládaná, pro rostlinstvo běžná místa roste i na neplodných úhorech, skalnatých stráních, železničních a silničních náspech, rumištích i navátých píscích. Je to světlomilná rostlina, nesnáší trvalé zastínění. Přestože se řadí k poměrně suchomilným snese i vlhkou půdu a naopak je pak rostlina mohutnější a více kvete.[2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nízká bylina s přímou jednoduchou, nebo od spodní části rozvětvenou lodyhou která bývá porostlá v dolní části kratičkými, vzhůru zahnutými a současně i dlouhými, odstálými chlupy; v horní části také žláznatými. Lodyhy dorůstají obvykle do výšky 5 až 25 cm a rostou na nich vstřícné přisedlé listy (obvykle 3 až 5 párů), z nich pouze nejspodnější mají krátký řapík. Listové čepele jsou široce vejčité, na konci tupé až zaokrouhlené, po obvodu vroubkované, mají vyniklou žilnatinu a z obou stran často porostlé chlupy.

Světle modré, malé oboupohlavné květy vyrůstající z paždí listenů na krátkých, neohýbajících se stopkách kratších než listeny a kalich. Vytvářejí zprvu hustý , později řídký hrozen který je celý žláznatě chlupatý a při dozrávání plodů je až 10 cm vysoký. Dolní listeny vypadají jak úzké listy, horní jsou celokrajné, úzce podlouhlé.

Kalich, dvojnásobně delší než květní stopka, má čtyři zelené, kopinaté cípy z vnějšku chlupaté které jsou na bázi krátce srostlé; dva jsou delší než zbylé dva. Kolovitá koruna, kratší než kalich a mající v průměru 3 až 4 mm je složena ze čtyř světle modrých plátků, její ústí je žluté. Vytrvalá krátká čnělka je přímá a měří 0,4 až 0,8 mm. Květy mohou být zřejmě i samosprašné, někdy se vůbec neotvírají.[2][3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Plody jsou obsrdčité tobolky 3 až 4 mm dlouhé a stejně tak i široké. Bývají zploštělé, na bázi zúžené, nahoře s pravidelným srdčitým zářezem který jen nepatrně převyšuje neopadavá čnělka. Tobolka obsahuje žlutá, vejčitá semena na jedné straně vypouklá a na druhé promáčklá která bývají dlouhá okolo 1 mm.

Rozrazil rolní se rozmnožuje pouze semeny, v tobolce jich bývá až 20 a vzrůstné exempláře mohou vytvořit i 200 tobolek. I při samoopylení se tak vytvoří dostatek plodných semen která klíčí dobře hned po uzrání a v půdě si podržují klíčivost několik let. Mnohé hromadně klíčí již na podzim, přežijí zimu a brzy z jara vyrostou a koncem května již ukončují svůj cyklus. Ta která po vysemenění vyklíčí až příští rok kvetou až do podzimu. Semena se do okolí velmi dobře šíří větrem nebo povrchovou vodou.[3][4][5][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Rozrazil rolní je hodnocen jako plevel, přes drobný vzrůst jsou to silně konkurenční rostliny. Za příznivých podmínek se rychle rozrůstají a potlačují pomaleji se vyvíjející kulturní rostliny, mohou navíc růst i při nízkých teplotách. Utlačují mladé vytrvalé pícniny nebo ozimy, když tyto ale povyrostou zadusí zase ony světlomilný plevel. Jako letní plevelné rostliny se vyskytuje i v luskovinách a okopaninách.

Ve střední Evropě patří mezi málo nebezpečné plevele, pouze větší podíl rozrazilu rolního v píci snižuje její krmnou hodnotu. Naopak na Novém Zélandu a ostrovech v Pacifiku je považován za invazivní, velmi nebezpečný plevel.[6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BioLib.cz – Veronica arvensis (Rozrazil rolní) [online]. BioLib.cz, [cit. 2012-02-04]. Dostupné online.  
  2. a b PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Rozrazil rolní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.05.2010, [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Rozrazil rolní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 24.05.2010, [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c Herba, Atlas plevelů: Rozrazil rolní [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha, [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Finland Nature and Species: Veronica arvensis [online]. Luono Porti Nature Gate, Helsinki, FI, [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b BĚHAL, Radomír; BUŠINA, Petr; CABÁK, Pavel et al.. Agrokrom.cz: Rozrazil rolní [online]. Zemědělský výzkumný ústav, Kroměříž, [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  7. Pacific Island Ecosystems at Risk (PIER): Veronica arvensis [online]. Hawaiian Ecosystems at Risk project (HEAR), Puunene, HI, USA, rev. 06.04.2011, [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]