GAZ-24

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
GAZ M-24 Volga

GAZ M-24 Volga

Výrobce GAZ
Místa výroby SSSR
Předchůdce GAZ M-21
Nástupce GAZ 2410 a GAZ 3102
Karoserie sedan, kombi
Technické údaje
Délka 4735 mm
Šířka 1800 mm
Výška 1490 mm
Rozvor 2800 mm
Pohotovostní hmotnost 1405 kg

Volha GAZ 24 byl osobní automobil vyšší střední třídy s karosérií sedan vyráběný automobilkou GAZ v SSSR.

Vůz byl vybaven benzínovým čtyřválcovým čtyřtaktním motorem o zdvihovém objemu 2445 cm³, který dával výkon 72,1 kW (98 koní). Existovala ale také celá řada motorů, které si tento fešák vyzkoušel. Jeden čas se Volha vyráběla s vysokotlakým motorem z peugeotu. Dále byly též vyráběny silné vozy pro KGB s osmiválci V8 z vozů GAZ-13 Čajka a později 2410 s V8 GAZ-14 Čajka. Na svoji dobu byly tyto vozy pak jedny z nejrychlejších, dosahovaly rychlosti až 200 km/h. Aby si však řidič mohl rychlou jízdu také náležitě užít, musel k velmi těžkému motoru, který byl umístěn vpředu, úměrně zatížit také zavazadlový prostor, jinak se vůz (s náhonem na zadek) velmi těžko ovládal. Standardní výbavou pak u silných KGB-černých vozidel byla 200 kilogramová litinová deska v kufru auta. Řidič samotný nebyl vzhledem k absenci posilovače řízení také žádná třasořitka. Pro bezpečné manévrování s tímto závodním tankem bylo zapotřebí umět dobře a účinně točit volantem. V GAZu M-24 se nacházela synchronizovaná, čtyřstupňová, manuální převodovka. Ve fázi vývoje byla i automatická určená pro třílitrový šestiválec, od té se ale časem upustilo. Není bez zajímavosti, že jelikož měla Volha i velkou spotřebu (oficiálně 10-12l/100km, neoficiálně až 20l/100km (poznámka editora: vlastní zkušenost z praxe: 10l úsporná jízda, 12l běžná jízda. Dostat se nad 14litrů znamenalo extrém, nebo motor v katastrofálním stavu), tak se do poměrně objemného prostoru pro motor montovaly pohonné jednotky německého mercedesu, zvláště pak úspornější dieselové. Přední náprava prvních vyrobených vozů se musela pravidelně mazat. Její konstrukce byla z předchozího modelu Volga 21. (jako většina dílů u prvních sérií) Ani zadní náprava však nepatřila k technických zázrakům (I když svůj úděl plnila více než skvěle.). Volga měla tuhou zadní nápravu odpruženou půleliptickými péry, bez příčné stabilizace. Vpředu i vzadu byly použity pouze bubnové brzdy. Kotoučové brzdy vpředu byly montovány až od roku 1982 na model vyšší třídy 3102. Čas od času se vždy objevily snahy o modernizaci Volgy, ale jen hrstka nápadů se opravdu zrealizovala. Raritou je například terénní Volga pod názvem GAZ 24-95 s pohonem všech čtyř kol, vybavená podvozky ze závodu UAZ. Vyrobilo se jich jen pár, ale údajně jedna sloužila i L.I.Brežněvovi. Není bez zajímavosti, že se na Volze lišil i tradiční znak GAZu. Charakteristický jelen nebyl na červeném pozadí, ale poskakoval na zeleném podkladu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

M-24 Volga, která nahradila M-21, byla jedním z nejdéle vyráběných automobilů v socialistických zemích. V SSSR byla velmi oblíbená mezi členy strany. Ti nejvyšší pohlaváři samozřejmě jezdili sovětskými vozy nejvyšší třídy (Čajkami a Zily a Volhami 3102), ale pro vyššího řadového člena byla "dvadcaťčetvjorka" vytouženým a odpovídajícím automobilem. Volga neměla v socialistickém bloku konkurenci. Volga byla na svou dobu velice pohodlným a prostorným vozem, který nabízel nevídaný luxus. Existoval v různých úpravách. V Sovětském svazu se používala Volga (ve verzi kombi) jako sanita, nebo policejní vůz a také u nás velice oblíbený vůz taxi služby. Zvláště čeští taxikáři si Volgy velice cenili. Jak už bylo předesláno, měla prostorný interiér a měkké a pohodlné pérování, nemluvě o velice pohodlných sedačkách, které sloužily i po mnoha a mnoha proježděných kilometrech.

GAZ-24 v historických barvách Veřejné bezpečnosti na Slovensku, 2012.

Oficiální datum premiéry "nového" GAZu M-24 bylo stanoveno na rok 1970 (sto let od narození V.I.Lenina)........ První Volgy ale začaly opouštět montovací linky v Gorkém (dnes. nižnij Novgorod) již o něco dříve. Není bez zajímavosti, že pro inspiraci hrubých designových křivek byly vybrány vozy z USA, zejména pak vozy značky Ford. Tehdy totiž byly hranaté mohutné vozy velkou módou. Po mnohých krušných začátcích v konstruování nástupce starého GAZu M-21 nakonec bodoval i starý konstruktér M-21 Volgy, Alexander Něvzorov. Díky konzervativnímu a lehkému designu karoserie stárla Volga vzhledově pomalu. Díky tomu se mohl tento model vyrábět ještě dlouhá léta. POslední GAZ 2410 Volga sjel z výrobní linky v roce 1992. Jeho luxusnější verze GAZ 3102 Volga vyráběná od roku 1982 se vyrábí dodnes ve třetí generaci (1982-1992, 1992-1997, 1997 - ...). Jelikož je tento vůz značně oblíben u ruských klientů, vypadá to, že tento nesmrtelný "elegán", či "merdeces východu" jen tak z ruských ulic nezmizí............

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
http://www.volha24.webgarden.cz
http://www.gazklub.cz/