Bér přeslenitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBér přeslenitý
alternativní popis obrázku chybí
Květenství béru přeslenitého (Setaria verticillata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďlipnicovité (Poaceae)
PodčeleďPanicoideae
Rodbér (Setaria)
Binomické jméno
Setaria verticillata
(L.) P. Beauv. 1812
Synonyma
  • Setaria glauca
  • Panicum verticillatum
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mladší rostliny
Starší rostliny
Větvička květenství s klásky
Klásky v době kvetení
Obilky

Bér přeslenitý (Setaria verticillata) je jednoletá šedavě zelená tráva vysoká průměrně 0,5 m, která vyrůstá ve volných trsech na vysýchavých, humusem bohatších půdách. V České krajině toto invazní býlí zapleveluje hlavně pěstované kulturní širokořádkové plodiny, kukuřici, okopaniny a zeleninu.

Vědecké pojmenování druhu verticillata je latinský výraz pro přeslen, které odkazuje na spodní větve květenství rostoucí v přeslenu.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Bylina je rozšířena v mírném a subtropickém pásu téměř po celé zeměkouli. Její původ lze vystopovat do jihovýchodních oblastí Evropy, odkud se od raného středověku, s počátkem rozvoje obchodu, neúmyslně dostávala do České republiky, kde je považována za zdomácnělý archeofyt. S rozvojem zemědělství a zaoceánských plaveb se rozšířila do Severní i Jižní Ameriky, téměř celé Afriky a Austrálie i na některé ostrovy v Pacifiku.[1][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

V Evropě roste nejčastěji v teplých oblastech mírného pásma. V Česku je rozšířen po širokém pražském okolí, v Polabí, kolem Teplic a Žatce, na jižní a střední Moravě a částečně i ve Slezsku. Hojný bývá na úrodných polích v teplejších oblastech. Vyskytuje na polích, v zahradách i vinicích, na úhorech, rumištích i souběžně s různými cestami. Vyhledává půdy humózní, písčité i hlinité, propustné až vysýchavé a bohaté na dusík, roste i na částečně zastíněném stanovišti. Protože rostlině prospívá dostatek vláhy, vyskytuje se často v zavlažovaných zelinářských zahradách.

V mírném pásu obvykle rostou rostliny tetraploidní 2n = 36, kdežto v subtropickém se častěji objevují diploidní 2n = 18.[1][2][5][6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Bér přeslenitý je jednoletá tráva vyrůstající z volného trsu, který je v zemi ukotven jemnými svazčitými kořeny. Jeho jednotlivá stébla jsou přímá nebo vystoupavá, 30 až 60 cm vysoká, rozvětvená, dole hladká a nahoře drsná. Často po straně hlavního stébla vyrůstají z trsu stébla vedlejší.

Listy, vyrůstající z pochev, jsou střídavé, ploché, celistvé a jejich téměř lysé čepele jsou u báze a po okrajích drsné. Dlouhé jsou od 5 do 30 cm a široké 5 až 15 mm, jejich jazýček je nahrazen věnečkem chloupků, bývají poněkud ochablé a nejmladší list zůstává svinutý.

Květenství je zelený, tuhý, válcovitý či vejčitý lichoklas, tvořený jednokvětými klásky, dlouhý 5 až 10 cm a alespoň u báze přetrhovaný. Z jeho vřetena vyrůstají eliptické klásky velké asi 2 mm a z pod nich pak až 5 mm dlouhé štětiny s osténky směřujícími směrem dolů. Proto je lichoklas béru přeslenitého, na rozdíl od mnoha jiných druhů, po přejetí rukou směrem od spodu nahoru drsný. Klásky díky osténkům mají sklon přichytávat se k srsti zvířat nebo k oblečení a napomáhají tak k šíření semen. Klásky mají v drobných květech tři tyčinkyprašníky a svrchní lysý semeník se dvěma nachovými bliznami, plevy i pluchy jsou bezosinné. Samosprašné květy jsou opylované větrem, jenž na pérovité blizny přináší pyl.

Plodem jsou okoralé obilky asi 3 mm dlouhé, bělavé až nazelenale žluté a jsou pevně obalené v tvrdé, jemně tečkované pluše. Na jedné rostlině dozrává jeden až dva tisíce obilek, které po uzrání z klasů vypadávají do těsné blízkosti. Mají následně několikaměsíční dormanci, takže téhož roku neklíčí.[1][2][3][5][6][7]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Je terofytem rozmnožující se výhradně semeny, která mohou v půdě zůstávat v životaschopném stavu po několik let. Klíčí poměrně pozdě na jaře, až při teplotě půdy 15 až 20 °C. V Česku kvete obvykle v červenci a srpnu.

Druh se může rozmnožovat výhradně semeny, která samovolně hromadně klíčí až na jaře při vyšších teplotách půdy, dobře vzchází z hloubky do 4 cm. Obilky se snadno roznášejí na vzdálenější místa, neboť se dobře přichycují za srst zvířat či oděv lidí. Často se šíří na nemalé vzdálenosti i s obchodovanými plodinami nebo i surovou vlnou.[2][3][5][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Bylina mnohde slouží jako pícninapastvě či na seno pro dobytek, jemuž v mladém stavu poměrně chutná až do doby, kdy se začnou v klasech vytvářet ostré štětiny. Osténky v klasech působí mechanické poškození kůže a trávicího ústrojí zvířat, nebezpečné jsou hlavně u koní, jejich přichycováním k srsti také snižují kvalitu ovčí vlny.

Bér přeslenitý je celosvětově považován za jeden z nejzávažnějších plevelů ve vojtěšce, na bavlníkových plantážích, pšeničných polích a v kukuřici. Rostlina může být alternativním hostitelem háďátek rodů Meloidogyne a Pratylenchus. Protože klíčí poměrně pozdě, objevují se její semenáče často až po jarní úpravě půdy, která ji téměř neohrožuje. Pro její likvidaci je důležitá podmítka po sklizní porostů, hlavně obilovin, před podzimní orbou.[1][2][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e PRANČL, Ladislav. BOTANY.cz: Setaria verticillata [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2024-01-28 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d e DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Bér přeslenitý, s. 134. 
  3. a b c MASHAU, Aluoneswi Caroline. PlantZAfrica: Setaria verticillata [online]. (SANBI) South African National Biodiversity Institute, National Herbarium, Pretoria, ZA, rev. 2018-05 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. POWO: Setaria verticillata [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2024 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c HAMOUZ, Pavel; HOLEC, Josef; VENCLOVÁ, Veronika et al. Herba, Atlas plevelů: Setaria verticillata [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  6. a b c d PARKER, C. Invasive Species Compendium: Setaria verticillata [online]. CABI (Centre for Agriculture and Biosciences International), Wallingford, UK, rev. 2022-10-04 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CHEN, Shou-liang; PHILLIPS, Sylvia M. Flora of China: Setaria verticillata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]