Sabine Lisická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sabine Lisická

Sabine Lisická na US Open 2014
Přezdívka Bum Bum Sabine[1]
Stát Německo Německo
Datum narození 22. září 1989 (25 let)
Místo narození Troisdorf, Západní Německo
Bydliště Bradenton, Florida, USA
Výška 178 cm
Váha 70 kg
Profesionál od 2006
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 5 348 217 USD
Tenisová raketa Wilson VCore Tour 97
Dvouhra
Poměr zápasů 222–145
Poměr zápasů s ITF 255-164
Tituly 4 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 12. místo (21. května 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2012)
French Open 3. kolo (2013)
Wimbledon finále (2013)
US Open 4. kolo (2011)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 3. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů s ITF 64-38
Tituly 3 WTA, 0 ITF
Nejvyšší umístění 35. místo (9. dubna 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2010)
French Open 3. kolo (2013)
Wimbledon finále (2011)
US Open čtvrtfinále (2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2013)
Wimbledon 2. kolo (2013)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry 4. místo (2012)
Týmové soutěže
Fed Cup finále (2014)
Hopman Cup základní skupina (2009, 2010)
Poslední aktualizace: 3. listopadu 2014

Sabine Lisická, celým jménem Sabine Katharina Lisicki, výslovnost: [zaˈbɪnə lɪˈzɪki] IPA, (* 22. září 1989 Troisdorf) je německá profesionální tenistka s polskými kořeny. Na okruhu WTA Tour vyhrála ve své dosavadní kariéře čtyři turnaje ve dvouhře a tři ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala dva singlové tituly. Od července 2014 drží rekord nejrychlejšího podání v ženském tenisu, když jí byla naměřena hodnota 211 km/h.[1][2]

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v květnu 2012 na 12. místě a ve čtyřhře pak v dubnu stejného roku na 35. místě. Trénuje ji otec Richard Lisicki, který vystudoval tělesnou výchovu ve Vratislavi a Kolíně nad Rýnem.

Profesionálkou se stala v roce 2006. Průlom přišel v sezóně 2009, kdy si poprvé zahrála grandslamové čtvrtfinále ve Wimbledonu 2009 a získala premiérovou trofej na okruhu WTA Tour v Charlestonu. V březnu 2010 ji na Indian Wells Masters postihlo zranění kotníku, které znamenalo pětiměsíční pauzu a vypadnutí z elitní světové dvoustovky. Po návratu vyhrála travnatý AEGON Classic 2011 a se Stosurovou odešla jako poražená finalistka z ženské čtyřhry Wimbledonu 2011. V singlové wimbledonské soutěži prošla na divokou kartu do semifinále, čímž se stala druhou ženou v historii, které se tento výkon podařil.[3] Poté triumfovala na Texas Tennis Open 2011 a Ženská tenisová asociace označila její výsledky za nejlepší návrat roku.

V sezóně 2012 utrpěla další poranění hlezna. Ve Wimbledonu 2013 se pak probojovala do debutového grandslamového finále dvouhry, v němž podlehla Marion Bartoliové. Na zářijovém Hongkong Tennis Open 2014 dobyla první singlový titul po třech letech.

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V německém fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Spojeným státům, v němž získala jediný bod družstva překvapivou výhrou nad Lindsay Davenportovou. Poté však podlehla Ashley Harkleroadové. Ve Fed Cupu 2014 byla členkou týmu, který se po 22 letech probojoval do finále proti České republice. Za rozhodnutého nepříznivého stavu 0:3 na zápasy vyhrála s Görgesovou čtyřhru a získala jediný bod Němek, které z Prahy odjely poraženy 1:3. Do roku 2015 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 5–5 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.

