Chlumec (okres Ústí nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlumec
Pohled na náměstí a kostel

Pohled na náměstí a kostel

znak obce Chlumecvlajka obce Chlumecznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0427 568015
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Ústí nad Labem (CZ0427)
obec s rozšířenou působností: Ústí nad Labem
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,88 km²
počet obyvatel: 4472 (1. ledna 2014)
nadmořská výška: 235 m
PSČ: 400 10 až 403 39
zákl. sídelní jednotky: 6
části obce: 6
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Krušnohorská 39
40339 Chlumec
starosta / starostka: Ing. Petr Maxa
Oficiální web: http://www.mesto-chlumec.cz/
E-mail: mesto@mesto-chlumec.cz
Chlumec na mapě
Chlumec
Red pog.png
Chlumec
Zdroje k infoboxu a částem obce

Chlumec (německy Kulm) je město na severu České republiky, na východě Ústeckého kraje, v okrese Ústí nad Labem. Leží na úpatí Krušných hor, na půli cesty mezi krajským městem Ústí nad LabemTeplicemi. Ve městě s plošnou výměrou katastru 12,88 km²[1] žije 4472 obyvatel (1. ledna 2014).[2]

Název Chlumce je zřejmě odvozen od slova chlum, které označuje kopec se zalesněným hřebenem. Zmíněným kopcem je pravděpodobně jedna z přírodních dominant Chlumce, Horka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínky[editovat | editovat zdroj]

Adolf Liebscher: Vítězství Soběslava I. u Chlumce 18. února 1126

První písemná zmínka o městě pochází z listiny z roku 993, ve které kníže Boleslav II. určuje desátek vybraný „Nachlumcy“ právě nově založenému prvnímu mužskému klášteruBřevnově. Výhodná a pohraniční poloha Chlumce způsobila, že se brzy stal křižovatkou mezinárodního obchodu (procházela jím tzv. Lužická stezka a Srbská stezka). A proto již během 9. století je zde zbudován hraniční hrad. Ještě ve 12. století byl Chlumec pro český stát mnohem důležitější, než nedaleké Ústí nad Labem, čehož je důkazem i to, že se zde uskutečňovaly i státoprávní akty. Např. kníže Svatopluk svolal na chlumecký hrad zemský sněm českých velmožů, na němž byl jeho bratr Ota z Moravy jmenován zástupcem knížete. Roku 1126 se zde odehrála bitva mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým králem Lotharem III., o které se lze dočíst i v Jiráskových Starých pověstech českých.

Související informace naleznete také v článku Bitva u Chlumce (1126).

Roku 1227 získal Chlumec od českého krále Přemysla Otakara I.léno Kojata z Oseka, čímž se Chlumec osamostatnil coby panské sídlo. V té době byla zbudována tvrz, nacházející se přibližně v místech vedle statku pod návsí. Tvrz byla jen dřevěná, ale i přesto vydržela až do třicetileté války. Skutečný reprezentační zámek nechal postavit v letech 15921596 Petr Kölbl z Geisingu, který panství dále zveleboval. Kölblové panství dále rozšířili, krom obcí StradovČeský Újezd také i Žandov, Hrbovice, Habartice, Klíše, Předlice, Horní a Dolní Varvažov, Liboňov, Chabařovice a mnohé další.

Pobělohorské období[editovat | editovat zdroj]

Po Bílé Hoře byli protestantští Kölblové vyzváni, aby přestoupili na katolickou víru. Když odmítli, byli vyhnáni ze země a byl jim zkonfiskován celý majetek. Císař Ferdinand II. Štýrský poté panství přenechal Petru Jindřichu ze Stralendorfu. Na jaře 1634 prapor císařských lehkých jezdců přepadl rodové sídlo Kölblů, nedaleký Geising. Ještě v létě následoval odvetný vpád ŠvédůSasů, během kterého se panství nakrátko ujali opět Kölblové.

