Larisa Neilandová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Larisa Savčenková-Neilandová
Stát Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
(1983–1991)
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
(1991–2000)
Datum narození 21. července 1966 (47 let)
Místo narození Lvov, Sovětský svaz
Bydliště Jūrmala, Lotyšsko
Výška 169 cm
Váha 60 kg
Profesionál od 1983
Ukončení kariéry 2000
Hraje pravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek 4 083 936 USD
Dvouhra
Poměr zápasů s ITF 322–283
Tituly 2 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 13. místo (23. května 1988)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (1992)
French Open 3. kolo (1984, 1989)
Wimbledon čtvrtfinále (1994)
US Open čtvrtfinále (1988)
Čtyřhra
Poměr zápasů s ITF 766–258
Tituly 65 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (27. ledna 1992)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (1995, 1996, 1997)
French Open vítězka (1989)
Wimbledon vítězka (1991)
US Open finále (1991, 1992)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (1994, 1996)
French Open vítězka (1995)
Wimbledon vítězka (1992)
Poslední aktualizace: 18. srpna 2012

Larisa Savčenková-Neilandová, rodným jménem Larisa Savčenková, rusky Лари́са Ива́новна Са́вченко-Не́йланд (* 21. července 1966 Lvov) je bývalá sovětská a později lotyšská profesionální tenistka, která na nejvyšší úrovni hrála v letech 1983–2000. Ve své kariéře se stala deblovou světovou jedničkou a na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a šedesát pět ve čtyřhře. V rámci Grand Slamu získala dva tituly v ženské a čtyři ve smíšené čtyřhře.

Nejvíce deblových titulů na okruhu WTA získala s Natašou Zverevovou a Janou Novotnou. Na okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dva ve čtyřhře. V roce 1984 vyhrála s Louise Fieldovou také čtyřhru juniorky na Australian Open. Na Univerziádě 1985 v Kóbe získala dvě zlaté medaile ze soutěží dvouhry a ženské čtyřhry. Stříbrný kov přidala ve smíšené čtyřhře. Všech pět finále ve čtyřhře na Turnaji mistryň prohrála.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 1988 na 13. místě a ve čtyřhře pak v lednu 1992 na 1. místě.

Ve fedcupovém týmu Sovětského svazu debutovala v roce 1983 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Austrálii hraném ve Švýcarsku, v němž prohrála s Balestratovou dvouhru a společně s Černěvovou podlehly i ve čtyřhře. Premiérový start za Lotyšsko učinila v dubnu 1992 v rámci 1. skupiny evropské a africké zóny, když vyhrála dvouhru i čtyřhru v utkání s Jugoslávií. V soutěži celkově nastoupila k padesáti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 29–15 ve dvouhře a 39–7 ve čtyřhře.

Dne 21. prosince 1989 se vdala za Alexe Neilanda a přijala jeho příjmení.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do profesionálního tenisu vstoupila v roce 1983. V sezóně 1984 jako kvalifikantka dosáhla na třetí kolo French Open, které se stalo jejím nejlepším výsledkem na pařížské antuce. Finále dvouhry si zahrála na Ameritech Cupu 1989 v Chicagu, kde ji porazila Zina Garrisonová.

V sezóně 1988 se poprvé probojovala do finále čtyřhry na grandslamu. S krajankou Natašou Zverevovou ve wimbledonském boji o titul podlehly argentinsko-německému páru Gabriela Sabatiniová a Steffi Grafová. Následující rok 1989 již se Zverevou získala premiérový grandslam, když na French Open oplatily sovětské hráčky porážku Sabatiniové a Grafové ve dvou sadách.

