Sara Erraniová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sara Erraniová

Sara Erraniová na French Open 2013
Přezdívka Sarita, Poco Gigante
Stát ItálieItálie Itálie
Datum narození 29. dubna 1987 (27 let)
Místo narození Bologna, Itálie
Bydliště Bologna, Itálie
Výška 164 cm
Váha 60 kg
Profesionál od 2002
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 9 338 929 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů s ITF 399–267
Tituly 7 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 5. místo (20. května 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2012)
French Open finále (2012)
Wimbledon 3. kolo (2010, 2012)
US Open semifinále (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň základní skupina (2012, 2013)
Olympijské hry 1. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů 278–153
Tituly 23 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (10. září 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (2013, 2014)
French Open vítězka (2012)
Wimbledon vítězka (2014)
US Open vítězka (2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň semifinále (2012, 2013)
Týmové soutěže
Fed Cup vítězka (2009, 2010, 2013)
Poslední aktualizace: 9. června 2014
Sara Erraniová na US Open 2010

Sara Erraniová, nepřechýleně Sara Errani (* 29. dubna 1987 Bologna) je italská profesionální tenistka a současná světová jednička ve čtyřhře, když se na čelo potřetí vrátila 7. července 2014 se spoluhráčkou Robertou Vinciovou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA vyhrála sedm turnajů v singlu a dvacet tři v deblu. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a šest ve čtyřhře.

V roce 2012 se s krajankou Vinciovou probojovaly do finále ženské čtyřhry na Australian Open, v němž podlehly Kuzněcovové a Zvonarevové. Nejlepší grandslam kariéry odehrála na French Open 2012, kde dosáhla finálové účasti v ženské dvouhře a spolu s Vinciovou vyhrála ženskou čtyřhru. V následné klasifikaci dvouhry se poprvé posunula do první světové desítky. Na US Open 2012 pak došla do semifinále dvouhry a s Vinciovou získala deblový titul, díky němuž se následně stala světovou jedničkou ve čtyřhře. Na Turnaji mistryň 2012 a 2013 skončila vždy v základní skupině dvouhry a v semifinále čtyřhry. V ženské čtyřhře Australian Open 2013 a 2014 přidala další dvě výhry. Kariérní grandslam v ženském deblu pak s Vinciovou zkompletovala triumfem ve Wimbledonu 2014.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v květnu 2013 na 5. místě a ve čtyřhře pak v září 2012 na 1. místě. Trénují ji Pablo Lozano a David Andres.

Itálii reprezentovala na Letních olympijských her 2008 v Pekingu, kde v ženské dvouhře vypadla v úvodním kole s Australankou Samanthou Stosurovou a také na londýnských hrách 2012, kde v singlu opět nepřešla první kolo a ve čtyřhře skončila ve čtvrtfinále. V italském fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 čtvrtfinálovým utkáním Světové skupiny proti Španělsku, kdy zaznamenala výhru ve dvouhře i čtyřhře. Do listopadu 2013 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 8–6 ve dvouhře a 8–2 ve čtyřhře. V letech 2009, 2010 a 2013 Fed Cup vyhrála.

V sezóně 2012 získala ceny WTA v kategoriích Hráčka s nejlepším zlepšením a spolu s Vinciovou se staly nejlepším deblovým párem let 2012 a 2013. Obě byly také vyhlášeny mistryněmi světa ITF ve čtyřhře.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

První roky[editovat | editovat zdroj]

Od dvanácti let trénovala na přání otce ve floridské Tenisové akademii Nicka Bollettieriho v Bradentonu. V šestnácti letech se přestěhovala do španělské Valencie, kde hrála pod vedením trenérského dua Pablo Lozano a David Andres.[1]

Debutovým startem na profesionálním okruhu ITF se stala událost v roce 2002 na sicilské Cagliari s dotací 10 000 dolarů, kde v úvodním kole nestačila na Číňanku Tchien-tchien Sunovou po jednoznačném průběhu ve prospěch Asiatky 6–1, 6–0. Dále pokračovala v turnajích okruhu ITF, kde se mimo jiné danou sezónu probojovala do semifinále desetitísové události v Zatonu.