V letech 16901691 si nechal nový majitel panství, hrabě Jan František Kolovrat Krakovský, na Horce vystavět renesanční kapli Nejsvětější Trojice jako vděk za ochránění jeho rodiny a poddaných před morovou nákazou, která se roku 1680 prohnala celým krajem. Roku 1774 se panství dostalo do držení hraběnky Marie Anny z Kolovrat, manželky Josefa Václava z Thunu na Děčíně. Náročné hraběnce již staré renesanční sídlo nevyhovovalo, a tak si nechala pod obcí vybudovat nový pozdně barokní dvoukřídlý zámek, který nechala obklopit rozsáhlým anglickým parkemrybníkem. Původní objekty starého zámku poté sloužily hospodářským a administrativním účelům.

Roku 1813 navštívil panství Johann Wolfgang Goethe, který si tuto návštěvu zaznamenal i do svého deníku.

Bitva u Chlumce 1813[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Bitva u Chlumce (1813).
Zajetí generála Vandamma

Po prohrané bitvě u Drážďan ustupovala spojenecká vojska směrem do českého vnitrozemí. Císař Napoleonu I. Bonaparte vyslal za ustupující, tzv. Českou armádou své jednotky o síle 30 000 mužů pod velením generála D. R. Vandamma s cílem odříznout spojenecká vojska a obsadit Čechy. Spojenci pod velením ruského generála Ostermanna-Tolstého se však mezi obcemi Chlumec a Stradov postavili Francouzům na odpor. K tomu po cestě na Kyšperk, kudy ustupovala většina české armády, táhl maršál Schwarzenberg se svým štábem, pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I., jehož bezpečnost Tolstoj primárně zabezpečoval. Za této situace se rozhodl, že se pokusí francouzský postup za každou cenu zastavit. Vandammova vojska postupovala v dlouhých řadách horskými průsmyky, kvůli čemuž neměl francouzský generál k dispozici všechny své sbory okamžitě k dispozici. Toho hodlal Tolstoj využít, neboť si byl vědom, že oslabená a zdecimovaná Česká armáda má vůči dvojnásobné francouzské přesile jen malé šance.

První střety se odehrály 29. srpna 1813 kolem desáté hodiny u chlumeckého hřbitova, kde v prudkých srážkách Francouzi postupně obsadili celou obec a zejména strategický vrch Horka, na kterém umístili svůj hlavní stan. Vandamme jistý si svým vítězství ani nečekal na soustředění všech svých sil, které postupně přicházeli z hor na frontu, a vyslal generála Creuzera, aby obsadil nedaleké Ústí. Druhý útok zahájili Francouzi kolem jedné hodiny, směřující na Stradov a postupně tak během dne vytlačili spojence až na pomezí obcí Stradov a Přestanov. V prudkých bojích toho dne padla téměř polovina z 12 000 obránců, těžce byl raněn i sám generál Tolstoj a zálohy se ztenčily na pouhých několik set mužů. Ovšem rozhodující bylo, že svá postavení spojenci udrželi. K večeru dorazily zbytky francouzských vojsk, a tak si byl Vandamme jist, že již nazítří spojence porazí. Během noci začala z Krušných hor vycházet česká armáda, která tak posílila oslabené sbory a mohla se zapojit do dalších bojů. Sám ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. sledovali další průběh bitvy z bezpečné vzdálenosti Doubravské hory u nedalekých Teplic. Rakouský císař František I. byl ještě opatrnější a zastavil se až v Lounech, kam mu zprávy o probíhající bitvě donášel posel.

Druhý den se již od časného rána rozpoutaly prudké boje. Zatímco pravé křídlo Francouzů vytlačilo Rusy ze Stradova, tak na levém se situace již od začátku vyvíjela ve francouzský neprospěch. Zvrat nastal kolem poledne, když se v horských průsmycích objevila přicházející vojska. Vandamme si byl již jist, že mu přichází na pomoc Napoleon s posilami, ve skutečnosti šlo spojenecké pruské sbory pod velením generála Kleista, které tak uzavřeli Francouze v obklíčení. Francouzský velitel vydal okamžitě povel k ústupu a se svým sborem prchal do hor. Byl však zadržen na tzv. Asmanově louce u Ždírnického potoka nad Žandovem.

