Georges Brassens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Georges Brassens
Georges Brassens, 1964; foto: Erling Mandelmann
Georges Brassens, 1964; foto: Erling Mandelmann
Základní informace
Rodné jméno Georges Charles Brassens
Narození 22. října 1921
Sète, Francie
Úmrtí 29. října 1981
Saint-Gély-du-Fesc, Francie
Povolání písničkář
Nástroje kytara, zpěv
Aktivní roky 19511981
Vydavatel Philips, Universal
Web [1]
Některá data se získávají z datové položky.

Georges Brassens (22. října 1921 Sète – 29. října 1981 Saint-Gély-du-Fesc) byl francouzský písničkář.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Georges Brassens napsal více než 200 písní. Asi 130 z nich je zaznamenáno v jeho vlastním provedení na sérii 14 dlouhohrajících alb. Dále zhudebňoval a interpretoval také starší francouzské básníky (např. F. Villona, P. Verlaina, V. Huga nebo L. Aragona), za jejichž přímého pokračovatele je považován.

Svými jízlivými texty napadal pokrytectví, upjatost a zpátečnictví francouzské společnosti. Jako člověk se sklonem k anarchistickému hnutí zvlášť s oblibou mířil proti násilí, institucionalizaci a vykonavatelům moci všeho druhu (církev, byrokracie, soud, tisk). Jeho kritika je však nepřímá, často využívá kontrastu, květnatého jazyka a černého humoru. Tak i písně zabývající se pochmurnými tématy vyznívají nakonec vesele.

Tomu napomáhá také jednoduchý, celkovou harmonii podpírající hudební doprovod (většinou pouze doprovodná kytara a kontrabas), převážně durové melodie a Brassensův vlastní přednes.

Brassensovo dílo se dodnes těší výjimečné popularitě. Již za své aktivní kariéry (50. - 70. léta) přímo inspiroval celou generaci písničkářů a šansoniérů. Roku 1967 byl vyznamenán Velkou cenou Francouzské akademie za poezii.

Jsou mu věnovány desítky disertačních prací, po celém světě se stále dobře prodávají jeho nahrávky, stále se objevují nové a nové interpretace a - i přes mimořádnou obtížnost - existují překlady jeho písní do více než 20 jazyků.

U nás Brassense překládá a interpretuje především Jiří Dědeček. Věnoval mu EP Špatná pověst (1989), CD Žalozpěv pro lehký holky (1998) a výběr z textů Klejme píseň dokola (1988).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRASSENS, Georges. Klejme píseň dokola. Praha : Panton, 1988. 165 s. Přeložil, životopisem a předmluvou doplnil Jiří Dědeček. Obsahuje 50 vybraných textů v českém překladu..  
  • HAVRDOVÁ FATHI, Mai. Překlad a recepce francouzského šansonu. Praha, 2011. Diplomová práce. Karlova univerzita, Ústav translatologie. Vedoucí práce Jovanka Šotolová.
  • KOPTA, Pavel. Lov motýlů. Francouzské šansony ve výběru, přebásnění a parafrázích Pavla Kopty. Praha : Odeon, 1980.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Georges Brassens ve Wikimedia Commons