Hassan Fathy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hassan Fathy
Hasan Fathy na egyptské známce
Hasan Fathy na egyptské známce
Narození 23. března 1900
Alexandrie, Egypt
Úmrtí 30. listopadu 1989 (ve věku 89 let)
Káhira, Egypt
Národnost egyptská
Povolání architekt
Některá data se získávají z datové položky.

Hassan Fathy (23. března 1900, Alexandrie30. listopadu 1989, Káhira) byl architekt pocházející z Egypta, jeho matka byla z Turecka, otec Egypťan.

Stručná životní data[editovat | editovat zdroj]

  • 1900 narozen v Alexandrii
  • 1926 absolvent Cairo University, obor architektura
  • 1928 základní škola Talkha, první zaznamenaný projekt po ukončení studií
  • 1938 Hayat Villa, pro známého umělce Hayat Mohamed
  • 194041 Rural Hospitals, postaven pomocí nubijské konstrukční techniky kterou Fathy objevil v Horním Egyptě
  • 1946 New Gourna, Luxor, objednaný Egyptským památkovým ústavem za účelem vyřešení problému vykrádání hrobek v Údolí králů
  • 1950 mešita, Paňdžáb, Indie
  • 1957 vesnice Harraniya, Imbaba
  • 1957 ubytování pro arabské uprchlíky
  • 1967 vesnice New Bariz, Kharga
  • 1971 Mausoleum Gamála Abd an-Násira
  • 1971 Fathy House – vlastní dům
  • 1973 Chicagský tisk vydává Architecture for the Poor (variace na Francouzské Architecture with the People)
  • 1980 vesnice Dar Al-Islam, Abiquiu, Nové Mexiko
  • 1980 cena Aga Khan za architekturu
  • 1984 medaile od Union of International Architects
  • 1989 umírá

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mešita v New Gourna

Ve své architektuře Hassan Fathy respektoval tradice a dbal na lidské potřeby. Pro mladé architekty své doby představoval jakousi formu vzdoru, pro něj to byl způsob vyjádření se k vývoji světa, sám se přirovnával k Donu Quijotovi (bojujícím s větrnými mlýny). Říkal, že za každých okolností lze uzpůsobit myšlenku, postup, tak aby architektura sloužila lidem. V době rozmachu průmyslu se zdálo že bojuje proti novým technologiím. Ve skutečnosti pouze zastával myšlenku, že nová technologie má smysl pouze dokud je užitečná – dnes bychom nejspíš řekli přiměřeně technizovaný postup. Průmysl jako uspokojování mas mu byl nepříjemný také proto, že upřednostňoval osobní přístup (masy nejsou jen spousty nul – dva milióny, sto miliónů..) Proslavil se také svou knihou Architecture for the Poor.

Architekt Ahmed Hamed o něm říká: "Dnes se průmysloví činitelé z celého světa ohlížejí na to, co stvořili. Člověk vysál ozón; oni se snaží pochopit proč, jak, aby se ujistili že to nepokračuje. Průmysl jde dnes ruku v ruce s kulturou – a kultura není jen cosi neužitečného, i když vzácného – je to důležité vědecké dědictví které by mělo být k dispozici pro lepší zítřky. Byl to Hassan Fathy, kdo ve čtyřicátých a na začátku padesátých let inicioval tento způsob smýšlení."

Hassan Fathy pracoval se systémy zachycování vzduchu a s jeho prouděním vůbec. Využíval materiály recyklované a materiály dostupné v lokalitě stavby a zároveň co nejméně energeticky náročné řešení. Dvůr, prvek, který mu byl kritiky vyčítán a který tak hojně využíval, se nám teď již nejeví jako mrhání prostorem. Jeho pohled na svět je svým způsobem romantický. Vyzdvihuje dvě hodnoty – citlivost a uvědomění: architektura je odpovědná – a tedy se hluboce týká prostředí ve kterém vzniká, smyslu místa a umění rytmu, harmonie a proporcí.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Hassan Fathy ve Wikimedia Commons

  • Hassan Fathy: Architecture for the Poor: An Experiment in Rural Egypt. University of Chicago Press 1976, ISBN 0-226-23916-0
  • Hassan Fathy, Walter Shearer: Natural Energy and Vernacular Architecture: Principles and Examples, With Reference to Hot Arid Climates. University of Chicago Press 1986 ISBN 0-226-23917-9
  • James Steele: An Architecture for People: The Complete Works of Hassan Fathy. Whitney Library of Design, 1997, ISBN 0-8230-0226-8
  • Max Nobbs-Thiessen: Contested Representations and the Building of Modern Egypt: The Architecture of Hassan Fathy (MA Thesis) Simon Fraser University 200

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]