Julia Görgesová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Julia Görgesová

Görgesová na Southern California Open 2013
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Datum narození 2. listopadu 1988 (26 let)
Místo narození Bad Oldesloe, SRN
Bydliště Bad Oldesloe, Německo
Výška 180 cm
Váha 67 kg
Profesionál od července 2005
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 3 403 056 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů s ITF 299-216
Tituly 2 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 15. místo (5. března 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2012,2013)
French Open 3. kolo (2011, 2012)
Wimbledon 3. kolo (2011, 2012)
US Open 3. kolo (2011)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 3. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů s ITF 182-141
Tituly 4 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 20. místo (26. srpna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2011)
French Open 3. kolo (2011)
Wimbledon čtvrtfinále (2010, 2013, 2014)
US Open čtvrtfinále (2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2014)
French Open finále (2014)
Wimbledon čtvrtfinále (2012)
US Open 1. kolo (2012, 2013, 2014)
Týmové soutěže
Fed Cup finále (2014)
Poslední aktualizace: 10. listopadu 2014

Julia Görgesová, nepřechýleně Julia Görges (* 2. listopadu 1988 Bad Oldesloe, Šlesvicko-Holštýnsko) je německá profesionální tenistka, která na okruh ITF vstoupila v roce 2005. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a čtyři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v březnu 2012 na 15. místě a ve čtyřhře pak ve srpnu 2013 na 20. místě. Trénuje ji Sascha Nensel, bývalý kouč krajana Nicolase Kiefera.[1].

Na nejvyšší grandslamové úrovni se po boku srbského hráče Nenada Zimonjiće probojovala do finále smíšené čtyřhry French Open 2014, z níž odešli poraženi od německo-nizozemského páru Anna-Lena Grönefeldová a Jean-Julien Rojer po setech 6–4, 2–6 a rozhodujícím supertiebreaku [7–10]. V ženské dvouhře si zahrála čtvrtfinále Australian Open 2012 a 2013.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve šlesvicko-holštýnském Bad Oldesloe do rodiny Klause a Inge Görgesových, kteří jsou zaměstnáni v pojišťovnictví.[1] Polosestra Maike pracuje v tomto odvětví také.[1] V letech 1995–2005 navštěvovala v rodném městě školy Klaus-Groth Schule a poté Theodor-Mommsen Schule.[2][3]

S tenisem začínala v místním oddílu v pěti letech.[1][3] Podle vlastních slov preferuje travnatý a tvrdý povrch a oblíbeným turnajem je Australian Open.[1]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V německém fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Spojeným státům, v němž hladce prohrála ve třetí dvouhře s Lindsay Davenportovou. Družstvo vypadlo poměrem 1:4. Ve Fed Cupu 2014 byla členkou týmu, který se po 22 letech probojoval do finále proti České republice. Za rozhodnutého nepříznivého stavu 0:3 na zápasy vyhrála s Lisickou čtyřhru a získala jediný bod Němek, které z Prahy odjely poraženy 1:3. Do roku 2015 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 4–5 ve dvouhře a 4–3 ve čtyřhře.

Německo také reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde v soutěži dvouhry na úvod překvapivě vyřadila světovou dvojku Agnieszku Radwańskou. Skončila ve třetím kole na raketě ruské turnajové čtrnáctky Marii Kirilenkové. Společně s Annou-Lenou Grönefeldovou vypadly ve druhém kole ženské čtyřhry s šestým nasazeným párem Rusek Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 vstoupila na ženský okruh ITF. Danou sezónu na něm odehrála sedm turnajů, z toho v pěti případech vypadla již v úvodním kole. V roce 2006 vyhrála první události ITF ve Wahlstedtu a Bielefeldu. V sezóně 2007 přidala tituly z Antalye a Bukurešťi a také debutovala v hlavní soutěži nejvyšší etáže ženského profesionálního tenisu WTA Tour. Semifinálové účasti jako kvalifikantka dosáhla ve stockholmském Nordea Nordic Light Open 2007.

Görgesová na US Open 2010

Premiérovou účastí v hlavní soutěži Grand Slamu se stal US Open 2007, kde podlehla v prvním kole Justine Heninové. Do první světové stovky žebříčku se probojovala poprvé v klasifikaci po skončení French Open 2008.

Premiérovou výhru na grandslamu zaznamenala poté na trávě ve Wimbledonu 2008, kde po třech hodinách a čtyřiceti jedna minutách porazila dvacátou třetí nasazenou Slovinku Katarinu Srebotnikovou výsledkem 4–6, 7–6, 16–14.[1] Ve druhém kole však nestačila na Marinu Erakovicovou ve dvou sadách.

Debutovým turnajovým titulem ve dvouhře se stal Gastein Ladies 2010, na kterém v boji o titul zdolala Timeu Bacsinszkou po setech 6–1, 6–4. Následně se poprvé posunula do první padesátky žebříčku WTA.

Příjem na turnaji v Eastbourne 2011

Na japonském Rakuten Japan Open Tennis Championships 2010 zaznamenala první vítězství nad bývalou světovou jedničkou, když v úvodní fázi turnaje přešla přes Dinaru Safinovou 6–1, 5–7, 6–2. Ve druhém kole porazila turnajovou čtyřku Samanthu Stosurovou 7–5, 6–2, což pro ni znamenalo první výhru nad aktuální hráčkou z první světové desítky. Ve čtvrtfinále však skončila na raketě Američanky Coco Vandewegheové.