Premiérový titul získala v sezóně 2005 v severoafrickém městě Melilla, když ve finále přehrála Luciu Jiminezovou po setech 6–1, 6–4.

2008–2011[editovat | editovat zdroj]

První titul z okruhu WTA Tour si připsala v roce 2008 z antukového Internazionali Femminili di Tennis di Palermo, když v boji o titul zdolala Rusku Marii Korytcevovou. 27. července 2008 přidala druhou turnajovou trofej z portorožského Banka Koper Slovenia Open, po finálové výhře nad Španělkou Anabel Medinaovou Garriguesovouá výsledkem 6–3, 6–3.

V sezóně 2009 se probojovala do dvou singlových finále WTA Tour, kde předchozí sezónu získala tituly. Jednalo se o palermský turnaj, na němž nestačila na krajanku Flavii Pennettaovou a slovinskou Portorož, kde zůstala na raketě Rusky Dinary Safinové.

V letech 2009 a 2010 byla členkou vítězného fedcupového týmu Itálie.

V únoru 2011 pak zaznamenala další finálovou účast v thajské Pattaye, kde ji porazila Slovenka Daniela Hantuchová, na níž uhrála pouhé dva gamy.

2012[editovat | editovat zdroj]

Postup do první desítky ve dvouhře[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší sezónu dosavadní kariéry rozehrála na melbournském grandslamu Australian Open, kde se poprvé v kariéře probojovala do čtvrtfinále dvouhry, v němž ji porazila světová dvojka Petra Kvitová. Na cestě mezi osm nejlepších hráček zdolala Naděždu Petrovovou, Soranu Cîrsteaovou a Číňanku Ťie Čengovou. Po turnaji se posunula na své maximum – 33. místo na žebříčku WTA.

Následně se přesunula na americký kontinent, kde na Monterrey Open jako druhá nasazená vypadla v semifinále s pozdější vítězkou Maďarkou Tímeou Babosovou po setech 6–4, 6–7, 6–4. Připsala si však třetí singlový titul kariéry z antukové události Abierto Mexicano Telcel v Acapulcu, když v posledních dvou utkáních přehrála krajanky, nejdříve Robertu Vinciovou 7–5, 6–1, a poté druhou nasazenou Flaviu Pennettaovou 6–7(5), 7–5, 6–0.

Na amerických událostech Premier Mandatory vypadla v úvodních kolech. V Indian Wells nejdříve vypadla v úvodní fázi s Američankou Vaniou Kingovou 7–6 a 6–4 a na Miami Masters poté ve druhém kole se Sloane Stephensovou výsledkem 3–6, 6–2, 7–5.

Do katalánského Barcelona Ladies Open vstupovala z pozice sedmé nasazené hráčky. Neztratila na něm ani jeden set, když ve čtvrtfinále přešla přes německou turnajovou dvojku Julii Görgesovou 6–2 a 6–3, v semifinále zdolala Suárezovou Navarrovou 6–1, 6–2 a ve finále si poradila s Dominikou Cibulkovou hladce 6–2, 6–2. Získala tak druhý titul sezóny a v hodnocení postoupila na 28. příčku.

V utkání US Open 2012

Následovaly dvě dvouhry v semifinále Fed Cupu na půdě České republiky, kdy v sobotu podlehla Petře Kvitové 6–4, 6–3 a v neděli vyhrála nad Andreou Hlaváčkovou 3–6, 6–2 a 6–2, což byl jediný vítězný bod Itálie s konečným skóre 1–4 na zápasy.

Dne 7. května pak vyhrála třetí událost v roce Budapest Grand Prix a vyrovnala italský ženský rekord krajanky Roberty Vinciové v nejvyšším počtu singlových titulů za jednu sezónu.[2]

Na French Open se probojovala do finále ženské dvouhry, v němž nastoupila proti Marii Šarapovové. Utkání prohrála 2:0 na sety. V následné pondělní klasifikaci žebříčku WTA po French Open si zajistila posun o čtrnáct příček na 10. místo ve dvouhře a o pět pozic na 3. místo ve čtyřhře.

