Lajos Áprily

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lajos Áprily

Lajos Áprily (14. listopadu 1887, Brašov6. srpna 1967, Budapešť) byl maďarský básník a překladatel. Laureát ceny A. Józsefa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl profesorem, později ředitelem gymnasia a redaktorem časopisu Protestáns Szemle (Protestantská revue). Velkými tématy jeho poezie jsou příroda, rodina a žal nad ztrátou milovaných, ideje míru, humanity, vzájemné úcty mezi jedinci a národy. Její základní ladění je vlídné, melancholické, zdrženlivé až cudné a neokázalé. Lajos Áprily patří rázem své lyriky, nikoli osobními vztahy, nejspíš k nyugatovskému směru, některými rysy dokonce k tradici aranyovské. Je ceněn jako mistr ukázněné, sevřené formy, elegance, vkusu a vybroušenosti. Bez zjevných novátorských prvků, s mnoha antickými reminiscencemi, působí jeho dílo originálně a dobově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • sbírka básní Falusi elégia (Vesnická elegie, 1921)
  • Rasmussen hajóján (Na lodi Rasmussenově, Berlín 1924)
  • Vers vagy te is (I ty jsi básní, 1926)
  • úspěšný výbor z básní A láthatatlan írás (Neviditelné písmo, 1939)
  • Ábel füstje (Oběť Ábelova, 1957)
  • A kor falára (Na zeď doby, 1967)

Psal také veršovaná dramata, přeložil mj. Puškinova Evžena Oněgina, Ibsenova Peer Gynta a další díla z němčiny, rumunštiny atd.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RÁKOS, Petr. Slovník spisovatelů, Maďarsko. Praha : Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, 1971. S. 49.