Mona Barthelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mona Barthelová
Mona Barthelová na French Open 2023
Mona Barthelová na French Open 2023
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození11. července 1990 (33 let)[1]
Místo narozeníBad Segeberg, SRN[1]
BydlištěNeumünsterNěmecko[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost69 kg[1]
Profesionál od2008[1]
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek3 732 609 USD
Dvouhra
Poměr zápasů380–297
Tituly4 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění23. místo (18. března 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2017)
French Open3. kolo (2014)
Wimbledon2. kolo (2013, 2014, 2016)
US Open3. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů86–110
Tituly3 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF
Nejvyšší umístění63. místo (14. září 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2015)
French Open2. kolo (2013)
Wimbledon3. kolo (2015)
US Open2. kolo (2012, 2013, 2015)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230608a8. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mona Barthelová (* 11. července 1990 Bad Segeberg) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři turnaj ve dvouhře a tři ve čtyřhře. K nim přidala jednu deblovou trofej v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v březnu 2013 na  23. místě a ve čtyřhře pak v září 2015 na 63. místě. Trénuje ji krajan Christopher Kas. Dříve tuto roli plnil Somke Capell.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojovala minimálně do třetího kola všech turnajů kromě Wimbledonu. Osmifinále pak poprvé dosáhla na Australian Open 2017. V soutěži ženské čtyřhry se rovněž dokázala dostat nejdále do třetí fáze, když ve Wimbledonu 2015 společně s Ukrajinkou Ljudmylou Kičenokovou nestačily na ruský pár Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová.

V německém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 dubnovou baráží světové skupiny proti Srbsku, v němž nejprve ve třech setech podlehla Aně Ivanovićové, aby následně stejným poměrem setů porazila nad Bojanu Jovanovskou. Němky v sérii zvítězily 3:2 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[2]

Německo reprezentovala na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v úvodním kole ženské dvouhry nestačila na Urszulu Radwańskou po dvousetovém průběhu.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1990 v Bad Segebergu do rodiny lékaře Wolfganga a učitelky Hannelore Barthelových. Matka má velký doktorát v pedagogice. Starší sestra Sunna hrála tenis na profesionální úrovni, ale po vážném zranění ramene ukončila kariéru. K tenisu jí ve třech letech přivedla rodina, jelikož se mu v té době už věnovala její sestra.[1] Preferuje tvrdý povrch.[1]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (1–0 D; 2–0 Č)
International (3–3 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. ledna 2012 Hobart, Austrálie tvrdý Belgie Yanina Wickmayerová 6–1, 6–2
Finalistka 1. 12. ledna 2013 Hobart, Austrálie tvrdý Rusko Jelena Vesninová 3–6, 4–6
Vítězka 2. 3. února 2013 Paříž, Francie tvrdý (h) Itálie Sara Erraniová 7–5, 7–6(7–4)
Vítězka 3. 20. července 2014 Båstad, Švédsko antuka Jižní Afrika Chanelle Scheepersová 6–3, 7–6(7–3)
Finalistka 2. 19. července 2015 Båstad, Švédsko antuka Švédsko Johanna Larssonová 3–6, 6–7(2–7)
Finalistka 3. 25. října 2015 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Japonsko Misaki Doiová 4–6, 7–6(9–7), 0–6
Vítězka 4. 6. května 2017 Praha, Česko antuka Česko Kristýna Plíšková 2–6, 7–5, 6–2

Čtyřhra: 4 (3–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 28. dubna 2013 Stuttgart, Německo antuka (h) Německo Sabine Lisická USA Bethanie Mattek-Sandsová
Indie Sania Mirzaová
6–4, 7–5
Finalistka 1. 21. září 2014 Soul, Jižní Korea tvrdý Lucembursko Mandy Minellaová Španělsko Lara Arruabarrenová
Rumunsko Irina-Camelia Beguová
3–6, 3–6
Vítězka 2. 25. října 2015 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Německo Laura Siegemundová Španělsko Anabel Medina Garriguesová
Španělsko Arantxa Parra Santonjaová
6–2, 7–6(7–2)
Vítězka 3. duben 2019 Stuttgart, Německo (2) antuka (h) Německo Anna-Lena Friedsamová Rusko Anastasija Pavljučenkovová
Česko Lucie Šafářová
2–6, 6–3, [10–6]

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 9. září 2018 Chicago, Spojené státy tvrdý Chorvatsko Petra Martićová 4–6, 1–6

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. září 2018 Chicago, Spojené státy tvrdý Česko Kristýna Plíšková USA Asia Muhammadová
USA Maria Sanchezová
6–3, 6–2
Finalistka 1. 22. srpna 2021 Chicago, Spojené státy Hard Čínská Tchaj-pej Sie Jü-ťie Japonsko Eri Hozumiová
Thajsko Peangtarn Plipuečová
5–7, 2–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 10 (5–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 19. července 2008 Frinton, Spojené království tráva Spojené království Tara Mooreová 5–7, 1–6
Finalistka 2. 26. července 2008 Gausdal, Norsko tvrdý Německo Svenja Weidemannová 2–6, 3–6
Vítězka 3. 24. ledna 2010 Wrexham, Spojené království tvrdý Lucembursko Anne Kremerová 6–1, 6–1
Vítězka 4. 10. dubna 2010 Torhout, Belgie tvrdý (h) Kanada Rebecca Marinová 2–6, 6–4, 6–2
Vítězka 5. 23. ledna 2011 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová 6–3, 3–6, 6–4
Finalistka 6. 6. února 2011 Sutton, Spojené království tvrdý (h) Francie Kristina Mladenovicová 3–6, 6–1, 2–6
Finalistka 7. 7. srpna 2011 The Bronx, Spojené státy tvrdý Česko Andrea Hlaváčková 6–7(8–10), 3–6
Vítězka 8. 18. září 2011 Mestre, Itálie antuka Španělsko Garbiñe Muguruzaová 7–5, 6–2
Vítězka 9. 25. září 2011 Shrewsbury, Spojené království tvrdý Spojené království Heather Watsonová 6–0, 6–3
Finalistka 10. 14. srpna 2022 Danderyd, Švédsko antuka Česko Brenda Fruhvirtová 1–6, 3–6

Čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 26. července 2008 Gausdal, Norsko tvrdý Německo Svenja Weidemann Jižní Afrika Tegan Edwards
Nizozemsko Marcella Koek
6–1, 4–6, [8–10]
Finalistka 2. 28. února 2010 Biberach, Německo tvrdý (h) Německo Carmen Klaschková Francie Stéphanie Cohenová-Alorová
Tunisko Selima Sfarová
7–5, 1–6, [5–10]
Vítězka 1. 9. dubna 2010 Torhout, Belgie tvrdý (h) Německo Justine Ozgaová Česko Hana Birnerová
Rusko Jekatěrina Byčkovová
7–5, 6–2

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 937. 516. 356. 208. 67. 39. 34. 43. 44. 183. 48. 81. 172. 229.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 614. 620. 350. 255. 89. 111. 67. 787. 232. 134. 106. 129.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mona Barthel na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Mona Barthelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 26–10–2015
  2. Mona Barthelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230608a8. června 2023

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]