Henry Moore
.jpg)
Henry Moore (30. července 1898, Castleford, Yorkshire – 31. srpna 1986, Much Hadham, Hertfordshire) byl anglický sochař a kreslíř. Henry Moore je známý především svými velkými figurálními sochami, které jsou celosvětově vystavovány. Většinou jde o silně stylizovaná zpodobnění lidského těla, typický je například námět „matka a dítě“ nebo „ležící figura“. Kromě krátkého období v padesátých letech, kdy Moore vytvářel rodinná sousoší, modeloval převážně ženské figury.
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se jako sedmé dítě z osmi dětí v hornické rodině. Moorův otec byl přesvědčený socialista a toto rodinné zázemí se promítlo i do synova názoru na svět. Z první světové války se vrátil jako invalida po otravě plynem. Po válce studoval a cestoval po Francii, Itálii a Španělsku.
Dílo [editovat]
Moorova tvorba představuje skutečný převrat v anglickém sochařství, jež se do té doby pohybovalo v podstatě spíše v zajetí akademismu. Odrážel důležitou vlnu novoprimitivismu, která se zvedla ve vůdčích pařížských ateliérech už v prvním desetiletí minulého století a byla společným základem zrodu řady moderních uměleckých směrů, včetně kubismu. Jeho témata jsou vlastně zcela tradiční, ale viděná nekonvenčním způsobem. Jeho první plastiky nepřesahovaly padesát centimetrů a často neměly ani dvacet centimetrů, přesto byly neobyčejně monumentální.
Ovlivnění přírodou [editovat]
Od dvacátých let vytvářel sochy pro umístění do krajiny a jako první z britských sochařů je také v plenéru tesal do kamene. Od roku 1923 rozvíjel v různých variantách především tři základní témata: matka s dítětem, ležící figura a kombinace vnitřní a vnější formy. Ve třicátých letech věnoval pozornost přírodninám, oblázkům, mušlím a kostem, s nimiž se setkával na toulkách po mořském pobřeží, kde přírodní tvarování země přílivem a odlivem zanechávalo mnoho bizarních dokumentů. Tady viděl Henry Moore poprvé děravé kameny, vymleté vodou, které mohutně zapůsobily na jeho představivost.
Výzdoba metra [editovat]
Roku 1928 prijal Moore zakázku na figurální výzdobu budovy metra u kostela St. James v Londýně, kde vytesal reliéfní figuru Západní vítr, tesal tak hluboko, jak to jen šlo, aby se co nejvíce přiblížil volné soše. Stal se členem anglické surrealistické skupiny a roku 1936 se podílel na Mezinárodní výstavě surrealismu v Londýně.
Kresba [editovat]
Moorovy kresby tvoří zvláštní kapitolu v jeho díle. Je možné je rozdělit na přípravné kresby k sochám a i na samostatná výtvarná díla, k nimž patří hlavně jeho kresby z války. Moore se domníval, že bez perfektní znalosti lidského těla a jeho zvládnutí kresbou, nelze nic vytvořit. Proto u něho najdeme realistické akty, ale i studie, ve kterých se snaží vytvořit nová umělecká „těla“ sestavená z některých základních prvků.
V letech 1940–1942, kdy byl oficiálně jmenován „válečným umělcem“, provedl svůj slavný cyklus kreseb z londýnských krytů za leteckých náletů. Vycházely z vizuálních zážitků získaných ve stanicích metra, přeměněných za bombardování Londýna v protiletecké úkryty. Moorovy kresby nejsou realistické, nicméně velmi sugestivně vystihují ve spících nebo mateřských postavách, ztrácejících se v temnotě podzemních chodeb, tiché odhodlání přežít ve stínu smrti. Téma války se ještě později projevilo v sérii plastik dutých hlav z kovových pásků.
Externí odkazy [editovat]
- Výstava Moore at Kew. Royal Botanic Gardens, Londýn 16. 1. 2008, Hospodářské noviny
- Válka, smrt a sex v díle Henryho Moorea Česká televize, 2010
- The Henry Moore Foundation
- Henry Moore (1898-1986) The UNESCO works of art collection
- Henry Moore Works in Public
