Bulat Okudžava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bulat Šalvovič Okudžava, rusky Булат Шалвович Окуджава, (9. května 1924, Moskva, Sovětský svaz – 12. června 1997, Paříž, Francie) byl básník, prozaik a šansoniér arménsko-abchazsko-gruzínského původu.
Obsah |
[editovat] Život
Přihlásil se ve svých 18 letech do Rudé armády jako dobrovolník. Druhou světovou válku strávil na frontě, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Po válce studoval filosofii v Tbilisi, pak pracoval jako novinář a začal psát, od roku 1955 také veřejně zpívat.[1]
[editovat] Dílo
Okudžava nebyl příliš dobrý hudebník, přesto se jeho písně s vlastním doprovodem na sedmistrunnou kytaru staly velmi populární. Patřil ke skupině lidí, která se stavěla kriticky k socialistickému režimu, přesto neusilovali o jeho změnu, usilovali pouze o zlepšení podmínek v rámci socialismu. Tito lidé bývají řazeni do tzv. čtvrté generace sovětské poezie, někdy označované jako generace opoziční (což je nepřesné), západní novináři o nich psali jako o sovětských beatnicích, což je označení značně pokulhávající.
Proslavily ho především jeho lyrické písně, mimo nich však psal také historické romány, novely, básnické sbírky.
Jeho texty jsou známy a rozšířeny po celém světě, v Česku přeložené texty zpívá např. Jaromír Nohavica.
[editovat] Romány
- Ahoj, študente – 1961
- Nebohý Avrosimov – 1971, česky 1987
- Šipovova dobrodružství aneb Starodávná fraška – 1975, česky 1987
- Putování diletantů – 1979
- Dostaveníčko s Bonapartem – 1985
- Zrušené divadlo – 1993
[editovat] Básnické sbírky
[editovat] České výbory
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha : Mladá Fronta, 1987. Kapitola Bulat Okudžava, s. 240.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkaz
- (ru) Texty písní a akordy