Ve třetím kole Wimbledonu ji Kazaška Jaroslava Švedovová jako první hráčka otevřené éry uštědřila tzv. Zlatý set, když neuhrála v úvodní sadě ani jeden míč. Druhý set prohrála 4–6 a byla vyřazena. Na posledním newyorském grandslamu US Open došla do semifinále dvouhry, v němž nestačila na favorizovanou Serenu Williamsovou. Díky tomuto výsledku se v následné pondělní klasifikaci z 10. září posunula na 7. místo ve dvouhře

Čtyřhra s Robertou Vinciovou[editovat | editovat zdroj]

Sara Erraniová nastupovala celou sezónu se stabilní partnerkou Robertoua Vinciovou, s níž zaznamenala strmý vzestup, když vyhrály osm turnajů, včetně dvou grandslamů. Vyrovnané výkony v průběhu celého roku se odrazily v žebříčkovém postavení. Obě hráčky se v závěrečné fázi okruhu postupně staly světovými jedničkami ve čtyřhře, když Vinciová na této pozici vystřídala Erraniovou.

Podání na madridském turnaji roku 2012, prvním, který se hrál na modré antuce.

Premiérový titul sezóny si připsaly v únoru na mexickém Monterrey Open po finálové výhře nad zkušeným japonsko-čínským párem Kimiko Dateová Krummová a Šuaj Čangová poměrem 6–2, 7–6(8–6).[3] Na druhou výhru dosáhly následující týden na acapulském Abierto Mexicano Telcel, když si v boji o titul poradily se španělskou dvojicí Lourdes Domínguezová Linová a Arantxa Parraová Santonjaová po hladkém průběhu 6–2 a 6–1.[4] V dubnu pak triumfovaly na evropslé antuce během Barcelona Ladies Open, kde si bez problémů poradily s krajankamiFlavií Pennettaovou a Francescou Schiavoneovou jednoznačným výsledkem 6–0 a 6–2.[5]

Poté zaznamenaly sérii čtyř turnajových výher v řadě a pokaždé se v boji o titul utkaly s ruskými soupeřkami. Šňůra začala v polovině května na modré antuce Mutua Madrid Open, kde zdolaly dvojici Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová 6–1, 3–6 a [10–4]. O týden později se všechny hráčky potkaly ve finále římského Internazionali BNL d'Italia, opět s vítězným koncem pro Italky, tentokrát poměrem 6–2 a 7–5.[6][7]

S Vinciovou (vlevo) na Rome Masters 2012, který vyhrály.

Premiérovým grandslamovým vítězstvím se stalo pařížské Roland Garros, kde rozhodující bitvu s výsledkem 4–6, 6–4 a 6–2, sehrály proti páru Maria Kirilenková a Naděžda Petrovová.[8] Na vítězné vlně se udržely i v dalším turnaji UNICEF Open, kde na jejich raketách zůstaly ve finále znovu Kirilenková s Petrovovou po těsné bitvě 6–4, 3–6 a [11–9].[9] Druhou grandslamovou trofej si přivezly z newyorského US Open, na němž ve finále nedaly šanci Češkám Andree Hlaváčkové a Lucii Hradecké po setech 6–4 a 6–2.[10]

V následné klasifikaci deblového žebříčku se stala po Pennettaové druhou Italkou v historii, která dosáhla na čelo světové klasifikace.

Dvakrát v sezóně odešly jako poražené finalistky, a pokaždé se jejich přemožitelkami staly ruské tenistky. Nejdříve nestačily na lednovém Australian Open na pár Světlana Kuzněcovová a Věra Zvonarevová ve třech sadách 7–5, 4–6 a 3–6.[11] Na březnovém Miami Masters je zdolaly také Kirilenková s Petrovovou, když po prvních dvou setech 6–7(0–7) a 6–4, o osudu utkání rozhodl až závěrečný supertiebreak [4–10].[12]

2013[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: Světová pětka a semifinále na French Open[editovat | editovat zdroj]

Během roku obhájila acapulský singlový titul a z dalších třech finále dvouhry odešla jako poražená finalistka. Na Grand Slamu si poprvé zahrála semifinále French Open. Na žebříčku patřila do elitní světové desítky a nejvýše figurovala na 5. příčce.

