Eduard Dubský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Eduard Dubský, vlastním jménem Eduard Neckář (19. listopadu 1911 Jihlava2. března 1989 Praha) byl český herec, strýc muzikanta a herce Václava Neckáře a jeho bratra Jana Neckáře.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po středoškolských studiích na gymnáziu nastoupil v roce 1931 k divadelní společnosti Marie Zieglerové, zde pak hrál dva roky. Jedinou sezónu pak prožil v někdejším Tylově divadle v pražských Nuslích. Poté následovala prezenční vojenská služba, po ní pak v letech 19351938 činnost u divadelní společnosti J. Bittla. V letech 19381940 hrál ve Východočeském divadle v Pardubicích. Od roku 1941 až do konce druhé světové války v roce 1945 byl hercem a režisérem ostravské činohry,[1] odkud pak již natrvalo přešel do Prahy. Zde nejprve v letech 19451947 působil ve smíchovském v Realistickém divadle, posléze v letech 19481950 v Divadle státního filmu.[2] Zbytek své kariéry, bezmála 35 let, hrál v Městských divadlech pražských, kde byl v angažmá od roku 1950 až do roku 1984[3]. Zde velmi často vystupoval zejména v situačních či konverzačních komediích.

Ještě za války, kdy působil v Ostravě začal také natáčet filmy, zprvu se jednalo pouze o krátké snímky, které točil režisér Bořivoj Zeman ve Zlíně v Baťových ateliérech. Po válce se situace změnila, Bořivoj Zeman začal natáčet také celovečerní hrané filmy, což způsobilo, že v té době obdržel dvě větší filmové role v Zemanových snímcích Mrtvý mezi živými z roku 1946 a Nevíte o bytě? z roku 1947. Odstartovala tak jeho poměrně dlouhá filmová i televizní kariéra, během které vytvořil přes 50 dalších rolí, povětšinou se ale jednalo o menší nebo i epizodní role.

Kromě divadla a filmu šlo také o rozhlasového a dabingového herce.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Společně se svým synovcem Václavem Neckářem si v roce 1979 zahrál drobnou roli ve snímku Pan Vok odchází.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Jeho syn Rupert Dubský emigroval do Švýcarska, kde působil jako herec, režisér a libretista, jeho bratr Václav Neckář starší také působil u divadla, Václavovi synové resp. oba jeho synovci Václav a Jan Neckářovi se stali známými hudebníky.

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1955 Julius Zeyer: Stará historie, Lionato, Divadlo komedie, režie Karel Svoboda
  • 1955 G. B. Shaw: Pygmalion, Henry Higgins, Komorní divadlo, režie Ota Ornest
  • 1957 N. Richard Nash: Obchodník s deštěm, File, Komorní divadlo, režie Rudolf Hrušínský
  • 1958 Dymphna Cusacková: Ráj v Tichomoří, Kapitán Clive Everett, Komorní divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1960 Jan Martinec: Hlavní přelíčení jsou veřejná, Dr. Malík, Komorní divadlo, režie Karel Svoboda
  • 1961 Leon Kruczkowski: Smrt guvernéra, Policejní prefekt, Komorní divadlo, režie Ota Ornest
  • 1962 M. Roli, L. Vincenzoni: Sbohem, Lugano, Prokurátor Katzmann, Komorní divadlo, režie Václav Hudeček
  • 1966 Alec Coppel: Hraběte jsem zabil já!, Bernard Froy, Divadlo ABC, režie František Miška
  • 1973 Claude Magnier: Co je ti, Hermínko?, Alfréd, Divadlo ABC, režie Karel Svoboda

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 339.
  2. Český film : herci a herečky I, s. 224.
  3. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 90, 111, 113, ISBN 80-7023-118-1
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 240
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 37–8, 189, 259, 284, 336, 396, 448, 450, ISBN 978-80-200-1502-0
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 224–225.
  • Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 48
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 65, 178
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 263.  
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 289, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 12–3, 23, 28, 54, 78, 95, 115, 175, 191, ISBN 80-7243-121-8
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 225, 236, 241–2, 256, 259, 263, 272, 287, 302, 310, 313, 332, ISBN 80-85625-19-9
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha : Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 407–408.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]