Tony Wilding

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tony Wilding
Stát ANZ Australasie
Datum narození 31. října 1883
Místo narození Christchurch, Nový Zéland
Datum úmrtí 9. května 1915 (31 let)
Místo úmrtí Neuve-Chapelle, Francie
Síň slávy 1978 (profil)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (1909)
Wimbledon vítěz (1910, 1911, 1912, 1913)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry Bronzová olympijská medaile bronz (1912)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (1906)
Wimbledon vítěz (1907, 1908, 1909, 1914)
Poslední aktualizace: 19. listopadu 2010

Anthony „Tony“ Frederick Wilding (31. října 1883, Christchurch, Nový Zéland9. května 1915 blízko Neuve-Chapelle, Pas-de-Calais, Francie) byl tenista narozený na Novém Zélandu, reprezentující Australasii, který v první světové války padl na bojišti. V letech 1912 a 1913 byl nejlepším hráčem světa, v roce 1911 první pozici sdílel společně s Australanem Normanem Brookesem. Čtyřikrát v řadě vyhrál dvouhru ve Wimbledonu, další čtyři tituly přidal ve čtyřhře.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Christchurch do rodiny zámožného právníka Fredericka Wildinga a Julie Wildingové. Po ukončení Wilsonovy školy na Cramner Square navštěvoval jeden semestr univerzitu v Canterbury, než v roce 1902 odjel do Anglie, kde studoval právo na univerzitě v Cambridgi. Tam se jako člen místního univerzitního tenisového klubu (Cambridge University Lawn Tennis Club) zdokonalil v herním stylu. ¨

V roce 1905 nastoupil k debutu v Davis Cupu za tým Australasie. V následující sezóně již vyhrál Australasian Championship ve dvouhře i čtyřhře. Také završil svá univerzitní studia.

V letech 1907 a 1909 byl součástí vítězného daviscupového družstva Australasie a v roce 1909 podruhé triumfoval na Australian Open. Stejného roku složil advokátní zkoušky a začal pracovat u novozélandského Nejvyššího soudu. V letech 1910–1913, kdy se plně zaměřoval na tenis, dokázal čtyřikrát v řadě zvítězit na nejslavnějším turnaji světa ve Wimbledonu. Roku 1914 těsně neobhájil titul, když ve finále prohrál s Normanem Brookesem. Kromě toho získal i čtyři turnajová vítězství v mužské čtyřhře. V sezóně 1914 byl hlavní oporou daviscupového týmu, který si připsal další výhru v soutěži.

V roce 1908 byl nominován za Australasii na Letní olympijské hry do Londýna, ale kvůli administrativní chybě nemohl nastoupit. O čtyři roky později vybojoval na Letních olympijských hrách ve Stockholmu bronzovou medaili v halové soutěži mužské dvouhry.

V roce 1913 se mu povedl vybojovat triple – vyhrát tři největší turnaje tehdejší doby, které pořádala Mezinárodní tenisová federace (International Lawn Tennis Federation). Vedle zisku Wimbledonu (oficiálního mistrovství světa na trávě), zvítězil i na World Hard Court Championships (oficiálním mistrovství světa na antuce; jednalo se o pařížský turnaj a předchůdce French Open), stejně jako na World Covered Court Championship (oficiálním mistrovství světa v hale).

Měl vztah s hollywoodskou herečkou němého filmu Maxine Elliottovou.[1]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Po propuknutí první světové války narukoval k Royal Marines britského Královského námořnictva, kde sloužil jako kapitán obrněné vozové divize na bojištích ve Francii. 9. května 1915 byl zabit během bitvy o pahorek Aubers u Neuve-Chapelle. Pohřben je na hřbitově Rue-des-Berceaux Military Cemetery v Richebourg-L'Avoue, Pas-de-Calais ve Francii.

V roce 1978 byl posmrtně uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy. Tenisové centrum ve Wilding Parku v Christchurch nese na počest tenisty jeho jméno.

Kriket a další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 20. století byl členem kriketového týmu Canterbury Wizards, za nějž odehrál dva zápasy na nejvyšší úrovni. Účastnil se také dlouhých motocyklových závodů v Evropě, Americe a na Novém Zélandu. V roce 1908 vyhrál závod z Land's End do John o' Groats. Roku 1910 jel závod z Londýna k Ženevskému jezeru a zpět, který měřil 4800 km, včetně 560 kilometrů dlouhé jednodenní etapy z Évianu do Paříže.

Finálová utkání na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra (7)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (6)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Finalista Výsledek
1906 Australasian Championships AUS Harry Parker 6-0 6-4 6-4
1909 Australasian Championships AUS Ernie Parker 6-1 7-5 6-2
1910 Wimbledon GBR Arthur Gore 6-4 7-5 4-6 6-2
1911 Wimbledon GBR Herbert Roper Barrett 6-4 4-6 2-6 6-2 ret.
1912 Wimbledon GBR Arthur Gore 6-4 6-4 4-6 6-4
1913 Wimbledon USA Maurice McLoughlin 8-6 6-3 10-8

Finalista (1)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Vítěz Výsledek
1914 Wimbledon AUS Norman Brookes 4-6 4-6 5-7

Čtyřhra (8)[editovat | editovat zdroj]

Vítěz (5)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráč Finalisté Výsledek
1906 Australasian Championships AUS Rodney Heath AUS C. Cox
AUS Harry Parker
6-2 6-4 6-2
1907 Wimbledon AUS Norman Brookes USA Karl Behr
USA Beals Wright
6-4 6-4 6-2
1908 Wimbledon GBR Josiah Ritchie GBR Arthur Gore
GBR Herbert Roper Barrett
6-1 6-2 1-6 9-7
1910 Wimbledon GBR Josiah Ritchie GBR Arthur Gore
GBR Herbert Roper Barrett
6-1 6-1 6-2
1914 Wimbledon AUS Norman Brookes GBR Charles Dixon
GBR Herbert Roper Barrett
6-1 6-1 5-7 8-6

Finalista (3)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráč Vítězové Výsledek
1908 Australasian Championships NZL G. Sharp USA Fred Alexander
AUS Alfred Dunlop
3-6 2-6 1-6
1909 Australasian Championships NZL Tom Crooks AUS J. Keane
AUS Ernie Parker
6-1 1-6 1-6 7-9
1911 Wimbledon GBR Josiah Ritchie FRA Max Decugis
FRA André Gobert
7-9 7-5 3-6 6-2 2-6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anthony Wilding na anglické Wikipedii.

  1. Anthony Wilding: Wimbledon Champion 1910-1914, Wilding family, 2001. Přístup: 14. února 2010.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]