Peter Hansen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Peter Hansen
Otec dělostřelectva Waffen-SS
Narození: 30. listopad 1896
Chile Santiago de Chile, Chile
Úmrtí: 23. květen 1967
Německo Viersen, Porýní
Vojenská kariéra
Hodnost: SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
Doba služby: 1914–1921
1933-1945
Sloužil: Německé císařství (do roku 1918)
Výmarská republika (do roku 1933)
Třetí říše
Složka: Reichsheer (do roku 1918)
Reichswehr (do roku 1933)
Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka: Königlich Sachsens Feld-Artillerie Regiment Nr. 48
Artillerie-Regiment Nr. 50
Velel: SS-Artillerie Regiment Nr. 2
15. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1)
29. Waffen-Grenadier Division der SS (italianische Nr. 1)
Náčelník štábu u XVIII. Armádního sboru SS
Války: První světová válka
Druhá světová válka
Bitvy: Invaze do Polska
Bitva o Francii
Operace Barbarossa
Východní fronta
Vyznamenání: Finský řád kříže Svobody I. třídy s meči
Železný kříž I. třídy se sponou
Železný kříž II. třídy se sponou

Peter Adolf Caesar Hansen (30. listopadu, 1896 - 23. května, 1967) byl veterán první světové války a důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS za druhé světové války. Všeobecně je považován za zakladatele polního dělostřelectva Waffen-SS.


Obsah

[editovat] Mládí a První světová válka

Peter Hansen se narodil 30. listopadu roku 1896 v chilském Santiagu jako syn ředitele muniční továrny. Poté co jeho otec umírá v roce 1901, tak se zbytek Hansenovi rodiny vrací do Německa, kde si Hansen dodělává své vzdělání v Drážďanech, kde maturuje v roce 1914.

Poté co Hansen dokončuje střední školu, tak vstopuje 1. září 1914 do německé armády a je přiřazen ke 48. saskému pluku polního dělostřelectva (Königlich Sachsens Feld-Artillerie Regiment Nr. 48) u kterého zůstává až do konce války. U této jednotky je v létě roku 1916 povýšen do hodnosti Leutnant (Poručík) a je jmenován velitelem dělostřelecké baterie.

S plukem se účastní mnoha bojových akcí ve Francii a posléze i v Rusku. U své jednotky působí později také jako zpravodajský důstojník a pobočník velitele praporu. Ke konci války je těžce raněn a během léčení je nakažen tyfem, ze kterého se později vyléčí.

Během války získal řadu vyznamenání včetně obou dvou třídy železného kříže a lze podotknout, že dělostřelectvo se mu tak stává osudným v jeho vojenské kariéře.

[editovat] Poválečné období první světové války

Po skončení první světové války se mu vyhýbá propuštění z armády, které přišlo s nucenou demobilizací a Hansen slouží u oblastního velení "Sever" jako náčelník operací pro vojenskou přepravu. Mezi roky 1919 a 1920 je německá armáda zreorganizována a přetvořena na Reichswehr s čímž je Hansen současně povýšen do hodnosti Oberleutnant (Nadporučík) a odvelen do štábu pozdějšího generála Wehrmachtu, majora Wernera von Fritsche, který slouží jako poradce na ministerstvu obrany. Zde zastává nejprve funkci zpravodajského důstojníka a později pobočníka pro štábního důstojníka horských jednotek.

Dále zde slouží jako pobočník proviantního důstojníka a nedlouho na to je jmenován styčným důstojníkem u kontrolní komise, která má na starosti kontrolu jednotek v rámci Baltských států. Z tohoto postu je poté odvelen ke saskému ministerstvu války, kde slouží jako pobočník.

Za nedlouho na to však Hansen odchází z armády a začíná se živit jako tkadlec a přadlák a stává se tak sobestačným podnikatelem. Postupně si otvírá vlastní dílny v Görlitzu, Výmaru a Erfurtu.

[editovat] Počátky u SS a Druhá světová válka

V dubnu roku 1933 se Hansen rozhodne vstoupit do NSDAP a zároveň s tím i do SS, kde je přiřazen ke vrchnímu úseku SS "Střed" (SS-Oberabschnitt Mitte). Zde jeho kariéra stoupá a již v lednu roku 1935 je povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer (Poručík).

Avšak 15. srpna téhož roku z SS vystupuje a vrací se zpět do armády, kde je mu udělena hodnost Hauptmann (Kapitán) a je jmenován velitelem dělostřelecké baterie v sasko-anhaltském Naumburgu a poté i v Míšni a Lipsku.

V Lipsku nakonec zůstává a roku 1937 je převelen ke tamnějšímu 50. dělostřeleckému pluku (Artillerie-Regiment Nr. 50), kde se stává velitelem jejího těžkého dělostřeleckého oddílu. K 1. lednu je ale povýšen do hodnosti Major a je jmenován velitelm II. praporu téhož pluku.

Dne 1. června téhož roku však ale armádu opouští a vstupuje zpět k SS v hodnosti SS-Obersturmbannführera (Podplukovník). Zde je zařazen ke nově vznikajícím SS-Verfügungstruppe, kde velí počátečnímu dělostřeleckému pluku SS, se kterým se v září téhož roku účastní útoku na Polsko.

