Henry Moore

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Henry Moore

Henry Moore (30. července 1898, Castleford, Yorkshire31. srpna 1986, Much Hadham, Hertfordshire) byl anglický sochař a kreslíř. Henry Moore je známý především svými velkými figurálními sochami, které jsou celosvětově vystavovány. Většinou jde o silně stylizovaná zpodobnění lidského těla, typický je například námět „matka a dítě“ nebo „ležící figura“. Kromě krátkého období v padesátých letech, kdy Moore vytvářel rodinná sousoší, modeloval převážně ženské figury.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako sedmé dítě z osmi dětí v hornické rodině. Moorův otec byl přesvědčený socialista a toto rodinné zázemí se promítlo i do synova názoru na svět. Z první světové války se vrátil jako invalida po otravě plynem. Po válce studoval a cestoval po Francii, Itálii a Španělsku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Socha od Henryho Moorea z roku 1973
Lothar Wolleh: Henry Moore

Moorova tvorba představuje skutečný převrat v anglickém sochařství, jež se do té doby pohybovalo v podstatě spíše v zajetí akademismu. Odrážel důležitou vlnu novoprimitivismu, která se zvedla ve vůdčích pařížských ateliérech už v prvním desetiletí minulého století a byla společným základem zrodu řady moderních uměleckých směrů, včetně kubismu. Jeho témata jsou vlastně zcela tradiční, ale viděná nekonvenčním způsobem. Jeho první plastiky nepřesahovaly padesát centimetrů a často neměly ani dvacet centimetrů, přesto byly neobyčejně monumentální.

Ovlivnění přírodou[editovat | editovat zdroj]

Od dvacátých let vytvářel sochy pro umístění do krajiny a jako první z britských sochařů je také v plenéru tesal do kamene. Od roku 1923 rozvíjel v různých variantách především tři základní témata: matka s dítětem, ležící figura a kombinace vnitřní a vnější formy. Ve třicátých letech věnoval pozornost přírodninám, oblázkům, mušlím a kostem, s nimiž se setkával na toulkách po mořském pobřeží, kde přírodní tvarování země přílivem a odlivem zanechávalo mnoho bizarních dokumentů. Tady viděl Henry Moore poprvé děravé kameny, vymleté vodou, které mohutně zapůsobily na jeho představivost.

Výzdoba metra[editovat | editovat zdroj]

Roku 1928 prijal Moore zakázku na figurální výzdobu budovy metra u kostela St. James v Londýně, kde vytesal reliéfní figuru Západní vítr, tesal tak hluboko, jak to jen šlo, aby se co nejvíce přiblížil volné soše. Stal se členem anglické surrealistické skupiny a roku 1936 se podílel na Mezinárodní výstavě surrealismu v Londýně.

Kresba[editovat | editovat zdroj]

Moorovy kresby tvoří zvláštní kapitolu v jeho díle. Je možné je rozdělit na přípravné kresby k sochám a i na samostatná výtvarná díla, k nimž patří hlavně jeho kresby z války. Moore se domníval, že bez perfektní znalosti lidského těla a jeho zvládnutí kresbou, nelze nic vytvořit. Proto u něho najdeme realistické akty, ale i studie, ve kterých se snaží vytvořit nová umělecká „těla“ sestavená z některých základních prvků.

V letech 19401942, kdy byl oficiálně jmenován „válečným umělcem“, provedl svůj slavný cyklus kreseb z londýnských krytů za leteckých náletů. Vycházely z vizuálních zážitků získaných ve stanicích metra, přeměněných za bombardování Londýna v protiletecké úkryty. Moorovy kresby nejsou realistické, nicméně velmi sugestivně vystihují ve spících nebo mateřských postavách, ztrácejících se v temnotě podzemních chodeb, tiché odhodlání přežít ve stínu smrti. Téma války se ještě později projevilo v sérii plastik dutých hlav z kovových pásků.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]