Během této bitvy byly zcela zničeny obce Chlumec, Stradov, Žandov, Přestanov, RoudnéDolní Varvažov. Zemřelo na 9 300 spojenců, převážně Rusů, a 11 000 Francouzů, další tisíce vojáků byli zraněni. Napoleon se s porážkou nehodlal smířit, a proto se již 17.18. září téhož roku znovu pokusil proniknout do Čech, opět přes Chlumec. Usídlil se v Nakléřově, odkud z místního kostela sv. Josefa pozoroval pokus svých sborů o průnik horským průsmykem. Ovšem kvůli odporu spojeneckých vojsk vedených generálem Karlem Schwarzenbergem a rozbláceným podzimním horským cestám se mu nepodařilo sejít do údolí a rozvinout vojenské šiky. Proto vydal již 18. srpna 1813 rozkaz k ústupu. Tento den je tak i posledním, kdy noha slavného císaře spočinula na území Čech.

Bitvu dnes připomíná celá řada památníků a hromadných hrobů, které propojuje naučná stezka značená žlutou turistickou značkou.

Období průmyslové revoluce[editovat | editovat zdroj]

Náves v Chlumci před rokem 1984

Roku 1830 přešel Chlumec pod správu šlechtického rodu Westphalen-Fürstenberg, největší těžaře hnědého uhlí v regionu. Westphaleni panství dále zvelebovali a připojovali sousední obce. Roku 1891 hrabě Otakar Klement Westphalen, syn prvního majitele panství Klementa Augusta Westphalena, prodal veškeré důlní vlastnictví Mostecké společnosti pro dobývání uhlí a nadále se již věnoval jen zemědělství. Roku 1838 si nechali Westphalenové pod kaplí vybudovat rodinnou hrobku. Poslední majitel panství hrabě Bedřich Ferdinand Westphalen odešel v červnu 1945 se svou rodinou do kraje svých předků – VestfálskaSRN.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Koncem druhé světové války byly na zámku ubytovány jednotky SS. Válečné události se chlumecku vyhnuly, avšak již 9. května 1945 prolétávalo nad obcí sovětské průzkumné letadlo. Jeden z místních chlapců však na něj z prostoru Horky začal střílet – netrefil. Netrvalo však dlouho a na obloze se objevila skupina stíhaček, která celou obec zasypala bombami. Byl vážně poškozen zámek, pila, pivovar a mnohé další objekty. Z jubilejního pomníku si dokonce sovětští piloti udělali terč, to když schválně stříleli do sochy lva na jeho vrcholu. Zabito bylo na 86 občanů, jejichž hromadný hrob se nachází na místním hřbitově. V poválečném období se pak obci nevyhnul odsun německého obyvatelstva a příchod nových lidí z vnitrozemí.

Období komunistické totality[editovat | editovat zdroj]

Celý zámecký areál byl po válce převeden pod nově vzniklý státní statek, který v něm zřídil sklad sena, čímž zahájil jeho postupnou devastaci. Definitivní tečku po něm udělal požár v roce 1958, který zámek zcela zdevastoval. Jeho trosky byly zbourány v souvislosti s výstavbou silnice číslo 13 pod obcí. Areál starého zámku, stejně tak jako pivovaru postupně chátral, až v sedmdesátých letech došlo k jeho likvidaci. Ve stejné době také zanikl zámecký park.

I v době komunistické totality se měnilo území Chlumce.[3] V květnu 1976 byl k Chlumci připojen sousední Stradov a byl pro ně zřízen společný Místní národní výbor (MNV). Sloučení bylo motivováno vytvořením většího hospodářského celku zemědělské výroby, Chlumec se měl stát střediskovou obcí. Stále se rozvíjející těžba hnědého uhlí v okolí postupně likvidovala řadu obcí a jejich obyvatelstvo bylo přesídleno mimo jiné právě do Chlumce. Důsledkem byla výstavba panelových sídlišť na konci 70. a v 80. letech a tedy narušení venkovského rázu obce. Podle zrušených obcí jsou dnes v Chlumci pojmenovány některé ulice, například Zalužanská, Vyklická nebo Tuchomyšlská. Další rozšíření obce následovalo 1. 7. 1980, kdy byl k Chlumci připojen Žandov, a to i proti vůli jeho občanů – o připojení rozhodlo plénum ONVÚstí nad Labem.

