Karagandská oblast
| Karagandská oblast Қарағанды облысы Карагандинская область |
||
|---|---|---|
|
||
| geografie | ||
|
|
||
| Hlavní město: | Karaganda | |
| Rozloha: | 428 000 km² | |
| Časové pásmo: | +6 | |
| obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 1 375 000 | |
| Hustota zalidnění: | 3 ob./km² | |
| Jazyk: | ruština, kazaština | |
| Národnostní složení: | Rusové 46,9%, Kazaši 32,6%, Ukrajinci 7,2%, Němci 3,1% | |
| správa regionu | ||
| Nadřazený celek: |  Kazachstán |
|
| Druh celku: | oblast | |
| Podřízené celky: | 9 okresů a 7 samosprávných měst | |
| Akim | Nurlan Zajrullajevič Nigmatullin | |
| mezinárodní identifikace | ||
| ISO 3166-2: | KZ-KAR | |
Karagandská oblast (kazašsky Қарағанды облысы, rusky Карагандинская область) je oblast v centrální části Kazachstánu. Byla založena 10. března 1932 v rámci Kazašské ASSR. Má rozlohu 428 000 km². Má 1 375 000 obyvatel a je rozdělena na 9 administrativních okresů a 7 samosprávných měst. Hlavním městem je Karaganda.
Obsah |
Poloha [editovat]
Oblast hraničí se devíti oblastmi Kazachstánu (Akťubinskou na západě, Kostanajskou na severozápadě, Akmolskou na severu, Pavlodarskou na severovýchodě, Východokazašskou na východě, Almatinskou na jihovýchodě, Žambylskou a Jihokazašskou na jihu a Kyzylordskou na jihozápadě).
Oblast leží severozápadně od jezera Balchaš. Převážnou část zabírá Kazašská pahorkatina (nadmořská výška 300 až 1 000 m). Z ní se zvedají horské masívy Kyzylraj (do 1 566 m) na východě, Karkaralinské hory (do 1 366 m) na severovýchodě a Ulutau (do 1 133 m) na západě. Na jihu přechází pahorkatina v hlinitou poušť Hladovou step (300 až 400 m) a na západě v Turanskou nížinu s písky (Přiaralské Karakumy).
Klima [editovat]
Klima je ryze kontinentální, velmi suché. Léto je velmi horké a suché. Vyskytují se pylové bouře a teplota prudce kolísá během 24 hodin. Zima je chladná, dlouhá, s malým množstvím sněhu a se silným větrem a chumelenicemi. Průměrná teplota v červenci 20,1 °С na severu a 25,1 °C na jihu a v lednu -16,7 °С na severu a –13 °C na jihu. Množství srážek za rok je na severu 260 až 280 mm (v horách až 300 mm) a na jihu jenom 100 až 125 mm.
Vodní zdroje [editovat]
Největší řeky jsou Nura a Sarysu. Všechny řeky s výjimkou horního toku Išimu na samém severu patří k bezodtokému povodí Balchašského jezera a dalších nevelkých jezer. V řekách je obecně málo vody a v létě jí ještě ubývá a rozpadají se na oddělené tůně, stávají se slanými nebo zcela vysychají. Za účelem zavlažování byly postaveny přehrady. Největší vodní nádrže jsou Samarkandská a Šerubaj-Nurinská u Karagandy a Kengirská u Džezkazganu. Dále byl postaven kanál Irtyš-Karaganda (délka 495 km). V oblasti je mnoho jezer, především slaných (Karasor na severu a Karakoin na jihu), z nichž mnohé se naplňují vodou jen na jaře. Na jihovýchodě je jezero Balchaš. Hodně se využívají sladké podzemní vody.
Půdy a flóra [editovat]
Severní část oblasti je tvořena travnato-pelyňkovou stepí na tmavě kaštanových a kaštanových půdách. Jižněji se vyskytuje řídká polopouštní a pouštní s pelyňkovo slaniskovým porostem na částečně slaných světle kaštanových půdách a na samém jihu pak na šedých a hnědých půdách, které se střídají se slanisky a písky. Na písečných masívech roste tráva, pelyněk a křoviska. Na vyšších místech pahorkatiny se rozkládá step malými lesíky (borovice, břízy, osiky, vrby) na silně štěrkových kaštanových a horských černozemních půdách.
Fauna [editovat]
V polopouštích a pouštích žije mnoho hlodavců (sysli, frčci, pískomilové) a šelem (vlci, korsaci), dále sudokopytníci (sajga tatarská, gazela perská, ovce a na pahorkatině také srny) a ptáci (drop). Na březích jezer a řek je mnoho vodního ptactva, v porostech rákosu pak divočáci a aklimatizovaná ondatra. V jezeře Balchaš je mnoho ryb (kapři, candáti, marinky).
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Карагандинская область“.