Za německý výběr nastoupila v letech 2009 a 2010 na perthském Hopmanově poháru. Při první účasti startovala s Nicolasem Kieferem. Ve dvouhře zdolala Australanku Casey Dellacquovou a Američanku Meghann Shaughnessyovou. Naopak nestačila na slovenskou hráčku Dominiku Cibulkovou. S poměrem 2:1 na zápasy skončil německý tým na druhé – první nepostupové, příčce základní skupiny. Další ročník se stal jejím partnerem Philipp Kohlschreiber. Na turnaji dosáhla jediné výhry nad Britkou Laurou Robsonovou. Zbylé singly proti zástupkyni ruského tenisu Jeleně Dementěvové a kazašské tenistce Jaroslavě Švedovové nezvládla. Po třech porážkách skončilo Německo v základní fázi poslední.

Německo také reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde do soutěže dvouhry vstupovala jako patnáctá nasazená. Po dramatickém třísetovém boji vypadla ve třetím kole s ruskou turnajovou trojkou a pozdější stříbrnou medailistkou Marií Šarapovovou. Společně s Angelique Kerberovou vypadly jako páté nasazené ve druhém kole ženské čtyřhry se sestrami Serenou a Venus Williamsovými, které se následně staly olympijskými šampionkami. Po boku Christophera Kase nastoupili do smíšené čtyřhry, v níž prohráli v semifinále. Proti Američanům Lise Raymondové a Mikeu Bryanovi pak odešli poraženi ze zápasu o bronzovou medaili.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Počáteční fáze kariéry[editovat | editovat zdroj]

Během US Open 2010

V roce 2004 začala trénovat v Tenisové akademii Nicka Bollettieriho ve floridském Bradentonu, kde ji sponzorovala firma IMG. Hlavním koučem je otec Richard Lisicki.[4] V počáteční fázi kariéry neměla finanční prostředky na leteckou přepravu po turnajích. Rodiče ji tak vozili napříč Evropou autem. K tomu se tenistka vyjádřila: „Rodiče udělali vše, co bylo v jejich silách, abych mohla hrát tenis. Velmi si toho cením. Táta dělal od osmi ráno do devíti večer, jen abych se mohla věnovat tenisu. Také jsme museli rušit účasti, protože jsme si to nemohli dovolit“.[5]

První hlavní soutěž na turnaji okruhu WTA Tour odehrála na Berlin Open 2006, kam obdržela divokou kartu. V úvodním kole ji vyřadila Mara Santangelová po třísetovém průběhu 6-3 2-6 1-6. Na kalkatském Sunfeast Open 2006 nepostoupila z kvalifikace, když nejdříve zdolala Raginiu Vimalovou, aby ji stopku do hlavní soutěže vystavila v kvalifikačním kole Sanaa Bhambriová.

Během sezóny 2007 se jí dařilo na nižším ženském okruhu ITF. Premiérový titul dobyla v říjnu na britském ostrově Jersey, kde ve finále události dotované 25 tisíci dolary přehrála Chorvatku Petru Martićovou 6–3, 6–4. O měsíc později si připsala druhou trofej ITF v Montréalu, když v posledním duelu porazila Argentinku Maríu José Argeriovou. Bodový zisk znamenal postup ze 497. příčky na hranici první dvoustovky, když ji v závěru patřilo 198. místo žebříčku WTA.

Kariéra od 2008[editovat | editovat zdroj]

Premiérovým grandslamem se pro ni stal Australian Open 2008, na kterém porazila šestnáctou nasazenou Dinaru Safinovou, poté další Rusku Marii Korytcevovou a ve třetím kole skončila na raketě Dánky Caroline Wozniacké. Ke konci roku postoupila poprvé do finále na okruhu WTA na Tashkent Open, kde prohrála ve třech setech se Soranou Cirsteaovou.

Trénink na Rome Masters 2014

V roce 2009 vyhrála svůj první titul. V Charlestonu porazila mimo jiné 2. nasazenou Venus Wiiliams, 6. nasazenou Marion Bartoli a ve finále pak 5. nasazenou Caroline Wozniackou. Mezi další úspěchy patřilo finále v Lucemburku a samozřejmě také čtvrtfinále ve Wimbledonu ve dvouhře (porazila například čerstvou vítězku French open) a finále ve čtyřhře.

