Tyristor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma tyristoru a náhradní zapojení ze dvou tranzistorů
Tyristor

Tyristor je polovodičová součástka sloužící ke spínání elektrického proudu (nejčastěji výkonových obvodů), fungující jako řízený elektronický ventil.

Tyristor je čtyřvrstvá spínací součástka (obvykle PNPN), která nevykazuje usměrňující účinky jako dioda, avšak je možné ji ovládat (spínat) pomocí impulsu do řídicí elektrody G (Gate). Anoda (A) a katoda (K) se v obvodu nesmí zaměnit, zátěž je vždy připojena k anodě.

Jedná se o velice účinný nástroj pro řízení velmi výkonných elektrických strojů. V moderních elektrických lokomotivách se používá nejčastěji pro pulzní regulaci výkonu trakčních motorů pro stejnosměrný proud. K regulaci výkonu asynchronních motorů se používají vyspělejší zařízení IGBT.

Způsoby zapnutí a vypnutí tyristoru[editovat | editovat zdroj]

Zapnutí[editovat | editovat zdroj]

  • Krátkodobým proudovým pulsem do řídicí elektrody G (Gate).
  • Překročením kritické hodnoty anodového napětí dojde k průrazu druhého PN přechodu. (Tento způsob je obvykle nežádoucí.)
  • Rychlým nárůstem anodového napětí, tj. nadkritickou strmostí UAK (S = ΔU/Δt = i/C). Při velké strmosti se vyvolá velký proud I přes přechod, který dále vyvolá lavinovou ionizaci krystalové mřížky a tím uvede tyristor do sepnutého stavu. Tento způsob sepnutí bývá většinou nežádoucí a je nutno mu předejít například tlumivkou nebo jiným zpomalovacím členem.
  • Teplotou při určitém napětí UAK. (Také většinou nežádoucí.)
  • Osvětlením druhého (PN) přechodu, takto pracuje fototyristor.

Vypnutí[editovat | editovat zdroj]

  • Přerušením anodového proudu.
  • Komutací anodového napětí (přepólování). U střídavých proudů se tak děje automaticky v každé záporné půlvlně, ve stejnosměrných obvodech je nutno použít komutační zařízení (viz Tyristorová regulace výkonu).
  • Zkratem mezi anodou (A) a katodou (K).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]