Pankrác (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Panorama Pankráce

Pankrác (německy Pankratz) je název horní části katastrálního území Nusle v Praze 4 (vlastní Nusle se nacházejí v okolí náměstí Bratří Synků a v Nuselském údolí kolem železničních tratí na Plzeň a České Budějovice, oblast na kopci jižně od Nuselského údolí (na Pankrácké terase či Pankrácké pláni) je označována Pankrác, podle kostela svatého Pankráce, dříve také Nusle II).

Název a kostel[editovat | editovat zdroj]

Místní název (Pankrác = česky Všebor) je odvozen od patrona kostela sv. Pankráce, římského mučedníka. Kostelík stojí v horní části Sinkulovy ulice. Dnešní raně barokní svatyně byla vybudována během druhé poloviny 17. století michelskými jezuity. Stanula na základech staršího gotického kostela, který byl pobořen císařskými vojsky při švédském obléhání Prahy roku 1648 a vypleněn pruskou armádou roku 1757. Pod kostelem bylo během archeologického výzkumu v letech 1968-1970 odhaleno základové zdivo románské rotundy z konce 11. století. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl kostel odsvěcen a do roku 1818 využíván jako skladiště prachu. Díky čilé stavební aktivitě na přelomu 18. a 19. století byl kostel opět vysvěcen a dodnes je součástí nuselské farnosti římskokatolické církve (je filiálním k nuselskému kostelu svatého Václava).

Věznice a soud[editovat | editovat zdroj]

Od sklonku 19. století se název „Pankrác“ stal známým i jako označení pro pražskou pankráckou věznici (stavba Nusle č. p. 998), která byla vystavěna v letech 18851889 a byla několikrát přestavována (naposledy v roce 1939). S věznicí souvisí i bývalá budova krajského trestního soudu a později Nejvyššího soudu na Náměstí hrdinů (Nusle č. p. 1300), která byla přistavěna k věznici v letech 19291933 a je dílem arch. Bedřicha Bendelmayera. V budově dnes sídlí Vrchní soud a Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Na Zelené lišce, prakticky na rozhraní čtvrtí Nusle, Krč a Michle před Michelským vodojemem architekta Jana Kotěry z roku 1906, (jeho kopií je Třeboňská vodárna z roku 1909) se nacházel velký a celosvětově známý průmyslový podnik. Jednalo se o původní Janečkovu zbrojovku JaWa-Janeček-Wanderer, pozdější (národní) podnik Jawa Nusle, vyrábějící motocykly, které tradičně vítězily v Trophy teamech soutěže "mezinárodní šestidenní". Dnes zde má své provozovny Bauhaus, Finanční úřad pro Prahu 4, pojišťovny a další úřady a firmy. Menší provoz Jawy (tzv. motozbroj) se také nalézal v ulici 5. května vedle někdejšího kina Libuše jen malý kousek od někdejšího autobusového nádraží a konečné stanice trolejbusů. V roce 1964 pak došlo k násilné reorganizaci motocyklového průmyslu v Československu, z národního podniku Jawa Nusle se direktivním způsobem již roku 1960 stal jiný podnik, jednalo se o podnik ČKD Polovodiče zabývající se elektrotechnickou výrobou v oblasti silnoproudé elektroniky (výroba diod, tyristorů, triaků, usměrňovačů apod.).

V současnosti je Pankrác hlavně obytná a administrativní čtvrť a žádný významný průmysl se zde nenachází.

Nová výstavba[editovat | editovat zdroj]

Výškové budovy pražského Pankráce

Oblast Pankráce byla ve 20. a 30. letech 20. století územím rozsáhlé bytové výstavby. Další výstavba pokračovala hlavně v 60. letech, kdy vyrostla sídliště Pankrác I, Pankrác II a Pankrác III. Nedaleko od sídliště Pankrác I byl v té době také dostavěn rozsáhlý televizní komplex Československé televize na Kavčích horách (nyní sídlo České televize), který se fakticky z větší části nachází ve čtvrti Podolí, z menší části pak v Nuslích.

Od sedmdesátých let postupně vyrůstaly výškové budovy. V sedmdesátých letech byla postavena budova Motokovu (dnes City Empiria), v roce 1983 byl dokončen hotel Panorama (nyní Panorama hotel Prague) a v osmdesátých letech se začala stavět nová budova Československého rozhlasu (dnes City Tower, přes 20 let stála pouze hrubá stavba, dostavěna až v roce 2008). City Tower a City Empiria jsou dvě nejvyšší budovy v Česku. V plánech se objevují ještě dvě další výškové stavby, jejich výstavba však byla odložena na neurčito. Magistrát povolil stavbu první budovy, která je ve tvaru „V" s výškou 104 metrů, až v listopadu 2013, dokončena má být v závěru roku 2016.[1][2]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Křižovatka na Pankráci, uprostřed je vidět autobusové nádraží krátce před zbouráním

Minulost[editovat | editovat zdroj]

Pankrác se zapsala do historie také svým autobusovým nádražím Pankrác – historicky prvním nádražím tohoto typu v Praze. Bylo slavnostně otevřeno 7. července 1947. Nádraží sloužilo autobusovým linkám směřujícím především do jižních Čech, na Benešovsko a do Posázaví. Kapacita byla asi 200 spojů denně a počet cestujících postupně narostl na 11 000 denně.