Hansen velí pluku, který se později stává součástí 2. tankové divize SS „Das Reich“ až do 14. srpna roku 1941, kdy ho ve velení nahrazuje SS-Standartenführer Dr. Günther Merk. Hansen je již v hodnosti SS-Oberführer (Starší plukovník SS) odvelen na SS Führungshauptamt, kde má na starosti úřadovnu zabývající se poddůstojníky a mužstvem.

Hansen se poté stává inspektorem polního dělostřelectva Waffen-SS a vedoucím důstojnického výcviku a to až do 25. února roku 1943. Během této doby je povýšen 30. ledna roku 1942 do hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS.

Dne 25. února 1943 je odvelen zpět na východní frontu, kde je pověřen zformováním lotyšské dobrovolnické legie SS (Lettische SS-Freiwilligen Legion), která je za nedlouho povýšena na 15. lotyšskou granátnickou divizi SS a Hansen se stává jejím prvním velitelem. Ve velení však zůstává pouze do začátku května roku 1943, kdy ho střídá SS-Gruppenführer Carl Graf von Pückler-Burghauss.

Hansen je poté odvelen zpět na SS Führungshauptamt, kde velí důstojnickému výcviku pouze do začátku srpna 1943, kdy je odvelen ke IV. tankovému sboru SS pod velením SS-Obergruppenführera Alfreda Wünnenberga, kde slouží jako velitel dělostřelectva sboru. U IV. tankového sboru SS zůstává krátce pouze do září téhož roku, kdy je kvůli oněmocnění odvelen. Od října do prosince je hospitalizován ve vojenské nemocnici.

Po svém zotavení v prosinci je Hansen odvelen do Itálie, kde je jmenován velitelem Milizia Armata Polizei, která je později přeměněna na 29. italskou gránátnickou divizi SS. Z velení odchází ke konci ledna roku 1944, kdy ho nahrazuje ve velení SS-Brigadeführer Gustav Lombard.

Jeho novým velitelským postem se mu stává pozice velitele dělostřelectva sboru u VII. tankového sboru SS pod velením SS-Obergruppenführera Matthiase Kleinheisterkampa. Zde zůstává až do poloviny května téhož roku, kdy ho ve velení dělostřelectva sboru střídá SS-Brigadeführer Kurt Brasack.

Po vystřídání v květnu je na krátký čas přesunut do zálohy Waffen-SS než je 10. července 1944 jmenován opět velitelem dělostřelectva a to tentokrát u III. tankového sboru SS pod velením SS-Obergruppenführera Felixe Steinera. V listopadu je ale opět převelen a to tentokrát ke I. tankovému sboru SS pod velením SS-Obergruppenführera Hermann Priesse. Zde nahrazuje jiného zkušeného velitele dělostřelectva u Waffen-SS a to SS-Brigadeführera Waltera Staudingera, který je převelen na post velitele dělostřelectva ke 6. tankové armádě SS.

Jeho posledním postem se mu stává funkce náčelníka štábu u XVIII. armádního sboru SS pod velením SS-Obergruppenführera Georga Kepplera. Na této pozici zůstává až téměř do konce dubna roku 1945, kdy opět onemocní a na jeho pozici ho nahradí armádní podplukovník Kurt Gerber.

[editovat] Život po válce

V květnu 1945 je Hansen zajat francouzskými jednotkami, když je umístěn ve vojenské nemocnici na léčení. Po svém zotavení se vrací do oblasti Dolního Rýna, kde žije ve městě Viersenu. Po válce se snaží být v kontaktu s lotyšskými vojáky, kteří sloužili pod jeho velením na východní frontě. Hansen byl u lotyšských vojáků velice oblíbený, protože nepatřil mezi politicky naočkované důstojníky a uměl vyslechnout přání lotyšských vojáků a pochopil, že bez dobrého výcviku budou snadým cílem pro nepřátelské jednotky, čímž jim zajistil kvalitní výcvik i vybavení. Jeho slabé politické cítění mu bylo několikrát vyčteno samotným říšským vůdcem SS Heinrichem Himmlerem.

Nakonec 23. května roku 1967 ve věku 71 let umírá ve městě Viersenu v oblasti Dolního Rýna.

[editovat] Shnnutí vojenské kariéry

Data povýšení

  • Fahnenjunker - 1. září, 1914
  • Fahnenjunker-Unteroffizier - leden, 1915
  • Fähnrich - 1915
  • Leutnant - 1916
  • Oberleutnant - 1920
  • SS-Anwärter - 18. leden, 1934
  • SS-Scharführer - 24. únor, 1934
  • SS-Oberscharführer - 20. duben, 1934
  • SS-Obertruppführer - 10. červenec, 1934
  • SS-Untersturmführer - 30. leden, 1935
  • Hauptmann - 15. srpen, 1935
  • Major - 1. leden, 1939
  • SS-Obersturmbannführer - 1. červen, 1939
  • SS-Standartenführer - 19. říjen, 1939
  • SS-Oberführer - 13. prosinec, 1940
  • SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS - 30. leden, 1942


Významná vyznamenání

[editovat] Odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Peter_Hansen“