Trénink na US Open 2013

Sezóna byla méně úspěšná, než předcházející, přestože dosáhla svého maximálího postavení ve světové klasifikaci WTA, když vystoupala až na 5. místo. Na úvodní grandslam Australian Open přijížděla jako sedmá nasazená. V prvním kole ji však zastavila Španělka Carla Suárezová Navarrová poměrem 4–6 a 4–6.[13] V únoru si zahrála první finále roku na pařížském Open GDF Suez, v němž podlehla Němce Moně Barthelové 5–7 a 6–7(4–7).[14] Poté se do přímého boje o titul probojovala na Dubai Tennis Championships, kde opět neuspěla v utkání proti Petře Kvitové 2–6, 6–1 a 1–6.[15] Další týden se přesunula na americký kontinent, kde úspěšně obhájila turnajové vítězství na Abierto Mexicano Telcel. Ve finálovém střetnutí oplatila čerstvou porážku Carle Suárezové Navarrové po setech 6–0 a 6–4.[16] Na antukovém grandslamu French Open dosáhla poprvé semifinálové účasti, v němž utrpěla debakl od pozdější vítězky Sereny Williamsové 0–6 a 1–6.[17]

Podruhé v prvním kole grandslamu probíhající sezóny prohrála na wimbledonské trávě s Portoričankou Mónicou Puigovou 3–6 a 2–6.[18] V roli obhájkyně titulu se na antukovém Internazionali Femminili di Palermo probojovala opět do finále, v němž byla nad její síly krajanka a deblová spoluhráčka Roberta Vinciová. Podlehla jí ve třech setech 3–6, 6–3 a 3–6.[19] Na newyorském US Open pak skončila ve druhém kole na raketě další krajanky Flavii Pennettaové po dvousetovém průběhu 3–6 a 1–6.[20]

Jako jediná tenistka se druhý rok v řadě kvalifikovala do dvouhry i čtyřhry na Turnaji mistryň 2013. V singlové soutěži skončila opět v základní skupině, když dokázala zvítězit jen nad Jelenou Jankovićovou. Zápasy s Azarenkovou a Li však ztratila, což znamenalo první nepostupové 3. místo základní fáze. Na počátku listopadu byla členkou italského týmu, který na cagliarské antuce ve finále Fed Cupu porazil oslabené Rusky. Získala tak třetí titul z této týmové soutěže.

Čtyřhra: Pokračující dominance a světová jednička[editovat | editovat zdroj]

V celé deblové sezóně pokračovala ve spolupráci s krajankou Robertou Vinciovou. Dne 29. dubna 2013 se vrátila na čelo žebříčku ve čtyřhře a obě členky páru pak vedení ve světové klasifikaci udržely až do závěrečného Turnaje mistryň.

Italky si první finále zahrály na lednovém Apia International Sydney, kde podlehly páru Petrovová a Srebotniková 3–6, 4–6.[21] Poté pokračovaly ve 20zápasové neporazitelnosti během níž získaly třetí grandslamový titul na Australian Open, když ve finále zdolaly mladou australskou dvojici Bartyová a Dellacquová 6–2, 3–6 a 6–2.[22] Vítězná šňůra pokračovala únorovými trofejemi z pařížského Open GDF Suez, kde v boji o titul přehrály česko-americký pár Hlaváčková a Huberová poměrem 6–1, 6–1, a poté výhrou na Qatar Total Open po výhře nad Petrovovou se Srebotnikovou 2–6, 6–3, [10–6].[23][24]

Probojovaly se také do dvou finále navazujících antukových událostí, z nichž odešly poraženy. Na římském Internazionali BNL d'Italia nestačily na tchajwansko-čínskou dvojici Sie a Pcheng po setech 6–4, 3–6, [8–10], a poté nezvládly poslední utkání čtyřhry na majoru French Open, kde je zastavily ruské hráčky Makarovová s Vesninovou 5–7 a 2–6.[25][26]

