Theodor Innitzer
| Theodor Innitzer | |
| Narození | 25. prosince 1875 |
|---|---|
| Úmrtí | 9. října 1955 (80 let) |
Theodor Innitzer (25. prosince 1875, Vejprty, Rakousko-Uhersko – 9. října 1955, Vídeň, Rakousko) byl vídeňský arcibiskup a rakouský kardinál římskokatolické církve českého původu.
Obsah |
Životopis [editovat]
Mládí a církevní kariéra [editovat]
Theodor Innitzer se narodil ve Vejprtech v Čechách na Kadaňsku v rodině továrního dělníka. Po dokončení školy se stal učněm v textilní továrně. V letech 1890 až 1898 studoval na gymnáziu v Kadani.
Roku 1898 vstoupil do vídeňského kněžského semináře a roku 1902 byl vysvěcen na kněze. V roce 1906 získal Innitzer doktorát z teologie. V letech 1908 až 1911 působil na Vídeňské univerzitě, a v letech 1928 - 1929 byl jejím rektorem. Roku 1929 se Innitzer stal ministrem sociálních záležitostí v třetí vládě kancléře Johanna Schobera. V roce 1932 se stal vídeňským arcibiskupem a roku 1933 kardinálem.
Politická aktivita [editovat]
Innitzer měl blízko k předním rakouským politikům, zejména k Engelbertu Dollfußovi a Kurtu Schuschniggovi, jejichž autoritativní austrofašistická vláda se odvolávala na sociální učení římskokatolické církve, jak je v té době formulovala např. encyklika Quadragesimo anno papeže Pia XI.. V r. 1933 Innitzer akceptoval nahrazení demokratického režimu autoritářským, i když se po občanské válce v únoru 1934 pokoušel u kancléře Dollfuße neúspěšně intervenovat za sociálně demokratické předáky, kteří byli odsouzeni k trestu smrti. Po atentátu na Dollfuße, spáchaném rakouskými nacisty, Innitzer vyjádřil lítost slovy: „Musel snášet bolestivá muka našeho Pána, obklopen nepřáteli.“ Innitzerovy kritiky nacismu si v následujících letech všímal i zahraniční tisk.
Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 ovšem Innitzer vyjádřil spokojenost, že anšlus proběhl hladce a obešel se bez ztrát na životech. Toto vyjádření bylo pochopeno jako souhlas s nastolením nacistického režimu. Spolu s ním vyjádřili souhlas s připojením k Německu i ostatní rakouští biskupové, výjimkou byl linecký biskup Johannes Maria Gföllner, který nepodepsal společný pastýřský list a poukázal na skutečnost, že anšlus je porušením vatikánsko-rakouského konkordátu. Kardinál Eugenio Pacelli, pozdější papež Pius XII., požádal Innitzera, aby o všem osobně podal zprávu do Vatikánu. Jakmile se Pacelli setkal s Innitzerem, dal mu najevo, že byl výrokem pobouřen. Oba kardinálové se dohodli, že Innitzer změní své původní prohlášení, což také udělal.
V dubnu téhož roku, na počest Hitlerových narozenin, vtrhlo několik nacistů, převážně příslušníků Hitlerjugend, do Innitzerova kardinálského sídla. Ačkoli Innitzer úpěnlivě prosil, aby nic neničili, bylo kardinálovo sídlo z velké části vypleněno.
Druhá světová válka a smrt [editovat]
Během druhé světové války byl Innitzer kritický vůči antisemitské a rasistické politice nacistů proti vídeňským židům, a také proti Romům.
Theodor Innitzer zemřel roku 1955 ve věku 79 let ve Vídni.
Cena kardinála Innitzera [editovat]
Arcidiecéze vídeňská každoročně uděluje Cenu kardinála Innitzera vědcům a učencům v oborech " životní dílo", "duchovní věda", "přírodní věda" a "publicistika".
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Innitzer na anglické Wikipedii.
| Arcibiskup vídeňský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Friedrich Gustav Piffl |
1932 – 1955 Theodor Innitzer |
Nástupce: Franz König |