Vladimir Bartol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimir Bartol
Narození 24. února 1903
Terst
Úmrtí 12. září 1967 (ve věku 64 let)
Lublaň
Narození 24. února 1903
Úmrtí 12. září 1967
Povolání spisovatel
Národnost slovinská
Státní příslušnost Slovinsko
Alma mater Pařížská univerzita
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Vladimir Bartol [Vládimir Bártol] (24. února 1903, Terst12. září 1967, Lublaň) byl slovinský spisovatel, dramatik, esejista a publicista. Jeho nejznámější dílem je kniha Alamut, která vyšla v roce 1938 a od té doby byla přeložena do několika cizích jazyků.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí dítě v městské rodině otci Gregou Bartolovi, poštovnímu zaměstnanci, a Marici Bartol-Nadliškové, která byla povoláním učitelka, ale také se zabývala psaním. Rodiče mu poskytli výborné vzdělání, protože matka ho seznámila s malováním, zatímco mu otec vysvětloval biologii. Ve své autobiografii se popsal jako přehnaně vnímavé dítě, které se sám sobě zdálo jako jiné dítě s bohatou představivostí. Zajímal se o různé věci, nejradši měl biologii, fyziologii, psychologii, umění a samozřejmě literaturu a také divadlo. Jako znalec také sbíral a zkoumal motýly.

Navštěvoval školu v Terstu a dokončil ji v Lublani. Poté se zapsal na univerzitu a studoval psychologii a filozofii. Nadchnul se zvláště dílem Sigmunda Freuda. Studium úspěšně ukončil roku 1925 a pokračoval ve studiu na Sorboně v Paříži v letech 1926 – 1927. V roce 1928 sloužil v armádě v Petrovaradinu v Srbsku. Od roku 1933 do 1934 bydlel v Bělehradu, kde řídil noviny. Poté se vrátil do Lublaně, kde žil jako svobodný umělec do roku 1941. Po druhé světové válce nejprve pracoval jako tajemník Slovinského národního divadla (Slovensko narodno gledališče) v Lublani, poté odjel zpět do Terstu, kde se živil jako kulturní pracovník. V roce 1956 se vrátil zpět do Slovinska, zde se stal zaměstnancem Slovinské akademie věd a umění (Slovenska akademija znanosti in umetnosti). V této organizaci pracoval až do své smrti 12. září 1967.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V dílech můžeme vidět vliv Friedricha Nietzscheho, kromě něj také expresionismu a psychoanalýzy. Proto v jeho dílech sledujeme psychologické a filosofické idey, které nejvíce mluví o vůli, síle, pravdě a zklamání, manipulaci s lidmi a poznání kosmolitního, intelektuálního principu. Protože psal za doby sociálního realismu, jeho témata nejsou tak výrazná. Uplatnily se především v 80. letech 20. století. V minulosti se stal nejznámější román Almut, který popisuje situaci, jež je velmi podobná dnešní situaci na Blízkém východě.

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Lopez (1932, drama)
  • Al Araf (1935, sbírka krátkých novel)
  • Alamut (1938, román, překlad do češtiny 1946)
  • Empedokles (1945)
  • Tržaške humoreske (1957, sbírka krátkých novel)
  • Čudež na vasi (1984, román)
  • Don Lorenzo (1985, novela)
  • Med idilo in grozo (1988, výběr novel)
  • Zakrinkani trubadur (1993, výběr esejů)
  • Mladost pri Svetem Ivanu (2001, autobiografie)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Bartol na slovinské Wikipedii.