Druhý singlový titul přišel v dubnu 2011, současně se jednalo také o premiérový v kategorii WTA Premier Tournaments, když triumfovala na Porsche Tennis Grand Prix 2011, kde postupně přešla přes Stosurovou a také Azarenkovou, která utkání skrečovala. Ve finále pak dosáhla největší výhry dosavadní kariéry, když zdolala úřadující světovou jedničku Dánku Caroline Wozniackou ve dvou setech 7–6, 6–3, aby se stala první Němkou, jež tento turnaj dokázala vyhrát od titulu Anke Huberové v roce 1994.

Za méně než čtrnáct dnů porazila Wozniackou podruhé po setech 6–4, 1–6, 6–3 na antukovém Mutua Madrileña Madrid Open 2011, kde došla až do semifinále a skončila v něm na raketě Viktorie Azarenkové.[4]

Finálová utkání na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalistka 2014 French Open antuka SRB Nenad Zimonjić Německo Anna-Lena Grönefeldová
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–4, 2–6, [7–10]

Finále na WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
WTA Tour Championships (0–0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0–0)
Premier (1–2 D; 0–2 Č)
International (1–1 D; 4–8 Č)

Dvouhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 25. července 2010 Bad Gastein, Rakousko antuka SUI Timea Bacsinszká 6–1, 6–4
Finalistka 1. 24. října 2010 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) ITA Roberta Vinciová 3–6, 4–6
Vítězka 2. 24. dubna 2011 Stuttgart, Německo antuka (h) Dánsko Caroline Wozniacká 7–6(7–3), 6–3
Finalistka 2. 26. únor 2012 Dubaj, SAE tvrdý Polsko Agnieszka Radwańská 5–7, 4–6
Finalistka 3. 14. října 2012 Linec, Rakousko tvrdý (h) BLR Viktoria Azarenková 3–6, 4–6

Čtyřhra: 14 (4–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 20. července 2009 SLO Portorož tvrdý Česko Vladimíra Uhlířová FRA Camille Pinová
Česko Klára Zakopalová
6–4, 6–2
Finalistka 1. 27. července 2009 TUR Istanbul tvrdý SUI Patty Schnyderová Česko Lucie Hradecká
Česko Renata Voráčová
6–2, 3–6, [10–12]
Finalistka 2. 12. července 2010 ITA Palermo antuka USA Jill Craybasová ITA Alberta Briantiová
ITA Sara Erraniová
4–6, 1–6
Vítězka 2. 2. srpna 2010 Dánsko Kodaň tvrdý (h) Německo Anna-Lena Grönefeld RUS Vitalija Ďjačenková
BLR Taťána Pučeková
6–4, 6–4
Vítězka 3. 26. září 2010 KORSoul tvrdý SLO Polona Hercogová RSA Natalie Grandinová
Česko Vladimíra Uhlířová
6–3, 6–4
Finalistka 3. 17. července 2011 AUT Bad Gastein antuka AUS Jarmila Gajdošová Česko Eva Birnerová
Česko Lucie Hradecká
6–4, 2–6, [10–12]
Finalistka 4. 16. října 2011 AUT Linz tvrdý (h) Německo Anna-Lena Grönefeld NZL Marina Erakovicová
RUS Jelena Vesninová
5–7, 1–6
Finalistka 5. 7. ledna 2012 NZL Auckland tvrdý ITA Flavia Pennettaová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
7–6(7–2), 2–6, [7–10]
Finalistka 6. 29. dubna 2012 Německo Stuttgart antuka Německo Anna-Lena Grönefeld Česko Iveta Benešová
Česko B. Záhlavová-Strýcová
4–6, 5–7
Vítězka 4. 17. června 2012 AUT Bad Gastein antuka USA Jill Craybasová Německo Anna-Lena Grönefeld
Chorvatsko Petra Martićová
6–7(4–7), 6–4, [11–9]
Finalistka 7. 14. října 2012 AUT Linec tvrdý (h) Česko Barbora Záhlavová-Strýcová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Česko Květa Peschkeová
3–6, 4–6
Finalistka 8. 5. ledna 2013 NZL Auckland tvrdý KAZ Jaroslava Švedovová ZIM Cara Blacková
AUS Anastasia Rodionovová
6–2, 2–6, [5–10]
Finalistka 9. 29. července 2013 USA Stanford tvrdý Chorvatsko Darija Juraková USA Raquel Kops-Jones
USA Abigail Spearsová
2–6, 6–7(4–7)
Finalistka 10. 14. září 2014 Kanada Quebec koberec (h) Česko Andrea Hlaváčková Česko Lucie Hradecká
Chorvatsko Mirjana Lučić Baroni
3–6, 6–7(8–10)

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 8.–9. listopadu 2014 Fed Cup
PrahaČesko
tvrdý (h) Německo Angelique Kerberová
Německo Andrea Petkovicová
Německo Sabine Lisická
Česko Petra Kvitová
Česko Lucie Šafářová
Česko Lucie Hradecká
Česko Andrea Hlaváčková
1–3

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 1118. 425. 131. 102. 78. 40. 21. 18. 73. 75.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 569. 366. 266. 68. 36. 40. 21. 27. 40.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julia Görgesová na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f "Getting to Know...Julia Goerges"
  2. Julia Görges: "Habe mich so gefreut" Ich habe mir meine Schultüte selbst ausgesucht", erinnert sich die Tennisspielerin Julia Görges an ihre Einschulung 1995 in die Klaus-Groth-Schule... [online]. 4 September 2008, [cit. 2011-02-08]. Dostupné online. (German) 
  3. a b DIETRICH, Janina. Interview mit Julia Görges [pdf]. January 2008, [cit. 2011-02-08]. Dostupné online. (German) 
  4. "Julia Goerges stuns Caroline Wozniacki", ESPN.com, 5 May 2011. Ověřeno k 7 May 2011. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]