Joni Mitchell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Joni Mitchell
Joni Mitchell 2004.jpg
Základní informace
Rodné jméno Roberta Joan Anderson
Narození 7. listopadu 1943 (71 let)
Canada 1921 Fort Macleod, Alberta, Kanada
Žánry Folk rock, Folk pop, Jazz, Art rock, World music
Povolání Písničkářka. zpěvačka, malířka, produkční
Nástroje zpěv, klavír, kytara, dulcimer
Hlasový obor Kontraalt
Aktivní roky 1964–dosud
Vydavatelé Reprise (1968–1972, 1994–2001)
Asylum (1972–1981)
Geffen (1982–1993)
Nonesuch (2002)
Hear Music (2007–dosud)
Významná díla Both Sides
Big Yellow Taxi
Carey
Got 'til It's Gone
Ocenění Polar Music Prize
Rock and Roll Hall of Fame
Cena Grammy za celoživotní dílo (2002)
Canadian Music Hall of Fame
Kanadský chodník slávy
… více na Wikidatech
Website JoniMitchell.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joni Mitchell, vlastním jménem Roberta Joan Andersonová, (* 7. listopadu 1943 ve Fort McLeod, Kanada) je písničkářka a malířka. Svoji hudební kariéru začala v malých nočních klubech a hraním na torontských ulicích. V polovině šedesátých let dvacátého století výrazně ovlivnila newyorskou písničkářskou scénu. V sedmdesátých letech pak zkoušela kombinovat pop s jazzem, v jejím pojetí z toho vzešel svébytný hudební styl. Její píseň „Both Sides Now“ se také objevila ve filmu Láska nebeská. V žebříčku sta největších zpěváků sestaveným souborem 179 kritiků pro časopis Rolling Stone v roce 2008 se Joni Mitchell umístila na 42. pozici.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v kanadské provincii Alberta v rodině letce. Od mládí velice hezky kreslila, studovala výtvarné umění, velmi často si sama navrhovala obaly svých gramofonových desek a CD. Pro folkovou hudbu ji získalo studentské prostředí a detroitský muzikant Chuck Mitchell, za něhož se posléze i provdala. Toto manželství však netrvalo dlouho. Vystupovala ve folkových klubech a kavárnách v Michiganu a New Yorku. V roce 1968 nahrála svojí první dlouhohrající desku. Joni Mitchell má příjemný hlas s velkým rozsahem, který je vyvážený a něžný.[2][3][4][5] Ve své dlouhé kariéře prošla obdobím folku, jazzu, ale také etnickou hudbou. Na své kytaře často používá unikátní ladění, což propůjčuje jejím nahrávkám osobité kouzlo. Časopis Rolling Stone ji zařadil na 72. místo nejlepších kytaristů všech dob. Desky Joni Mitchell jsou široce respektovány nejen samotnými hudebníky, ale i hudebními kritiky. Získala pět ocenění Grammy a v roce 2002 jí byla udělena Grammy za celoživotní dílo.

Mitchell bývá někdy označována jako „ženská obdoba Boba Dylana“. Proti této nálepce se ale jednou ohradila slovy: „Pro některé lidi jsou ženy jiný živočišný druh. Nikdo by neřekl, že Dylan je mužská obdoba Joni Mitchell.“

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Alba[editovat | editovat zdroj]

  • Song to a Seagull (nebo Joni Mitchell) (1968)
  • Clouds (1969)
  • Ladies of the Canyon (1970)
  • Blue (1971)
  • For the Roses (1972)
  • Court and Spark (1974)
  • Miles of Aisles (live) (1974)
  • The Hissing of Summer Lawns (1975)
  • Hejira (1976)
  • Don Juan's Reckless Daughter (1977)
  • Mingus (1979)
  • Shadows and Light (live) (1980)
  • Wild Things Run Fast (1982)
  • Dog Eat Dog (1985)
  • Chalk Mark in a Rainstorm (1988)
  • Night Ride Home (1991)
  • Turbulent Indigo (1994)
  • Taming the Tiger (1998)
  • Both Sides Now (2000)
  • Travelogue (2002)
  • Shine (2007)

Kompilace[editovat | editovat zdroj]

  • The World of Joni Mitchell (1972)
  • Hits (1996)
  • Misses (1996)
  • The Complete Geffen Recordings (4-CD komplet z období 1982–91) (2003)
  • The Beginning of Survival (2004)
  • Dreamland (2004)
  • Starbucks Artist's Choice
  • Songs of a Prairie Girl (2005)

Singly[editovat | editovat zdroj]

  • „Night in the City“ (1968)
  • „Chelsea Morning“ (1969)
  • „Big Yellow Taxi“ (1970)
  • „Carey“ (1971)
  • „You Turn Me On, I'm A Radio“ (1972)
  • „Free Man in Paris“ (1974)
  • „Help Me“ (1974)
  • „Big Yellow Taxi (live)“ (1975)
  • „In France They Kiss On Main Street“ (1975)
  • „Coyote“ (1976)
  • „Off Night Backstreet“ (1977)
  • „The Dry Cleaner from Des Moines“ (1979)
  • „Why Do Fools Fall In Love“ (1980)
  • „Chinese Cafe/Unchained Melody“ (1982)
  • „(You're So Square) Baby, I Don't Care“ (1982)
  • „Good Friends“ (1985)
  • „My Secret Place“ (1988)
  • „Snakes and Ladders“ (1988)
  • „Come in from the Cold“ (1991)
  • „How Do You Stop“ (1994)
  • „Big Yellow Taxi“ (remix) (1996)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LETHEM, Jonathan. 100 Greatest Singers. Rolling Stone [online]. 2010-12-02, roč. 2010 [cit. 2015-04-01]. Původně vydáno v tištěné formě ve vydání z 27. října 2008. Dostupné online.  (anglicky) 
  2. OUZOUNIAN, Richard. Joni Mitchell opens up to the Star after years away from spotlight [online]. The Star, 2013-06-11, [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. O'CALLAGHAN, Lauren. 8 Of The Most Achingly Beautiful Joni Mitchell Lyrics. Marie Claire [online]. 2014-01-27, roč. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné online.  (anglicky) 
  4. MCCORMICK, Neil. Joni Mitchell: 'My life came down to being a granny'. The Rolling Stone [online]. 2015-04-01, roč. 2015 [cit. 2015-04-01]. Původně vydáno v říjnu 2007. Dostupné online.  (anglicky) 
  5. HOWE, Caroline. The secret torment of Joni Mitchell: Unflinching insight into the reclusive 70s icon's battles with a disease that makes her skin crawl, is haunted by stalkers and the heartache of giving her daughter up for adoption. Daily Mail online [online]. 2014-09-01, roč. 2014, rev. 2014-09-03 [cit. 2015-04-01]. Dostupné online.  (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]