Druhý rok za sebou plnily roli světových jedniček na Turnaji mistryň 2013 a podruhé nepřešly semifinálovou fázi, když je vyřadil ruský pár Jelena Vesninová a Jekatěrina Makarovová.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Vítězka Výsledek
Finalistka 2012 French Open RUS Maria Šarapovová 3–6, 2–6

Ženská čtyřhra: 8 (5–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Spoluhráčka Vítězky Výsledek
Finalistka 2012 Australian Open ITA Roberta Vinciová RUS Světlana Kuzněcovová
RUS Věra Zvonarevová
7–5, 4–6, 3–6
Vítězka 2012 French Open ITA Roberta Vinciová RUS Maria Kirilenková
RUS Naděžda Petrovová
4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 2012 US Open ITA Roberta Vinciová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
6–4, 6–2
Vítězka 2013 Australian Open ITA Roberta Vinciová AUS Ashleigh Bartyová
AUS Casey Dellacquová
6–2, 3–6, 6–2
Finalistka 2013 French Open ITA Roberta Vinciová RUS Jekatěrina Makarovová
RUS Jelena Vesninová
5–7, 2–6
Vítězka 2014 Australian Open ITA Roberta Vinciová RUS Jekatěrina Makarovová
RUS Jelena Vesninová
6–4, 3–6, 7–5
Finalistka 2014 French Open ITA Roberta Vinciová CHN Šuaj Pchengová
TPE Su-wej Sieová
4–6, 1–6
Vítězka 2014 Wimbledon ITA Roberta Vinciová HUN Tímea Babosová
FRA Kristina Mladenovicová
6–1, 6–3

Finálové účasti na turnajích WTA[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D; 5–3 Č)
WTA Tour Championships (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–1 D; 4–3 Č)
Tier II / Premier (0–3 D; 2–4 Č)
Tier III, IV & V / International (7–4 D; 12–3 Č)

Dvouhra: 16 (7–9)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 13. července 2008 Palermo, Itálie antuka UKR Maria Korytcevová 6–2, 6–3
Vítězka 2. 27. července 2008 Portorož, Slovinsko tvrdý ESP Anabel Medinaová Garriguesová 6–3, 6–3
Finalistka 1. 19. července 2009 Palermo, Itálie antuka ITA Flavia Pennettaová 1–6, 2–6
Finalistka 2. 26. července 2009 Portorož, Slovinsko tvrdý RUS Dinara Safinová 7–6(7–5), 1–6, 5–7
Finalistka 3. 13. února 2011 Pattaya, Thajsko tvrdý Slovensko Daniela Hantuchová 0–6, 2–6
Vítězka 3. 4. března 2012 Acapulco, Mexiko antuka ITA Flavia Pennettaová 5–7, 7–6(7–2), 6–0
Vítězka 4. 15. dubna 2012 Barcelona, Španělsko antuka Slovensko Dominika Cibulková 6–2, 6–2
Vítězka 5. 5. května 2012 Budapešť, Maďarsko antuka RUS Jelena Vesninová 7–5, 6–4
Finalistka 4. 9. června 2012 Paříž, Francie antuka RUS Maria Šarapovová 3–6, 2–6
Vítězka 6. 15. července 2012 Palermo, Itálie antuka Česko Barbora Záhlavová-Strýcová 6–1, 6–3
Finalistka 5. 3. února 2013 Paříž, Francie tvrdý (h) Německo Mona Barthelová 5–7, 6–7(4–7)
Finalistka 6. 24. února 2013 Dubaj, SAE tvrdý Česko Petra Kvitová 2–6, 6–1, 1–6
Vítězka 7. 2. března 2013 Acapulco, Mexiko (2) antuka ESP Carla Suárezová Navarrová 6–0, 6–4
Finalistka 7. 14. července 2013 Palermo, Itálie (2) antuka ITA Roberta Vinciová 3–6, 6–3, 3–6
Finalistka 8. 2. února 2014 Paříž, Francie tvrdý (h) RUS Anastasia Pavljučenkovová 6–3, 2–6, 3–6
Finalistka 9. 18. května 2014 Řím, Itálie antuka USA Serena Williamsová 3–6, 0–6

