Pankrác (Praha)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pankrác je název horní části katastrálního území čtvrti Nusle v Praze 4 (pro Pražany se Nusle nacházejí dole v Nuselském údolí, pozemky na Pankrácké terase či Pankrácké pláni nacházející se na kopci jižně od Nuselského údolí jsou označovány jakožto Pankrác).
Obsah |
[editovat] Název
Místní název je odvozen od kostela sv. Pankráce, který stojí v horní části Sinkulovy ulice. Dnešní raně barokní svatyně byla vybudována během druhé poloviny 17. století michelskými jezuity. Stanula na základech staršího gotického kostela, který byl pobořen císařskými vojsky při švédském obléhání Prahy roku 1648. Pod kostelem bylo během archeologického výzkumu v letech 1968-70 odhaleno základové zdivo románské rotundy z konce 11. století. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl kostel odsvěcen a do roku 1818 využíván jako skladiště prachu. Díky čilé stavební aktivitě na přelomu 18. a 19. století byl kostel opět vysvěcen a dodnes je farností římskokatolické církve.
[editovat] Věznice a soud
Od sklonku 19. století je název „Pankrác“ synonymem pro pražskou věznici (stavba čp. 998), která byla vystavěna v letech 1885–1889 a byla několikrát přestavována (naposledy v roce 1939). S věznicí souvisí i bývalá budova Nejvyššího soudu na náměstí Hrdinů (čp. 1300), která byla přistavěna k věznici v letech 1929–1933 a je dílem arch. Bedřicha Bendlmayera. V budově dnes sídlí Vrchní soud a Vrchní státní zastupitelství v Praze.
[editovat] Průmysl
Na Zelené Lišce, prakticky na rozhraní čtvrtí Nusle, Krč a Michle (před michelským vodojemem) se nacházel velký a celosvětově známý průmyslový podnik. Jednalo se o původní Janečkovu zbrojovku, pozdější (národní) podnik Jawa. Menší provoz Jawy (tzv. motozbroj) se také nalézal v ulici 5. května vedle někdejšího kina Libuše jen malý kousek od někdejšího autobusového nádraží. V roce 1964 pak došlo k násilné reorganizaci motocyklového průmyslu v Československu, z národního podniku Jawa se direktivním způsobem stal jiný podnik, jednalo se o podnik ČKD Polovodiče zabývající se elektrotechnickou výrobou v oblasti silnoproudé elektroniky (výroba diod, tyristorů, triaků, usměrňovačů apod.).
[editovat] Nová výstavba
Oblast Pankráce se stala od padesátých let 20. století územím rozsáhlé bytové výstavby, vyrostla sídliště Pankrác I, Pankrác II a Pankrác III. Nedaleko od sídliště Pankrác I byl v té době také dostavěn rozsáhlý televizní komplex Československé televize na Kavčích horách (nyní sídlo České televize), který se fakticky z větší části nachází ve čtvrti Podolí, z menší části pak v Nuslích.
[editovat] Doprava
[editovat] Minulost
Pankrác se zapsala do historie také svým autobusovým nádražím Pankrác – historicky prvním nádražím tohoto typu v Praze. Bylo slavnostně otevřeno 7. července 1947. Nádraží sloužilo autobusovým linkám směřujícím především do jižních Čech, na Benešovsko a do Posázaví. Kapacita byla asi 200 spojů denně a počet cestujících postupně narostl na 11 000 denně.
V bezprostřední blízkosti autobusového nádraží (přibližně v prostoru pozdějšího mrakodrapu Motokovu) se také nacházela konečná stanice trolejbusové linky, která vedla přes Podolí pod Vyšehradem na Výtoň ke staré Botanické zahradě UK a odtud až na Václavské náměstí, kde se nacházela druhá konečná stanice. V jižním cípu autobusového nádraží se také nalézala velká benzinová čerpací stanice.
V těsném sousedství autobusového nádraží také procházela tramvajová trať ulicí 5. května, která byla v důsledku výstavby Severojižní magistrály později přeložena do dnešní trasy. Jezdívaly zde tramvajové linky číslo 3, 13 a 14. Linka číslo 13 končila v Krči na Ryšánce a dále linky 3 a 14, jenž vedly nejprve na Lísek (pozdější Budějovické náměstí, nyní okolí stanice metra Budějovická) a později až na Kačerov – teprve mnohem později sem byla vedena také linka číslo 18. Tyto tramvajové tratě byly definitivně zrušeny v důsledku otevření nejstarší linky „C“ Pražského metra v roce 1974. Jejich pozůstatek tvoří onen malý kousek na náměstí Hrdinů, který zůstal, mimo jiné, zachován také kvůli provozu v Pankrácké tramvajové vozovně.
[editovat] Konec autobusového nádraží
V roce 1986 bylo autobusové nádraží na Pankráci uzavřeno s tím, že bude rekonstruováno tak, aby zde mohlo být odbavováno 700 autobusů denně. V roce 1990 vzniklo sdružení Občanská iniciativa Pankráce, která se zasazovala o zrušení záměru dokončit rekonstrukci a zprovoznit autobusové nádraží, protože většina obyvatel bezprostředně sousedících domů proti provozu tohoto nádraží v sousedství bytů protestovala. Na základě těchto protestů se vedení městské části Praha 4 rozhodlo rekonstrukci nádraží zastavit a dohodlo s investorem změnu projektu tak, že areál bude sice dokončen, ale místo autobusového nádraží zde vznikne nová (na Pankráci již třetí) tržnice. Ta byla otevřena počátkem roku 2000, fungovala ale jen krátce. V roce 2006 byla zbořena a na jejím místě se začal budovat administrativní komplex Gemini, který by měl být dokončen v prosinci 2008.
[editovat] Současnost
Na Pankrác se nejlépe lze dostat metrem, linkou C, ze stejnojmenné stanice. Kromě toho sem vede tramvajová trať zakončená vozovnou.
[editovat] Budoucnost
V budoucnu se počítá s výstavbou stanice linky metra D a ve výhledu i linky E. Spolu s tímto je možné (ač málo pravděpodobné), že se sem navrátí tramvajová trať v trasování Lihovar – Dvorce – Jeremenkova – Budějovické náměstí – Pražského povstání (viz Budějovické náměstí). V roce 2008 zastupitelstvo Prahy 4 zveřejnilo, že bude uvažovat také o alternativním vedení tramvaje od náměstí Hrdinů ulicí Na Dolinách k Podolské vodárně.[1]
[editovat] Tržnice
V blízkosti stanice metra Pankrác existovaly tři tržnice. První z nich („oranžová“) stále funguje v jedné ze čtyř čtvercových budov, které stojí nad tunely metra. V roce 2006 byla rekonstruována. Druhá tržnice byla v 80. letech umístěna do velké montované haly, která zde zůstala po výstavbě výškových budov. Tato tržnice byla zbořena roku 2006 spolu s přilehlým domem ve Hvězdově ulici. Uvolněné místo bylo využito pro rozšíření Hvězdovy ulice na čtyři pruhy a pro obchodní centrum Arkády Pankrác, které se otevřelo 14.listopadu 2008. Třetí tržnice fungovala jen krátce (viz odstavec Konec autobusového nádraží).
[editovat] Odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Praha |
[editovat] Reference
- ↑ Tučňák (časopis Prahy 4), červen 2008, s. 9. Dostupné online.