V sezóně 1991 si opět se Zverevovou připsala vítězství na wimbledonské trávě a ukončila s ní vzájemnou spolupráci. Další stabilní partnerkou se stala česká deblistka Jana Novotná, se kterou nastoupila do finále US Open 1991 právě proti její bývalé spoluhráčce Zverevové a zkušené deblistce Pam Shriverové. Odešly z něj poraženy a v následujících dvou sezónách prohrála s Novotnou další čtyři grandslamová finále v řadě. Vždy na druhé straně sítě stála bývalá deblová partnerka Zverevová s Američankou Gigi Fernandezovou.

První titul ze smíšené čtyřhry přišel s Cyrilem Sukem ve Wimbledonu 1992 po rozhodující výhře nad nizozemským párem Jacco Eltingh a Miriam Oremansová. Již v lednu stejné sezóny se poprvé stala světovou jedničkou ve čtyřhře. Další tři tituly z mixu vybojovala postupně s Andrejem Olchovským na Australian Open 1994, podruhé na pařížském French Open 1995 s Woodbridgem a poslední grandslam kariéry získala opět na melbournském majoru v roce 1996, kde se stal jejím spoluhráčem Woodford.

Do posledního grandslamového finále v ženské čtyřhře se probojovala ve Wimbledonu 1996 spolu s Američankou Meredith McGrathovou a završila tak sérii šesti proher v řadě, když s partnerkou nestačily na česko-švýcarskou dvojici, jejíž součástí byla předchozí spoluhráčka Jana Novotná, kterou doplnila Martina Hingisová.

Kariéru ukončila ve Wimbledonu 2000, když s Linou Krasnoruckou v prvním kole čtyřhry nestačily na finalistky turnaje Ai Sugijamovou a Julii Halardovou po výsledku 4–6, 3–6.

Olympijská účast[editovat | editovat zdroj]

Sovětský svaz reprezentovala na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu, kdy se tenis oficiálně vrátil do rodiny olympijských sportů. Jako jedenáctá nasazená se v singlu probojovala do čtvrtfinále, v němž podlehla vítězce turnaje a světové jedničce Steffi Grafové ve třech setech. Do čtyřhry vstupovaly s Natašou Zverevovou jako turnajové čtyřky. Ve čtvrtfinále je však zdolala australská dvojice Elizabeth Smylieová a Wendy Turnbullová ve dvou sadách 6–3, 6–2.

Na následných Letních olympijských hrách 1992 v Barceloně startovala za Sjednocený tým. V úvodním kole dvouhry deklasovala Janu Novotnou 6–0 a 6–1, ve druhém přešla přes Britku Samanthu Smithovou a ve třetí fázi turnaje zůstala na raketě Američanky Mary Joe Fernándezové.

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po skončení kariéry se stala tenisovou trenérkou. Vedla například Světlanu Kuzněcovovou. Patří také do trenérského týmu ruského fedcupového družstva.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 12 (2 titulů, 10 finále)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Finalistky Výsledek
Finalistka 1988 Wimbledon tráva URS Nataša Zverevová FRG Steffi Grafová
ARG Gabriela Sabatiniová
6–3, 1–6, 12–10
Vítězka 1989 French Open antuka URS Nataša Zverevová FRG Steffi Grafová
ARG Gabriela Sabatiniová
6–4, 6–4
Finalistka 1989 Wimbledon tráva URS Nataša Zverevová TCH Jana Novotná
TCH Helena Suková
6–1, 6–2
Finalistka 1990 French Open antuka URS Nataša Zverevová TCH Jana Novotná
TCH Helena Suková
6–4, 7–5
Finalistka 1991 French Open antuka URS Nataša Zverevová USA Gigi Fernándezová
TCH Jana Novotná
6–4, 6–0
Vítězka 1991 Wimbledon tráva URS Nataša Zverevová USA Gigi Fernándezová
TCH Jana Novotná
6–4, 3–6, 6–4
Finalistka 1991 US Open tvrdý TCH Jana Novotná USA Pam Shriverová
BLR Nataša Zverevová
6–4, 4–6, 7–6
Finalistka 1992 Wimbledon tráva TCH Jana Novotná USA Gigi Fernándezová
BLR Nataša Zverevová
6–4, 6–1
Finalistka 1992 US Open tvrdý TCH Jana Novotná USA Gigi Fernándezová
BLR Nataša Zverevová
7–6, 6–1
Finalistka 1993 French Open antuka TCH Jana Novotná USA Gigi Fernándezová
BLR Nataša Zverevová
6–3, 7–5
Finalistka 1993 Wimbledon tráva TCH Jana Novotná USA Gigi Fernándezová
BLR Nataša Zverevová
6–4, 6–7, 6–4
Finalistka 1996 Wimbledon tráva USA Meredith McGrathová SUI Martina Hingisová
CZE Jana Novotná
5–7, 7–5, 6–1

