Olga Morozovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olga Morozovová
Stát Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Datum narození 22. února 1949 (65 let)
Místo narození Moskva, Sovětský svaz
Bydliště Londýn, Spojené království
Výška 170 cm
Ukončení kariéry 1977
Držení rakety pravou rukou
Dvouhra
Poměr zápasů 65–32
Tituly 8
Nejvyšší umístění 7. místo (3. listopadu 1975)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (1972, 1975)
French Open finále (1974)
Wimbledon finále (1974)
US Open čtvrtfinále (1972)
Čtyřhra
Poměr zápasů 50–26
Tituly 16
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open finále (1975)
French Open vítězka (1974)
Wimbledon semifinále (1974)
US Open finále (1976)
Poslední aktualizace: 24. srpen 2011

Olga Vasiljevna Morozovová, provdaná Olga Rubinovová (rusky: Ольга Васильевна Морозова; * 22. února 1949, Moskva) je bývalá sovětská profesionální tenistka. Ve své kariéře na ženském okruhu vyhrála osm turnajů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře. Představuje nejúspěšnější hráčku celé sovětské éry.[1]

V roce 1974 se probojovala do finále dvouhry proti Chris Evertové na French Open a ve Wimbledonu, na němž také dvakrát prohrála finále smíšené čtyřhry (1968, 1970). V roce 1974 získala spolu s Evertovou grandslamový titul ve čtyřhře žen na French Open, o rok později si finále v této soutěži zahrála na Australian Open a další sezónu 1976 pak na US Open

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v listopadu 1975 na  7. místě.

Od roku 2004 byla trenérkou Jeleny Dementěvové, poté vedla do roku 2009 Světlanu Kuzněcovovou.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1965 jako šestnáctiletá zvítězila na juniorce ve Wimbledonu. V sezónách 1970 a 1971 se stala amatérskou mistryní Evropy. Roku 1972 se jako vůbec první sovětská hráčka probojovala do finále singlu velkého mezinárodního turnaje, konkrétně mezinárodního mistrovství Itálie, z pozice nenasazené tenistky.

Roku 1973 byla poprvé klasifikována mezi nejlepšími deseti hráčkami světa na devátém místě. Následující sezónu se probojovala do dvou grandslamových finále dvouhry a vyhrála čtyřhru na French Open.

V roce 1977 bojkotovala spolu s dalšími sovětskými tenisty světové turnaje, jakožto projev nesouhlasu proti opatřením Mezinárodní tenisové federace vůči sovětskému daviscupovému družstvu, které odmítlo v předchozím ročníku nastoupit k mezipásmovému semifinále s Chile z důvodu existence Pinochetova režimu.[1]

Je několikanásobnou mistryní Sovětského svazu v ženské dvouhře a čtyřhře.

Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (8)[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Finalistka (2)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Vítězka Výsledek
1974 French Open USA Chris Evertová 6–1, 6–2
1974 Wimbledon USA Chris Evertová 6–0, 6–4

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Vítězka (1)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráčka Finalistky Výsledek
1974 French Open USA Chris Evertová FRA Gail Chanfreauová
FRG Katja Ebbinghausová
6–4, 2–6, 6–1

Finalistka (3)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráčka Vítězky Výsledek
1975 Australian Open AUS Margaret Courtová AUS Evonne Goolagong
USA Peggy Michelová
7–6, 7–6
1975 French Open USA Julie Anthonyová USA Chris Evertová
TCH Martina Navrátilová
6–3, 6–2
1976 US Open UK Virginia Wadeová JAR(1928) Delina Boshoffová
JAR(1928) Ilana Klossová
6–1, 6–4

Smíšená čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Finalistka (2)[editovat | editovat zdroj]

Rok Turnaj Spoluhráč Vítězové Výsledek
1968 Wimbledon URS Alex Metreveli AUS Margaret Courtová
AUS Ken Fletcher
6–1, 14–12
1970 Wimbledon URS Alex Metreveli USA Rosie Casalsová
ROU Ilie Năstase
6–3, 4–6, 9–7

Tituly na turnajích ženského okruhu (24)[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra (8)[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Finalistka Výsledek
1. 15. února 1971 Moskva, SSSR koberec (h) URS Maria Kullová 6–1, 7–5
2. 26. dubna 1971 Buenos Aires, Argentina antuka ITA Anna-Maria Nasuelliová 6–3, 6–4
3. 21. srpna 1972 Orange, New Jersey, USA tráva URS Marina Krošinová 6–2, 6–7, 7-5
4. 18. června 1973 Londýn, UK tráva AUS Evonne Goolagong 6–2, 6–3
5. 22. dubna 1974 Philadelphia, USA tvrdý (h) USA Billie Jean Kingová 7–6, 6–1
6. 2. prosince 1974 Adelaide, Austrálie tráva AUS Evonne Goolagong 7–6, 2–6, 6–2
7. 18. ledna 1975 Moskva, SSSR koberec (h) URS Jelena Granaturovová 76–0, 1–6, 6–4
8. 7. června 1977 Beckenham, UK tráva JAR(1928) Marise Krugerová 7–5, 2–6, 6–3

Čtyřhra (16)[editovat | editovat zdroj]

Grand Slam tučně.


Chronologický přehled výsledků ve dvouhře Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Obecné termíny
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
(V–P)
výhry-prohry
Legenda tabulky
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
LQ prohra v kvalifikaci #k (R) prohra v daném kole turnaje
QF (ČF) prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji
Turnaj 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 Celkem SR
Australian Open A A A A A A QF A A QF A 0 / 2
French Open A 1R 2R 3R 2R 2R QF 2R F SF A 0 / 9
Wimbledon 1R A 1R 4R 2R 3R 4R QF F QF QF 0 / 10
US Open A A A A 3R A QF 3R A 2R 3R 0 / 5
SR 0 / 1 0 / 1 0 / 2 0 / 2 0 / 3 0 / 2 0 / 4 0 / 3 0 / 2 0 / 4 0 / 2 0 / 26


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Morozova na anglické Wikipedii.

  1. a b Lichner, I. et al. (1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 231

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lichner, I. et al. (1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 231–232

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]