Sasko-altenburské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sasko–altenburské vévodství
Herzogtum Sachsen-Altenburg
 Sasko-výmarské vévodství 1603–1672
1826 – 1918
Svobodný stát Sasko-Altenbursko 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Sasko-altenburgské vévodství.
hlavní město:
rozloha:
1 324 (r. 1910) km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
216 128 (r. 1910)
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Sasko-výmarské vévodství Sasko-výmarské vévodství
Nástupnické:
Svobodný stát Sasko-Altenbursko Svobodný stát Sasko-Altenbursko

Sasko-altenburské vévodství (německy: Herzogtum Sachsen-Altenburg) je německé historické území, jedno z tzv. saských ernestinských vévodství nacházejících se v dnešním Durynsku.

Vévodství má základy ve středověkém purkrabství v Altenburgu, které bylo v držení Wettinů v rámci míšeňského markrabství od roku 1243. Po rozdělení země v roce 1485 připadl Altenburg Arnoštu Saskému. Po oddělení Erfurtu v roce 1572 připadl Altenburg Sasko-výmarskému vévodství.

Vévodství v letech 1603-1672[editovat | editovat zdroj]

Když v roce 1602 zemřel syn a nástupce Jana Viléma, Frederik Vilém I., stal se Sasko-výmarským vévodou jeho mladší bratr Jan II. Nejstarší syn Frederika Viléma I., Jan Filip dostal jako vyrovnání nově vytvořené Sasko–altenburské vévodství. Jeho rodina vládla až do roku 1672, kdy ho získal Arnošt Sasko-Gothajský, který se oženil s dědičkou.

Vévodství v letech 1826-1918[editovat | editovat zdroj]

Sasko-Altenbursko poté zůstalo součástí Sasko-gothajsko-altenburgského vevodství až do jeho zániku v roce 1826, kdy byly Gotha a Altenburg rozděleny. Gotha byla připojena k vévodství Sasko-Coburg-Saalfeld, ale Saalfeld byl připojen k Sasko-meiningenskému vévodství (Coburg a Gotha byly spojeny do nově vzniklého vévodství Sasko-kobursko-gothajského). Altenburg připadl vévodovi Frederiku III. Sasko-Hildburghausenskému. Ten se ale musel na oplátku vzdát svého vévodství také ve prospěch Saska-Meiningenska. Tato rodina vládla vévodství až do konce monarchie v průběhu německé revoluce 1918-19. Nástupcem se stal Svobodný stát Sasko-Altenbursko, který byl začleněn do nového státu Durynsko v roce 1920.

Sasko-altenburská linie vymřela po smrti prince Jiřího Mořice v roce 1991.

Od 29. dubna 1831 platila ve vévodství ústava. Vévodství se v letech 1833-1834 připojilo jako suverénní stát k německé celní unii (1834-1919) a v roce 1867 k severoněmeckému spolku. Nakonec se v roce 1871 stalo součástí Německé říše.

Sasko-altenburgští vévodové[editovat | editovat zdroj]

Vévodové v letech 1603-1672[editovat | editovat zdroj]

  • 1603-1639 - Jan Filip, vévoda Sasko-Altenburgský
  • 1639-1669 - Frederik Vilém II., vévoda Sasko-Altenburgský
  • 1669-1672 - Frederik Vilém III., vévoda Sasko-Altenburgský

Rodová line zanikla, vévodství zdědila rodová linie Sasko-Gotha, poté Sasko-Gotha-Altenburg.

Vévodové v letech 1826-1918[editovat | editovat zdroj]

Představitelé rodu po roce 1918[editovat | editovat zdroj]

  • 1918-1955 - Arnošt II., vévoda Sasko-Altenburgský
  • 1955-1991 - Jiří Mořic, korunní princ Saxe-Altenburgský

V roce 1991 rodová linie Sasko-Altenburgská vymřela.