Vše se však změnilo o rok později, kdy získala mimo jiné ocenění za comeback roku, na konci se vyšplhala až na 15. místo. Vyhrála dva tituly - V Birminghamu a také v Dallasu, kde prohrála za celý turnaj pouze 11 her. Ve Wimbledonu 2011 se probojovala do semifinále dvouhry, kde podlehla Šarapovové a spolu s Australankou Samathou Stosurovou do finále ženské čtyřhry, v němž nestačily na Peschkeovou se Srebotnikovou. Stala se druhou tenistkou v historii Wimbledonu, která postoupila až do semifinále singlu jako hráčka startující na divokou kartu.[6]

Rok 2012 opět doprovázela četná zranění a nemoci, přesto se Sabine probojovala do čtvrtfinále Wimbledonu, kde porazila i Marii Šarapovovou a bylo to již potřetí za sebou, co porazila na Wimbledonu čerstvou vítězku Rolland Garros. Prohrála s Němkou Angelique Kerber. Na konci roku se ocitla na 37. místě.

V roce 2013 si zahrála první grandslamové finále ve dvouhře, když ve Wimbledonu zdolala úřadující vítězku French Open a světovou jedničku Serenu Williamsovou a také Agniezsku Radwanskou - porazila tak obě finalistky z loňského roku. Ve finále prohrála s Marion Bartoliovou, která šest týdnů po prvním titulu na grandslamu ukončila kariéru.

V utkání prvního kola červencového turnaje Bank of the West Classic zahrála nejrychlejší podání v historii ženského tenisu, když jí proti Aně Ivanovićové bylo naměřeno 211 km/h, čímž překonala hodnotu 208 km/h Venus Williamsové z US Open 2007.[1][2]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1989 v západoněmeckém Troisdorfu do rodiny doktora sportovních věd Richarda Lisického s polským a německým původem a polské keramické malířky Elisabeth Lisické. Rodiče z Polska do Spolkové republiky Německo emigrovali v roce 1979.[7][4][8]

V rozhovoru z roku 2009 pro německé noviny Die Welt otec sdělil: „Sabine je Němka – nikoli jen kvůli tomu, že se narodila tady [v Německu]“.[4] Tenis začala hrát v sedmi letech.

Finálová utkání na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 2013 Wimbledon tráva Francie Marion Bartoliová 1–6, 4–6

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 2011 Wimbledon tráva AUS Samantha Stosurová Česko Květa Peschkeová
SLO Katarina Srebotniková
3–6, 1–6

Finále na turnajích WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D; 0–1 Č)
WTA Tour Championships (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (1–0 Č)
Premier (1–0 D; 2–0 Č)
International (3–4 D)

Dvouhra: 9 (4–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 5. října 2008 Taškent, Uzbekistán tvrdý ROM Sorana Cîrsteaová 6–2, 4–6, 6–7(4–7)
Vítězka 1. 19. dubna 2009 Charleston, Spojené státy antuka Dánsko Caroline Wozniacká 6–2, 6–4
Finalistka 2. 22. října 2009 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) SUI Timea Bacsinszká 2–6, 5–7
Vítězka 2. 13. června 2011 Birmingham, Spojené království tráva Slovensko Daniela Hantuchová 6–3, 6–2
Vítězka 3. 27. srpna 2011 Dallas, Spojené státy tvrdý FRA Aravane Rezaïová 6–2, 6–1
Finalistka 3. 3. února 2013 Pattaya, Thajsko tvrdý RUS Maria Kirilenková 7–5, 1–6, 6–7(1–7)
Finalistka 4. 23. února 2013 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) NZL Marina Erakovicová 1–6skreč
Finalistka 5. 6. července 2013 Wimbledon, Spojené království tráva Francie Marion Bartoliová 1–6, 4–6
Vítězka 4. 14. září 2014 Hongkong, ČLR tvrdý Česko Karolína Plíšková 7–5, 6–3