Od 1. ledna 1986 byl Chlumec společně s Chabařovicemi začleněn do města Ústí nad Labem, které se současně stalo statutárním městem. Jejich správním orgánem byl v té době Obvodní národní výbor 2 Ústí nad Labem-Chlumec, který sídlil v Chlumci. Chabařovice byly odsouzeny k úplnému zániku kvůli uhelným ložiskům pod jejich územím a v blízkém okolí.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po revoluci v roce 1989 byly plány těžby přehodnoceny a 1. září roku 1990 se ObNV 2 Ústí nad Labem – Chlumec rozpadl.[zdroj?] Chlumec se tedy opět osamostatnil, v rámci jeho území byl v té době ještě Přestanov. Kromě toho se obnovila samostatnost Chabařovic, Roudníků a zbylého území Hrbovic, VyklicZalužan.[4]

V té době byl také opraven kostel, jubilejní památník bitvy i všechny kaple v katastru obce. Díky telnickému starostovi Jaroslavu Doubravovi byly opraveny věžní hodiny kostela sv. Havla.

Místní referendumPřestanově konané 12. září 1992 přineslo dosud poslední územní změnu, a to osamostatnění Přestanova od 1. ledna 1993. Samostatný Chlumec se od 1. ledna 1999 formálně člení na části Chlumec, Žandov, Stradov, Český ÚjezdStřížovice.

7. září 2011 požádalo obecní zastupitelstvo o určení obce Chlumec městem. Žádost podpořilo výsledky obecní ankety, v níž podání žádosti podpořilo 316 osob a proti se vyslovilo jen 66 osob. Usnesení zastupitelstva se odvolává též na skutečnost, že již Kosmova kronika zmiňuje počátkem 12. století Chlumec jako oppidum (město), nikoliv jako oppidulum (městečko). Důvodová zpráva zastupitelstva uvádí, že získání statutu města nepřináší žádné výhody v současnosti, ale může se ukázat jako výhodné kdykoliv v budoucnosti a též je to možností, jako obnovit a posílit postavení Chlumce při jednáních a je to též záležitost pocitová, prestižní a prezentační. Dne 26. června 2012 vláda vyjádřila se žádostí souhlas.[5] Dne 21. srpna 2012 byla obec rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR povýšena na město.[6] Od 1. července 2006, kdy vstoupila v platnost novela zákona o obcích upravující udělování statusu městyse a města, se jedná (po Dobřichovicích) teprve o druhou obec, které byl status města udělen nově na základě splnění obecných podmínek, nikoliv pouze navrácen.

17. dubna 2012, ještě před povýšením na město, obec obdržela dekret o udělení znaku a vlajky (dosud používaný znak nikdy nebyl oficiální).[7]

Významné pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Havla[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Havla v Chlumci

Dnešní kostel byl postaven na místě staršího gotického chrámu sv. Gotharda, postaveného již před rokem 1359. Roku 1590 jej nechal chlumecký hrabě Petr Kölbl přestavět v barokním slohu. Za bitvy 1813 byl kostel poškozen a v letech 18471849 přestavěn podle návrhu J. Katze a A. Schmöcha v historizujícím slohu. V průčelní věži se nachází zvon z r. 1687 od Mikuláše Löwa. Pod ním ve stejném patře jsou dva ocelové závěsy pro větší zvony, zabavené během druhé světové války – dnes prázdné. Rovněž v tomto patře v okně jsou dva zvonovinové cymbály, rozeznívané hodinovým strojem, dosud funkční, bez ozdob. Do zdi kostela byly zabudovány historické renesanční náhrobky šlechtické rodiny Kölblů z Geisingu. