Virgil Ivan Grissom
| Virgil Ivan „Gus“ Grissom | |
|---|---|
 |
|
| Astronaut NASA | |
| St. příslušnost | Spojené státy americké |
| Datum narození | 3. dubna 1926 Indiana, USA |
| Datum úmrtí | 27. ledna 1967 Cape Canaveral, USA |
| Předchozí zaměstnání |
Testovací pilot |
| Čas ve vesmíru | 5 hodin a 7 minut |
| Kosmonaut od | 1959 |
| Mise | Mercury-Redstone 4, Gemini 3, Apollo 1 |
| Znaky misí |
   |
| Kosmonaut do | 1967 |
Virgil Ivan „Gus“ Grissom (3. dubna 1926 Mitchell, Indiana[1] – 27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida), byl americký astronaut, který se zúčastnil programů Mercury, Gemini a Apollo, tragicky zesnulý v roce 1967 v Apollu 1.
Obsah |
Život [editovat]
Mládí a výcvik [editovat]
Po skončení střední školy se roku 1944 dobrovolně přihlásil do armády, absolvoval letecký výcvik, avšak válka skončila a z letectva jej armáda propustila. Rozhodl se ke studiu na Purdue University, za čtyři roky si z ní odnesl titul strojního inženýra, načež se do armády vrátil. Dokončil svůj letecký výcvik a v roce 1951 začal létat u 334. eskadry stíhačů. Byl nasazen do bojů v Koreji.[2] Po válce se vrátil do USA, v letech 1956 až 1957 absolvoval školu zkušebních pilotů na Edwardsově letecké základnš a pak pracoval jako letecký instruktor na základně Wright-Patterson. Studoval letecké inženýrství. Pak se přihlásil k první skupině budoucích amerických astronautů[2], 9. září 1959 byl přijat a také mezi prvními vyletěl do vesmíru. Byl ženatý a měl dvě děti. Používal přezdívku Gus.
Lety do vesmíru [editovat]
Letěl sám v kosmické lodi Liberty Bell 7 při misi Mercury-Redstone 4 z kosmodromu na mysu Canaveral. Byl to druhý americký balistický let, tedy bez obletů Země a proto někdy nebývá za let do kosmu počítán. Trval jen 16 minut a skončil bezmála nešťastně při přistání na hladině Atlantického oceánu. Kabina Mercury 4 se zalila vodou, klesla ke dnu a on sám se málem utopil.[2]
Plnohodnotný let s Grissomem na palubě byl odstartován na jaře roku 1965. Byl to první let z programu Gemini, start opět z Floridy na mysu Canaveral, na palubě Gemini 3 s ním byl John Young. Během čtyřhodinového letu obletěli třikrát Zemi a přistáli dosti tvrdě v kabině s pomocí padáků na hladině Atlantického oceánu. Mise byla hodnocena jako velice úspěšná.
Potřetí měl odstartovat do vesmíru v rámci letu AS 204, dnes známém pod označením Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci velitele posádky. Během simulovaného odpočítávání při výcviku na startovací rampě vypukl dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s ostatními dvěma astronauty (Edward White a Roger Chaffee) zahynul.[3] Bylo mu 40 let.
- Liberty Bell 7 – Mercury-Redstone 4 (21. července 1961)
- Gemini 3 ( 23. března 1965)
Zajímavosti [editovat]
V roce 1987 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 358.
- ↑ a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 431.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Virgil Gus Ivan Grissom, s. 328.
