Bärbel Wöckelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
 Bärbel Wöckelová v roce 1980
NDR Bärbel Wöckelová v roce 1980
Letní olympijské hry
zlato LOH 1976 běh na 200 m
zlato LOH 1976 štafeta 4×100 m
zlato LOH 1980 běh na 200 m
zlato LOH 1980 štafeta 4×100 m
Mistrovství Evropy v atletice
zlato ME 1974 štafeta 4×100 m
stříbro ME 1982 běh na 100 m
zlato ME 1982 běh na 200 m
zlato ME 1982 štafeta 4×100 m

Bärbel Wöckelová, rozená Eckertová (* 21. března 1955, Lipsko, Sasko) je bývalá východoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně Evropy v běhu na 200 metrů.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

První mezinárodní úspěchy zaznamenala v roce 1973 na ME juniorů v tehdy západoněmeckém Duisburgu, kde získala dvě zlaté medaile (200 m, 4×100 m).[1] O rok později získala na evropském šampionátu v Římě zlatou medaili ve štafetě na 4×100 metrů. V individuálním závodě na 100 metrů postoupila do finále, kde skončila na 7. místě v čase 11,46 s.[2]

Bärbel Eckertová a Romy Schneiderová (vpravo)

V roce 1978 nestartovala na ME atletice v Praze. Na následujícím evropském šampionátu v roce 1982 v Athénách však vybojovala tři medaile. V běhu na 100 metrů získala stříbro, když byla o devatenáct setin sekundy pomalejší než Marlies Göhrová.[3] Na dvojnásobné trati si doběhla v čase 22,04 s pro zlatou medaili a druhé zlato vybojovala společně s Gesine Waltherovou, Sabine Güntherovou a Marlies Göhrovou v krátké štafetě.

Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Poprvé reprezentovala na olympiádě v Montrealu v roce 1976, kde se stala olympijskou vítězkou v běhu na 200 metrů. Ve finále trať zaběhla v čase 22,37 s. O dvě setiny pomalejší byla Annegret Richterová z NSR a bronz vybojovala Renate Stecherová z NDR.[4] Druhé zlato získala ve štafetě, kde kromě Stecherové běžela finále také Marlis Oelsnerová a Carla Bodendorfová.

O čtyři roky později se na letních olympijských hrách v Moskvě probojovala do finále běhu na 200 metrů druhým nejrychlejším časem v semifinále. Ve finálovém klání cílem proběhla v čase 22,03 s jako první a obhájila titul z předchozí olympiády, což se předtím žádné další sprinterce na této trati nepovedlo. Později totéž dokázala Veronica Campbellová z Jamajky na olympiádě v Athénách 2004 a v Pekingu 2008.

Čtvrtou, zlatou olympijskou medaili vybojovala společně s Romy Müllerovou, Ingrid Auerswaldovou a Marlies Göhrovou v závodě na 4×100 metrů. Trasu zaběhly v novém světovém rekordu 41,60 s. Tento čas je dodnes olympijským rekordem.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kompletní výsledky MEJ 1973
  2. Women 100m European Championships 1974 Rome
  3. Women 100m European Championships 1982 Athens
  4. Women 200m Olympic Games Montreal 1976

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu