Mangystauská oblast
| Маңғыстау облысы Мангистауская область |
|
|---|---|
| geografie | |
| Hlavní město: | Aktau |
| Rozloha: | 118 600 km² |
| Časové pásmo: | +5 |
| obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel: | 316 847 |
| Hustota zalidnění: | 2,7 ob./km² |
| Jazyk: | ruština, kazaština |
| Národnostní složení: | Kazaši 50,9%, Rusové 32,9% |
| správa regionu | |
| Nadřazený celek: | |
| Druh celku: | oblast |
| Podřízené celky: | 4 okresy |
| Akim | |
| mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2: | KZ-MAN |
Mangystauská oblast (kazašsky Маңғыстау облысы, rusky Мангистауская область) je oblast na západě Kazachstánu. Vznikla oddělením od tehdejší Gurjevské oblasti v roce 1973 pod jménem Mangyšlacká oblast. V roce 1988 byla zrušena a v roce 1990 obnovena pod současným jménem. Má rozlohu 156 600 km². Má 331 900 (2005) obyvatel a hlavním městem je Aktau.
Obsah |
Poloha [editovat]
Oblast hraničí se dvěma oblastmi Kazachstánu (Atyrauskou na severu a Akťubinskou na severovýchodě), s Karakalpackou republikou v Uzbekistánu na východě a s provincií Balkan v Turkmenistánu na jihu.
Oblast se rozkládá na východ od Kaspického moře mezi slaniskem Mrtvý Kultuk na severu a plošinou Ustjurt na jihovýchodě. Povrch je rovinatý. Nevelké hory jsou na poloostrově Mangyšlak (Mangystau - 556 m n. m., Bostankum aj.). Na jih a jihovýchod od vysočiny Mangyšlak se rozkládají uzavřené propadliny, jejichž dno leží značně pod úrovní moře (Karynžaryk – 70 m, Karagie – 132 m je nejhlubší v Kazachstánu).
Klima [editovat]
Klima je ryze kontinentální, velmi suché s horkým létem a mírnou zimou. Průměrná teplota v lednu je -3,4 °С, v červenci 26 °С. Srážky se pohybují od 100 do 116 mm. Charakteristické jsou silné větry.
Vodstvo [editovat]
Kaspické moře přiléhající k oblasti má hloubku do 50 m. Pobřeží je málo členité, nacházejí se u něj nevelké písečné kosy a ostrovy. Největší zálivy jsou Komsomolec, Mangyšlacký a Kazašský. V důsledku snížení hladiny Kaspického moře vznikly velké bažinaté oblasti (tzv. slaniska, např. Mrtvý Kultuk aj.).
Půdy [editovat]
V centrální a jižní části jsou slané pouště a pelyňkovo-křovinatý porost na hnědých půdách se slanisky.
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Гурьевская область“.