Čtyřhra: 36 (23–13)[editovat | editovat zdroj]

Vítězka[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Finalistky Výsledek
1. 13. července 2008 ITA Palermo antuka Španělsko Nuria L. Vivesová Rusko Alla Kudrjavcevová
Rusko Anastasia Pavljučenkovová
2–6, 7–6(3), 10–4
2. 19. června 2009 Nizozemsko 's-Hertogenbosch tráva Itálie Flavia Pennettaová Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
Belgie Yanina Wickmayerová
6–4, 5–7, 13–11
3. 11. dubna 2010 ESP Marbella antuka ITA Roberta Vinciová RUS Maria Kondratěvová
KAZ Jaroslava Švedovová
6–4, 6–2
4. 17. dubna 2010 ESP Barcelona antuka ITA Roberta Vinciová SUI Timea Bacsinszká
ITA Tathiana Garbinová
6–1, 3–6, 10–2
5. 17. července 2010 ITA Palermo (2) antuka ITA Alberta Briantiová USA Jill Craybasová
Německo Julia Görgesová
6–4, 6–1
6. 15. ledna 2011 AUS Hobart tvrdý ITA Roberta Vinciová UKR Kateryna Bondarenková
LAT Līga Dekmeijereová
6–3, 7–5
7. 13. února 2011 THA Pattaya tvrdý ITA Roberta Vinciová CHN Šeng-nan Sunová
CHN Ťie Čengová
3–6, 6–3, [10–5]
8. 16. července 2011 ITA Palermo (3) antuka ITA Roberta Vinciová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Klára Zakopalová
7–5, 6–1
9. 26. února 2012 MEX Monterrey tvrdý ITA Roberta Vinciová JPN Kimiko Dateová Krummová
CHN Šuaj Čangová
6–2, 7–6(8–6)
10. 4. března 2012 MEX Acapulco antuka ITA Roberta Vinciová ESP L. Domínguez Lino
ESP Arantxa Parra Santonja
6–2, 6–1
11. 15. dubna 2012 ESP Barcelona (2) antuka ITA Roberta Vinciová ITA Flavia Pennettaová
ITA Francesca Schiavoneová
6–0, 6–2
12. 13. května 2012 ESP Madrid modrá antuka ITA Roberta Vinciová RUS Jekatěrina Makarovová
RUS Jelena Vesninová
6–1, 3–6, [10–4]
13. 20. května 2012 Italy Řím antuka ITA Roberta Vinciová RUS Jekatěrina Makarovová
RUS Jelena Vesninová
6–2, 7–5
14. 8. června 2012 FRA Paříž antuka ITA Roberta Vinciová RUS Maria Kirilenková
RUS Naděžda Petrovová
4–6, 6–4, 6–2
15. 22. června 2012 Nizozemsko 's-Hertogenbosch (2) tráva ITA Roberta Vinciová RUS Maria Kirilenková
RUS Naděžda Petrovová
6–4, 3–6, [11–9]
16. 9. září 2012 USA New York tvrdý ITA Roberta Vinciová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
6–4, 6–2
17. 24. ledna 2013 AUS Melbourne tvrdý ITA Roberta Vinciová AUS Ashleigh Bartyová
AUS Casey Dellacquová
6–2, 3–6, 6–2
18. 3. února 2013 FRA Paříž tvrdý (h) ITA Roberta Vinciová Česko Andrea Hlaváčková
USA Liezel Huberová
6–1, 6–1
19. 17. února 2013 Katar Dauhá tvrdý ITA Roberta Vinciová RUS Naděžda Petrovová
SLO Katarina Srebotniková
2–6, 6–3, [10–6]
20. 24. února 2014 AUS Melbourne tvrdý ITA Roberta Vinciová RUS Jekatěrina Makarovová
RUS Jelena Vesninová
6–4, 3–6, 7–5
21. 27. dubna 2014 Německo Stuttgart antuka ITA Roberta Vinciová ZIM Cara Blacková
IND Sania Mirzaová
6–2, 6–3
22. 10. května 2014 ESP Madrid antuka ITA Roberta Vinciová ESP Garbiñe Muguruzaová
ESP Carla Suárezová Navarrová
6-4, 6-3
23. 9. července 2014 UK Wimbledon tráva ITA Roberta Vinciová HUN Tímea Babosová
FRA Kristina Mladenovicová
6–1, 6–3