Čtyřhra: 4 (3–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 24. dubna 2011 Stuttgart, Německo antuka (h) AUS Samantha Stosurová Německo Jasmin Wöhrová
Německo Kristina Barroisová
6–1, 7–6(7–5)
Finalistka 1. 2. července 2011 Wimbledon, Spojené království tráva AUS Samantha Stosurová Česko Květa Peschkeová
SLO Katarina Srebotniková
3–6, 1–6
Vítězka 2. 28. dubna 2013 Stuttgart, Německo (2) antuka (h) Německo Mona Barthelová USA Bethanie Matteková-Sandsová
IND Sania Mirzaová
6–4, 7–5
Vítězka 3. 30. března 2014 Miami, Spojené státy tvrdý SUI Martina Hingisová RUS Jekatěrina Makarovová
RUS Jelena Vesninová
4–6, 6–4, [10–5]

Tituly na turnajích okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

$100,000 tournaments
$75,000 tournaments
$50,000 tournaments
$25,000 tournaments
$15,000 tournaments
$10,000 tournaments

Dvouhra (2)[editovat | editovat zdroj]

č. Datum Turnaj Povrch Poražená finalistka Výsledek
1. 14. října 2007 Jersey, Spojené království tvrdý (h) Chorvatsko Petra Martićová 6–3, 6–4
2. 11. listopadu 2007 Toronto, Kanada tvrdý (h) ARG María José Argeriová 6–4, 6–4


Finále soutěží družstev: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 8.–9. listopadu 2014 Fed Cup
PrahaČesko
tvrdý (h) Německo Angelique Kerberová
Německo Andrea Petkovicová
Německo Julia Görgesová
Česko Petra Kvitová
Česko Lucie Šafářová
Česko Lucie Hradecká
Česko Andrea Hlaváčková
1–3

Výhry nad úřadujícími světovými jedničkami[editovat | editovat zdroj]

č. světová jednička turnaj povrch fáze výsledek vypadla ve
1. RUS Maria Šarapovová Wimbledon 2012 tráva 4. kolo 6–4, 6–3 čtvrtfinále
2. USA Serena Williamsová Wimbledon 2013 tráva 4. kolo 6–2, 1–6, 6–4 finále

Výhry se dvěma kanáry[editovat | editovat zdroj]

Vítězné zápasy, které skončily výsledkem 6–0, 6–0 – dvěma „kanáry“.

č. fáze turnaj povrch soupeřka vypadla ve
1. 1. kolo Family Circle Cup 2013 zelená antuka GEO Anna Tatišviliová 2. kole

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 951. 437. 497. 237. 54. 23. 179. 15. 37. 15.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 474. 145. 45. 55. 71.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sabine Lisicki na anglické Wikipedii.

  1. a b c BUM BUM Sabine! Nejrychlejší servis historie letěl 211 km/h. iSport.cz [online]. 2014-07-30 [cit. 2014-08-05]. Dostupné online.  
  2. a b Lisické to sviští. Má nejrychlejší podání. Česká televize [online]. 2014-07-30 [cit. 2014-08-05]. Dostupné online.  
  3. Tennis-Wimbledon women show life beyond Williams [online]. 28 June 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c "Ein bisschen Steffi Graf", 19 April 2009.German 
  5. ELLIOTT, Helene. Marion Bartoli, Sabine 'Boom Boom' Lisicki set for Wimbledon final [online]. 5 July 2013, [cit. 2013-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. "Tennis-Wimbledon women show life beyond Williams", Reuters, 28 June 2011. 
  7. Clarey, Christopher."Polish Spoken Here: New Language and New Stars on Women’s Tour", The New York Times, 20 June 2009. Ověřeno k 22 June 2009. 
  8. Sabine Lisicki [online]. World Tennis Association, [cit. 2011-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Sabine Lisická Nástupce

Justine Heninová
WTA – Návrat roku
2011

Jaroslava Švedovová

Venus Williamsová
Nejrychlejší podání v ženském tenise
29. července 2014 –