René Magritte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
René Magritte
Lothar Wolleh: René Magritte
Lothar Wolleh: René Magritte
Rodné jméno René François Ghislain Magritte
Narození 21. listopadu 1898
Lessines, Belgie
Úmrtí 15. srpna 1967
Brusel, Belgie
Národnost belgická
Povolání malíř
Hnutí surrealismus
Podpis Magritte, Rene 1898-1967 Signature.jpg
Některá data se získávají z datové položky.

René François Ghislain Magritte (21. listopadu 1898 Lessines15. srpna 1967 Brusel) byl belgický surrealistický malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec, Léopold Magritte, byl krejčím, matka Adeline modistkou. V roce 1912 jeho matka spáchala sebevraždu – utopila se v řece Sambře. René viděl, jak utonulou vytahovali z vody. Přes obličej měla přetaženou košili a někteří kritici se proto domnívají, že tento zážitek se odráží v Magrittových obrazech milenců se zahalenými obličeji.

René Magritte se začal malbě a kreslení pravidelně věnovat v roce 1910. V roce 1916 začal studovat na Královské akademii múzických umění v Bruselu. V roce 1922 se oženil se svou životní láskou Georgette Bergerovou, která mu stála modelem pro mnohé z jeho obrazů.

Již v průběhu studia na Akademii se Magrittovy obrazy objevily na některých výstavách a v uměleckých časopisech. Magritte také navrhoval reklamní plakáty, nějaký čas byl zaměstnán jako návrhář v továrně na tapety.

Jeho dílo zaujalo francouzské surrealisty a René Magritte s nimi brzy začíná spolupracovat. Přátelí se s André Bretonem, Paulem Éluardem, Salvadorem Dalím aj. Několik let žije se svou manželkou v Paříži, avšak v roce 1930 se vrací do Bruselu a sbližuje se se surrealisty belgickými. Za svého života Magritte vystavoval kromě Bruselu také v Paříži, Římě či New Yorku.

15. srpna 1967 umírá na rakovinu. Je pochován na hřbitově v Shaerbeeku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Magrittovo dílo se dočkalo uznání kritiky až v 60. letech 20. století na sklonku jeho života. Jeho obrazy jsou na první pohled velmi jednoduché, avšak druhý pohled nutí diváka oprostit se od konvenčního myšlení a vnímání světa.

Magrittovy obrazy se často zakládají na rozporu mezi předmětem a jeho zobrazením. Příkladem může být jedno z jeho nejslavnějších děl - obrázek dýmky, pod kterým je nápis: „Toto není dýmka“. Mohlo by se zdát, že nápis a obraz si protiřečí, ale není tomu tak. Malba je pouze obrazem dýmky, nejedná se o dýmku jako skutečný předmět.

Magritte se skrze své malby snaží postihnout samotnou podstatu tvorby, jeho díla nejsou pouhým zobrazením určité věci, ale zobrazením umělcovy myšlenky a tvůrčího aktu. Důkazem tohoto pojetí může být Magrittův obraz Clairvoyance (Jasnozřivost) z roku 1936, na němž vidíme malíře, před kterým leží na stole jako model vejce. Na malířově plátně je ale pták s roztaženými křídly. Jiný obraz, La Reproduction interdite (Zakázaná reprodukce), zase ukazuje muže dívajícího se do zrcadla. V zrcadle se však odráží jeho záda, nikoliv obličej. Podobně je tomu i s výtvarným uměním – malba není zrcadlem skutečnosti. Magrittovy obrazy jsou plné fantastična, ale i humoru a vtipu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]