Finalistka[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Vítězky Výsledek
1. 27. února 2010 MEX Acapulco antuka ITA Roberta Vinciová SLO Polona Hercogová
Česko B. Záhlavová-Strýcová
2–6, 6–1, 10–2
2. 23. října 2010 RUS Moskva tvrdý (h) ESP MJ Martínez Sánchez ARG Gisela Dulková
ITA Flavia Pennettaová
6–3, 2–6, [10–6]
3. 10. dubna 2011 ESP Marbella antuka ITA Roberta Vinciová ESP Nuria Llagostera Vives
ESP Arantxa Parra Santonja
3–6, 6–4, [10–5]
4. 12. června 2011 UK Birmingham tráva ITA Roberta Vinciová BLR Olga Govorcovová
RUS Alla Kudrjavcevová
1–6, 6–1, [10–5]
5. 27. srpna 2011 USA New Haven tvrdý ITA Roberta Vinciová TPE Ťia-žung Čuangová
BLR Olga Govorcovová
7–5, 6–2
6. 27. ledna 2012 AUS Melbourne tvrdý ITA Roberta Vinciová RUS Světlana Kuzněcovová
RUS Věra Zvonarevová
7–5, 4–6, 3–6
7. 31. března 2012 USA Miami tvrdý ITA Roberta Vinciová RUS Maria Kirilenková
RUS Naděžda Petrovová
6–7(0–7), 6–4, [4–10]
8. 11. ledna 2013 AUS Sydney tvrdý ITA Roberta Vinciová RUS Naděžda Petrovová
SLO Katarina Srebotniková
3–6, 4–6
9. 19. května 2013 ITA Řím antuka ITA Roberta Vinciová TPE Su-wej Sieová
CHN Šuaj Pchengová
6–4, 3–6, [8–10]
10. 9. června 2013 FRA French Open antuka ITA Roberta Vinciová RUS Jekatěrina Makarovová
RUS Jelena Vesninová
5–7, 2–6
11. 10. ledna 2014 AUS Sydney tvrdý ITA Roberta Vinciová HUN Tímea Babosová
Česko Lucie Šafářová
5–7, 6–3, [7–10]
12. 18. května 2014 ITA Řím antuka ITA Roberta Vinciová Česko Květa Peschkeová
SLO Katarina Srebotniková
0–4skreč
13. 8. června 2014 FRA French Open antuka ITA Roberta Vinciová CHN Šuaj Pchengová
TPE Su-wej Sieová
4–6, 1–6

Finále soutěží družstev: 3 (3–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Finalistky Výsledek
Vítězka 1. 7.–8. listopadu 2009 Fed Cup
Reggio Calabria, Itálie
antuka ITA Flavia Pennettaová
ITA Francesca Schiavoneová
ITA Roberta Vinciová
USA Melanie Oudinová
USA Alexa Glatchová
USA Liezel Huberová
USA Vania Kingová
4–0
Vítězka 2. 6.–7. listopadu 2010 Fed Cup
San DiegoUSA
tvrdý (h) ITA Flavia Pennettaová
ITA Francesca Schiavoneová
ITA Roberta Vinciová
USA Melanie Oudinová
USA Coco Vandewegheová
USA Bethanie Mattek-Sands
USA Liezel Huberová
3–1
Vítězka 3. 2.–3. listopadu 2013 Fed Cup
Cagliari, Itálie
antuka ITA Flavia Pennettaová
ITA Roberta Vinciová
ITA Karin Knappová
RUS Alexandra Panovová
RUS Alisa Klejbanovová
RUS Irina Chromačevová
RUS Margarita Gasparjanová
4–0


Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Sara Erraniová na US Open 2010
Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 V–P
Grand Slam
AUS Australian Open A LQ 1R 3R 3R 1R QF 1R 1R 8–7
FRA French Open A LQ 1R 1R 1R 2R F SF QF 16–7
UK Wimbledon LQ A 1R 2R 3R 2R 3R 1R 1R 6–7
USA US Open LQ 2R 2R 3R 3R 1R SF 2R 12–7
výhry–prohry 0–0 1–1 1–4 5–4 6–4 2–4 17–4 6–4 4–3 42–28
Žebříček WTA[27] 171. 70. 42. 48. 43. 45. 6. 7.

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 V–P
Grand Slam
AUS Australian Open 1R 1R 1R 1R F Vítěz Vítěz 17–5
FRA French Open 2R 2R 2R 3R Vítěz F F 24–6
UK Wimbledon 2R 2R 3R 3R QF 3R Vítěz 17–6
USA US Open 1R 1R 1R QF Vítěz QF 14–5
výhry–prohry 2–4 2–4 3–4 7–4 19–2 20–3 16–1 74–22
Obecné termíny
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
(V–P)
výhry-prohry
Legenda tabulky
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
LQ prohra v kvalifikaci #k (R) prohra v daném kole turnaje
QF (ČF) prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji


Postavení na žebříčku WTA na konci sezóny[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 742. 569. 521. 359. 171. 70. 42. 48. 43. 45. 6. 7.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 836. 524. 556. 203. 197. 159. 103. 73. 32. 27. 2. 1.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sara Errani na anglické Wikipedii a 2013 WTA Tour Championships na anglické Wikipedii.

  1. Ecco chi è Sara Errani: grinta spagnola, orgoglio italiano [online]. sara-errani.com, [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (italian) 
  2. Magica Errani, Budapest è sua [online]. ilsole24ore.com, [cit. 2012-05-05]. Dostupné online. (italian) 
  3. ERRANI/VINCI OVERPOWER DATE-KRUMM/ZHANG TO LIFT THE TITLE – WHIRLPOOL MONTERREY OPEN 2012 [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. Ferrer and Errani Win Acapulco Titles [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  5. Errani wins singles and doubles at the 2012 WTA Barcelona Open [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  6. Errani & Vinci Conquer Madrid, Break Top 10 [online]. 2012-05-13. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Italians Conquer Rome, First Time Since 1985 [online]. 2012-05-20. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Errani & Vinci Capture French Open Doubles [online]. 2012-06-08. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Title for Vinci and Errani [online]. 2012-06-24. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Errani & Vinci Win Doubles Crown In NYC [online]. 2012-09-09. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Kuznetsova, Zvonareva take title [online]. 2012-01-27. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Kirilenko & Petrova Crowned In Doubles [online]. 2012-04-01. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Suarez Navarro ends Errani's campaign [online]. 15 January 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Barthel defeats Errani to win Paris Open [online]. 3 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Kvitova Wins 10th WTA Title In Dubai [online]. 23 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Errani beats Pennetta to win Acapulco title semifinals [online]. 3 March 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Near-perfect Williams cruises into finals [online]. 6 June 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Monica Puig produces Wimbledon's first upset, beating Sara Errani [online]. 24 June 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Roberta Vinci wins 1st Palermo title [online]. 14 July 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Tennis-Errani loses to Pennetta at U.S. Open [online]. 29 August 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Petrova/Srebotnik Win [online]. 11 January 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Petrova/Srebotnik Win [online]. 25 January 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Errani & Vinci Pick Up Title No.15 In Paris [online]. 4 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  24. WTA Doha - Sara Errani and Roberta Vinci triumphant again [online]. 17 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Peng Shuai, Hsieh Su-wei upset world No 1 for Rome title [online]. 20 May 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Makarova, Vesnina win French Open women's doubles [online]. 9 June 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Sara Errani – Stats [online]. wtatennis.com, [cit. 2012-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Sara Errani ve Wikimedia Commons