Smíšená čtyřhra: 9 (4 tituly, 5 finále)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Finalisté Výsledek
Vítězka 1992 Wimbledon tráva TCH Cyril Suk NED Miriam Oremansová
NED Jacco Eltingh
7–6, 6–2
Vítězka 1994 Australian Open tvrdý RUS Andrej Olchovskij CZE Helena Suková
AUS Todd Woodbridge
7–5, 6–7, 6–2
Finalistka 1994 French Open antuka RUS Andrej Olchovskij NED Kristie Boogertová
NED Menno Oosting
7–5, 3–6, 7–5
Vítězka 1995 French Open antuka AUS Todd Woodbridge CAN Jill Hetheringtonová
RSA John-Laffnie de Jager
7–6, 7–6
Vítězka 1996 Australian Open (2) tvrdý AUS Mark Woodforde USA Nicole Arendtová
USA Luke Jensen
4–6, 7–5, 6–0
Finalistka 1996 Wimbledon tráva AUS Mark Woodforde CZE Helena Suková
TCH Cyril Suk
1–6, 6–3, 6–2
Finalistka 1997 Australian Open tvrdý RSA John-Laffnie de Jager NED Manon Bollegrafová
USA Rick Leach
6–3, 6–7, 7–5
Finalistka 1997 Wimbledon tráva RUS Andrej Olchovskij CZE Helena Suková
TCH Cyril Suk
4–6, 6–3, 6–4
Finalistka 1999 French Open antuka USA Rick Leach SLO Katarina Srebotniková
RSA Piet Norval
6–3, 3–6, 6–3

Turnaj mistryň[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 5 (0 titulů, 5 finále)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Finalistky Výsledek
Finalistkas 1988 New York koberec (h) URS Nataša Zverevová USA Martina Navrátilová
USA Pam Shriverová
6–3, 6–4
Finalistka 1989 New York koberec (h) URS Natalia Zvereva USA Martina Navrátilová
USA Pam Shriverová
6–3, 6–2
Finalistka 1992 New York koberec (h) TCH Jana Novotná ESP Arantxa Sánchezová
TCH Helena Suková
7–6(4), 6–1
Finalistka 1993 New York koberec (h) CZE Jana Novotná BLR Natalia Zverevová
USA Gigi Fernándezová
6–3, 7–5
Finalistka 1999 New York koberec (h) ESP Arantxa Sánchezová SUI Martina Hingisová
RUS Anna Kurnikovová
6–4, 6–4

Tituly na turnajích WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
WTA Tour Championships (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (2 D)

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Finalistka Výsledek¨
1. 23. září 1991 Petrohrad, Rusko koberec (h) GER Barbara Rittnerová 3–6, 6–3, 6–4
2. 23. srpna 1993 Schenectady, Spojené státy tvrdý UKR Natalia Medveděvová 6–3, 7–5

Čtyřhra (65)[editovat | editovat zdroj]

Grand Slam zvýrazněn tučně.