V bezprostřední blízkosti autobusového nádraží (přibližně v prostoru pozdějšího mrakodrapu Motokovu) se také nacházela konečná stanice trolejbusové linky 55, která vedla přes Podolí pod Vyšehradem na Výtoň ke staré Botanické zahradě UK a odtud až na Václavské náměstí, kde se nacházela druhá konečná stanice. V jižním cípu autobusového nádraží se také nalézala velká čerpací stanice.

Tramvajová doprava na Pankrác byla zahájena v roce 1925, kdy byla trať z Nuslí dovedena na dnešní náměstí Hrdinů. Brzy byla postavena nová vozovna a již v roce 1930 byla trať prodloužena až na Kačerov.

V těsném sousedství autobusového nádraží procházela tramvajová trať ulicí 5. května. V důsledku výstavby Severojižní magistrály byla později přeložena do ulice Na Pankráci. Jezdívaly zde tramvajové linky číslo 3, 13 a 14. Linka číslo 13 končila v Krči na Ryšánce a dále linky 3 a 14, jenž vedly nejprve na Lísek (pozdější Budějovické náměstí, nyní okolí stanice metra Budějovická) a později až na Kačerov – teprve mnohem později sem byla vedena také linka číslo 18. Tyto tramvajové tratě byly definitivně zrušeny v důsledku otevření linky „C“ Pražského metra v roce 1974. Jejich pozůstatek tvoří onen malý kousek od Nuselské radnice na náměstí Hrdinů, který zůstal, mimo jiné, zachován také kvůli provozu v Pankrácké tramvajové vozovně.

Konec autobusového nádraží[editovat | editovat zdroj]

V roce 1986 bylo autobusové nádraží na Pankráci uzavřeno s tím, že bude rekonstruováno tak, aby zde mohlo být odbavováno 700 autobusů denně. V roce 1990 vzniklo sdružení Občanská iniciativa Pankráce, která se zasazovala o zrušení záměru dokončit rekonstrukci a zprovoznit autobusové nádraží, protože většina obyvatel bezprostředně sousedících domů proti provozu tohoto nádraží v sousedství bytů protestovala. Na základě těchto protestů se vedení městské části Praha 4 rozhodlo rekonstrukci nádraží zastavit a dohodlo s investorem změnu projektu tak, že areál bude sice dokončen, ale v budovách původně určených pro nádraží vznikne nová (na Pankráci již třetí) tržnice. Ta byla otevřena počátkem roku 2000, fungovala ale jen krátce. V roce 2006 byla zbořena a na jejím místě byl v prosinci 2008 otevřen administrativní komplex Gemini. Funkci autobusového nádraží převzalo autobusové stanoviště u stanice metra Roztyly na lince C.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Na Pankrác se nejlépe lze dostat metrem, linkou C, do stejnojmenné stanice. Kromě toho sem vede tramvajová trať zakončená Pankráckou vozovnou na náměstí Hrdinů.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V budoucnu se počítá s výstavbou stanice linky metra D a ve výhledu i linky E. Spolu s tímto je možné (ač málo pravděpodobné), že se sem navrátí tramvajová trať v trasování Lihovar – Dvorce – Jeremenkova – Budějovické náměstí – Pražského povstání (viz Budějovické náměstí). V roce 2008 zastupitelstvo Prahy 4 zveřejnilo, že bude uvažovat také o alternativním vedení tramvaje od náměstí Hrdinů ulicí Na Dolinách k Podolské vodárně.[3]

Tržnice[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti stanice metra Pankrác existovaly tři tržnice. První z nich („oranžová“) stále funguje v jedné ze čtyř čtvercových budov, které stojí nad tunely metra směrem do centra. V roce 2006 byla rekonstruována. Druhá tržnice byla v 80. letech umístěna do velké montované haly, která zde zůstala po výstavbě výškových budov. V přilehlých venkovních stáncích byl velký výběr čerstvé zeleniny a ovoce. Tato tržnice byla zbořena roku 2006 spolu s přilehlým šestipodlažním domem z roku 1930 ve Hvězdově ulici (první polovina tohoto domu zanikla již dříve při stavbě metra) a starším domkem a vilkou v kolmé ulici Runczikově. Uvolněné místo bylo využito pro rozšíření Hvězdovy ulice na čtyři pruhy a pro obchodní centrum Arkády Pankrác, které bylo otevřeno 14. listopadu 2008 (shodou okolností v den 90. výročí první volby T. G. Masaryka prezidentem republiky). Třetí tržnice fungovala jen krátce (viz odstavec konec autobusového nádraží). Na jejím místě vyrostly nové prosklené domy v Pikrtově ulici.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. První z mrakodrapů má povolení, na pražské Pankráci se může začít stavět
  2. Na Pankráci ožívá projekt bytového mrakodrapu
  3. Tučňák (časopis Prahy 4), červen 2008, s. 9. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]