Turanská nížina
| Turanská nížina Тұран ойпаты |
|
|---|---|
| Opuštěná loď na bývalém dně Aralského jezera | |
| Nejvyšší bod | (244 m n. m.) |
| Délka | 2000 km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Asie |
| Sousední jednotky | Köpetdag, Ustjurt, Ural, Turgajská plošina, Kazašská pahorkatina, Betpak-Dala, Ťanšan, Hindúkuš |
| Podřazené jednotky | Karakum, Kyzylkum |
| Světadíl | Asie |
| Státy | |
| Horniny | pískovec, vápenec |
| Poznámka | |
| Povodí | Torgaj, Amudarja, Syrdarja |
| zeměpisné souřadnice: | 43° 30′ s. š., 62° 0′ v. d. |
Turanská nížina (též Turánská nížina, Túránská nížina, rusky Туранская низменность, Turanskaja nizmennosť, kazašsky Тұран ойпаты, Tūran ojpaty) je rozsáhlá oblast Střední Asie mezi Kaspickým mořem na západě, Uralem na severu, kazašskými vrchovinami a Ťanšanem na východě a výběžky Hindúkuše na jihovýchodě. Od Kaspického moře je oddělena plošinou Ustjurt a s ní sousedícími celky. Na severozápadě k ní sahá výběžek uralského systému, rusky zvaný gory Mugodžary. Na severovýchodě je to Ulytau, výběžek Kazašské pahorkatiny. Na východě přechází v Betpak-Dalu („Hladovou step“), poušť Mojynkum a výběžky Ťanšanu. Vrchoviny na turkmensko-afghánských hranicích na jihovýchodě jsou již předhůřím Hindúkuše, na turkmensko-íránských hranicích se pak ostře zvedá Köpetdag.
V Turanské nížině leží vysychající Aralské jezero a velké pouště Karakum a Kyzylkum. Celá oblast má převážně pouštní či polopouštní charakter. Od severu k jihu se dělí na:
- Turgajskaja ložbina / Torgaj žylgasy
- Priaral'skie Karakumy / Aral ķaraķúmy
- Kyzylkum / Ķizilķum
- Zaunguzskie Karakumy
- Unguz
- Central'nye Karakumy
Nadmořská výška klesá až na -81 m v severozápadním Turkmenistánu (vpad Akdžakalaja) a stoupá až na 244 m v severovýchodním Turkmenistánu. V uzbecké části pouště Kyzylkum je ale nížina přerušena osamělými masivy Bukantau (764) a Aktau (922). Celá Turanská nížina je bezodtoká oblast. Řeka Torgaj (Turgaj) na severu se ztrácí v poušti stejně jako další menší toky na okrajích. Oba hlavní veletoky, které nížinou protékají, Amudarja a Syrdarja, končí v Aralském jezeře.