  • 1985: Seabrook Island (spoluhráčka Světlana Parchomenková)
  • 1985: Salt Lake City (Světlana Parchomenko)
  • 1986: Little Rock (Světlana Parchomenko)
  • 1987: Wichita (Světlana Parchomenko)
  • 1987: Oklahoma City (Světlana Parchomenko)
  • 1987: Boca Raton (Světlana Parchomenko)
  • 1987: Eastbourne (Světlana Parchomenko)
  • 1988: Birmingham (Nataša Zverevová)
  • 1988: Indianapolis (Nataša Zvereva)
  • 1989: Amelia Island (Nataša Zvereva)
  • 1989: French Open (Nataša Zvereva)
  • 1989: Birmingham (Nataša Zvereva)
  • 1989: Moskva (Nataša Zvereva)
  • 1989: Chicago (Nataša Zvereva)
  • 1990: Birmingham (Nataša Zvereva)
  • 1990: Eastbourne (Nataša Zvereva)
  • 1990: Orlando (Nataša Zvereva)
  • 1990: Nashville (Kathy Jordanová)
  • 1991: Aukland (Patty Fendicková)
  • 1991: Boca Raton (Nataša Zvereva)
  • 1991: Hamburg (Jana Novotná)
  • 1991: Berlin (Nataša Zvereva)
  • 1991: Eastbourne (Nataša Zvereva)
  • 1991: Wimbledon (Nataša Zvereva)
  • 1991: Toronto (Nataša Zvereva)
  • 1991: Manhattan Beach (Nataša Zvereva)
  • 1991: Washington, D.C. (Jana Novotná)
  • 1991: Philadelphia (Jana Novotná)
  • 1992: Brisbane (Jana Novotná)
  • 1992: Boca Raton (Nataša Zvereva)
  • 1992: Key Biscayne (Arantxa Sánchezová Vicariová)
  • 1992: Wesley Chapel (Jana Novotná)
  • 1992: Berlín (Jana Novotná)
  • 1992: Eastbourne (Jana Novotná)
  • 1992: San Diego (Jana Novotná)
  • 1992: Lipsko (Jana Novotná)
  • 1992: Brighton (Jana Novotná)
  • 1993: Brisbane (Conchita Martínezová)
  • 1993: Ósaka (Jana Novotná)
  • 1993: Key Biscayne (Jana Novotná)
  • 1993: Toronto (Jana Novotná)
  • 1994: Ósaka (Rennae Stubbsová)
  • 1994: Amelia Island (Arantxa Sánchez Vicario)
  • 1994: Barcelona (Arantxa Sánchez Vicario)
  • 1994: Birmingham (Zina Garrisonová)
  • 1994: Schenectady (Meredith McGrathová)
  • 1994: Brighton (Manon Bollegrafová)
  • 1995: Paris Open Gaz de France (Meredith McGrath)
  • 1995: Barcelona (Arantxa Sánchez Vicario)
  • 1995: Edinburgh (Meredith McGrath)
  • 1995: Moskva (Meredith McGrath)
  • 1995: Lipsko (Meredith McGrath)
  • 1995: Brighton (Meredith McGrath)
  • 1996: Essen (Meredith McGrath)
  • 1996: Berlín (Meredith McGrath)
  • 1996: Rosmalen (Brenda Schultzová-McCarthyová)
  • 1996: Montréal (Arantxa Sánchez Vicario)
  • 1996: Moskva (Natalia Medveděva)
  • 1997: Birmingham (Katrina Adamsová)
  • 1997: Lucemburk (Helena Suková)
  • 1999: Gold Coast (Corina Morariuová)
  • 1999: Hamburk (Arantxa Sánchez Vicario)
  • 1999: Birmingham (Corina Morariu)
  • 1999: Los Angeles (Arantxa Sánchezová Vicariová)
  • 1999: Lipsko (Mary Pierceová)

Umístění ve dvouhře na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 1986 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Pořadí 36. 16. 20. 91. 48. 58. 32. 41. 97. 62. 85. 73. 214.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Larisa Neiland na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]