Mrakodrap

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mrakodrapy v Chicagu
Pražské mrakodrapy na Pankráci

Mrakodrap je výraz používaný k označení výškové budovy, která je souvisle obyvatelná. Někdy se[kdo?] jako kritérium uvádí i výška budovy (100[1] či 150 metrů[2]). Za mrakodrap se nepovažuje vyhlídková věž či vysílač. Anglická podoba výrazu (skyscraper) vznikla ve Spojených státech amerických, kde byly také první mrakodrapy postaveny. Později se rozšířily do velkých měst celého světa. Nejvyšším současným mrakodrapem a zároveň nejvyšší stavbou světa je Burdž Chalífa ve Spojených arabských emirátech, který je vysoký 828 m a který byl otevřen dne 4. ledna 2010.

Zatímco u starších výškových budov je jejich výška motivována praktickými (např. majáky), nebo ideovými (kostelní věž) důvody, ke stavbě mrakodrapů vedly důvody komerční. S růstem městské populace v druhé polovině 19. století se zvyšovaly nároky na výstavbu, což vedlo k výraznému zvýšení cen stavebních pozemků. V Chicagu byl pak přímým impulzem k výstavbě mrakodrapů velký požár v roce 1871. Důležitou roli sehrál také začátek průmyslové výroby oceli a vývoj výtahů.

Mrakodrapy vznikly v USA ve druhé polovině 19. století. Mnohé z prvních mrakodrapů vyrostly v Chicagu během programu jeho zásadní přestavby po katastrofálním požáru roku 1871.

Jakmile litina a ocel nahradila cihly jako základní materiál, mohly se budovat vysoké budovy, které byly vybaveny výtahy.

Mrakodrapy jsou však často kritizovány z mnoha důvodů. Snad největší problém je požár, kdy evakuace a záchranné práce jsou velmi složité. Dalšími nežádoucími jevy bylo zemětřesení a extrémní meteorologické zatížení (vítr, prudký a vytrvalý déšť, vysoké nebo nízké venkovní teploty) a další faktory.

Nejvyšší mrakodrap na světě je Burdž Chalífa v Dubaji ve Spojených arabských emirátech, v Evropě je to komplex City of Capitals v Moskvě a nejvyšší v celé Americe je Willis Tower.

Mrakodrapy v Česku[editovat | editovat zdroj]

Baťův mrakodrap ve Zlíně, po dokončení jedna z nejvyšších budov v Evropě
Související informace naleznete také v článku Seznam nejvyšších budov v Česku.

V roce 1930 se stala nejvyšší budovou ČSR nová správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem od drážďanské architektonické kanceláře Lossow a Kühne (10 podlaží, 43 metrů).[3] Prvním pražským mrakodrapem je funkcionalistický palác Všeobecného penzijního ústavu (1934: Josef Havlíček a Karel Honzík) na Žižkově (dnes Dům odborových svazů, za socialismu Ústřední rada odborů). V roce 1938 byl dostavěn tzv. Baťův mrakodrap ve Zlíně, ve své době druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.[zdroj?]

Nejvíce výškových domů se nachází v Praze a v Brně. Největší mrakodrap v ČR je brněnský mrakodrap AZ Tower v Jižním centru se 111 metry. Mrakodrap AZ Tower překonal nejvyšší stavbu v Brně VUT-FSI. Stavba, která byla zahájena v dubnu 2011 AZ Toweru, která má výšku 111 m, hrubá stavba byla dokončena v lednu 2013 a stala se tak nejvyšší stavbou v České republice.

Brno, Štýřice, Pražákova, AZ Tower (03).jpg

AZ Tower se nalézá v Jižním Centru Brna, takzvaném Brněnském Manhattanu. Celá budova přes 17 000 metrů čtverečních obchodních, kancelářských a rezidenčních ploch, z čehož pro kanceláře je plánováno 9 000 metrů čtverečních, pro obchody zhruba 4 000 metrů a pro zájemce o luxusní bydlení bude k dispozici 17 apartmánů v rozměrech od 64 do 215 metrů čtverečních. Parking ve dvou podzemních podlažích nabídne stání pro 272 aut. AZ Tower, představující nejvyšší dům v Česku s třiceti podlažími a výškou rekordních 111 metrů,se nalézá mezi ulicemi Pražákova a Heršpická. Plánovaná přestavba železničního uzlu se jeví pro rozvoj a zhodnocení celého území jako velmi přínosná. Věž AZ Toweru vystupuje ze severního rohu třípodlažní podnože, která kopíruje a takřka vyplňuje lichoběžníkový tvar parcely. Hlavní vstupy navazují na pasáže v sousedních budovách M-paláce a Mediahall a reagují tak na nově navrhované náměstí. Multifunkční budova nabídne prostory pro kancelářské využití, obchody, restaurace, fitness, zdravotní zařízení a bydlení. Veřejnosti byl hotový mrakodrap předán v červnu 2013.[4]

City Tower Pankrac Prague.JPG

City Tower stavba budovy jako zamýšleného sídla Československého rozhlasu byla zahájena v roce 1983. V roce 1993 byla budova skoro dokončena, ale pro Český rozhlas byla příliš veliká, technologicky zastaralá a plná azbestu. Proto se Český rozhlas rozhodl budovu prodat. V roce 1996 podepsal smlouvu se společností NIKO, která za budovu nabídla 1 mld. Kč. Společnost však ve stanoveném termínu nezaplatila kupní cenu a budova se tak vrátila zpět Českému rozhlasu. Stejný scénář se opakoval později se singapurskou společností Wells Holding a cenou 550 milionů Kč. Nakonec byla budova s odhadovanou velikostí pronajímatelné plochy 49 000 m² úspěšně prodána až v roce 2000 společnosti ECM Real Estate Investments za 285 milionů Kč.

Po dlouhých letech příprav byla v roce 2005 zahájena radikální přestavba, která byla dokončena v roce 2008, po 25 letech od zahájení původní stavby. V této souvislosti byl zbořen nevyhovující objekt hudební výroby na východ od výškové budovy a na severní straně byl postaven nový objekt nazvaný City Point. Na nové podobě budovy se podílel architekt Richard Meier. Na její rekonstrukci bylo použito přes 2300 tun nových ocelových konstrukcí. Fasádu tvoří 30 500 m² skleněných tabulí. V podzemních patrech vzniklo 800 parkovacích míst. V budově je celkem 18 výtahů. Budova dostala nový název City Tower a nabídla 44 000 m² kancelářských ploch k pronájmu. Největším nájemcem se stala Raiffeisenbank, která obsadila 10 pater budovy.

V roce 2009 společnost ECM budovu City Tower s udávanou hodnotou 130 mil. eur prodala firmě Marpona za 52 milionů eur (asi 1,33 mld. korun) či za 130 milionů eur, což je podle kurzu roku 2012 asi 3,3 miliardy korun. V červenci 2012 společnost Marpona prodala stavbu firmě Consideratio, která patří přes společnost Fintop do holdingu Proxy-Finance. Prodejní cena nebyla zveřejněna.

Po dostavbě brněnského mrakodrapu City Tower ztratil pražský mrakodrap v roce 2013 své české prvenství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Faszination Wolkenkratzer – Versuch einer Definition, wolkenkratzer24.de
  2. Huge New Rogers Skyscraper Proposed (2007)
  3. Revoluční 86 | Ústí nad Labem - centrum 1930, Architektura na severu Čech
  4. ČTK. Nejvyšší budova se otevírá. Ze dvou třetin je obsazená. Aktuálně-centrum.cz [online]. 2012-06-26 [cit. 2012-06-26]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]