Baas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlajka strany

Strana Baas, celým českým názvem Socialistická strana arabské obrody (arabsky: حزب البعث العربي الاشتراكي), byla založena v dubnu 1940 v Damašku jako arabské sekulární nacionalistické hnutí bojující proti koloniálním mocnostem. Stranu založil syrský křesťan Michel Aflak. Baas funguje jako panarabská strana v Sýrii, kde zastává nejsilnější pozici od roku 1963, dále existuje v Iráku (po americké invazi zakázána), v Súdánu, v Libanonu, v Jemenu, v Bahrajnu a v Mauritánii.

Ideologicky Baas kombinuje arabský socialismus, nacionalismus a panarabismus. V roce 1966 se strana z ideologických důvodů rozštěpila: zatímco syrská strana (tzv. regionalisté, Qotri) měla blíže k Sovětskému svazu, irácká větev (tzv. nacionalisté, Qawmi) udržovala nezávislé (centristické) postoje, v omezené míře spolupracovala se Spojenými státy. Obě strany si ponechaly původní název a udržovaly paralelní struktury v arabském světě.

Údajně inspirována německým sociálně demokratickým sloganem, Baas používá motto: "Jednota, svoboda, socialismus." Jednota symbolizuje sjednocení všech Arabů, svoboda odkazuje na nezávislost a socialismem je myšlena idea arabského socialismu, nikoliv však marxismu.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Ideologie a politická filosofie[editovat | editovat zdroj]

Strana Baas, stejně jako arabské nacionalistické hnutí, byla velmi ovlivněna evropskými mysliteli devatenáctého století a jejich romantickým nacionalismem, dále pak francouzským levicovým hnutím pozitivistů (Auguste Comte). Zakladatelé strany se s touto ideologií setkali při svých studiích na Sorbonně, hlavní vliv měl filosof Johann Gottlieb Fichte.

Struktura strany[editovat | editovat zdroj]

Baas zorganizovala silně hierarchický systém stranických buněk z důvodu silných vládních represí. Existuje buňka, divize, regionální kongres, národní vedení atd. Tato organizace dopomohla vést straně silný odpor, například po americké invazi v roce 2003.

Strana Baas podle státu[editovat | editovat zdroj]

Sýrie[editovat | editovat zdroj]

Po svržení vojenské diktatury a nastolení demokracie v roce 1954 se stala strana Baas populární masovou organizací se zastoupením v parlamentu (oslovovala hlavně inteligenci, maloburžoazii a dělnickou třídu). Hlavním protivníkem se stala Syrská národně sociální strana (jinak chápající syrský nacionalismus, odmítající panarabismus) a Syrská komunistická strana (podporující třídní boj a internacionalismus). Všechny tyto strany provozovaly kromě parlamentních soubojů i násilné akce v ulicích a snažily se o získání vlivu v armádě. Po dlouhém potýkání se s vnitrostranickými frakcemi nakonec Baas podpořila Násirovu vizi Sjednocené arabské republiky (1958). Následně strana řešila otázkou zda vstoupit do Násirovy Arabské socialistické unie či ne. Úplně se Baas znovu osamostatnila po vystoupení Sýrie ze sjednocené republiky. V roce 1963 provedla strana státní převrat a nastolila vládu Národní fronty. V témže roce se posunula strana ostře na levici politického spektra, což vedlo v roce 1966 k rozdělení syrské a irácké větve. Politický program syrské vlády se v následujících letech více vyvážil a byl obnoven velmi omezený politický pluralismus. V současné době je Baas vedoucí stranou Národní pokrokové fronty, její vůdčí role je garantována ústavou.

Irák[editovat | editovat zdroj]

V Iráku, kde začala působit až v roce 1954, se straně Baas zpočátku nedařilo nabýt významnějšího postavení, její dopad byl velmi omezený. Nicméně posléze se jí podařilo vybudovat silnou stranickou organizaci, v té době se profilovala silně antikomunisticky a požadovala připojení Iráku k Sjednocené arabské republice. Poté co byl v roce 1963 svržen plukovník Abd al-Karim Kásim a byl potlačen vliv komunistů, strana Baas přišla k moci, nicméně zanedlouho byla z vlády vytlačena. Po pěti letech v opozici se v roce 1968 pokusili nacionalisté o nový puč a s pomocí armády uspěli. V roce 1979 se stal prezidentem Saddám Husajn, který budoval silný kult osobnosti a proslavil se násilím páchaným na příslušnících kurdské menšiny a politické opozice. Oproti původně proklamovanému sekularismu přešli iráčtí baasisté k podpoře sunnitského islamismu. Na mezinárodní úrovni vyvolala Husajnova vláda několik konfliktů, například irácko-íránskou válku nebo válku v Zálivu. Americká invaze zapříčinila konec baasistického režimu i zákaz strany.

V ostatních státech[editovat | editovat zdroj]

V Libanonu strana kooperuje s prosyrskými stranami v rámci Aliance 8. března. V rámci Palestinské autonomie existují dvě strany: dříve proirácká Arabská osvobozenecká fronta a prosyrská Sa'ika. Pobočky Baas s různým ideologickým zabarvením existují ještě v dalších státech.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu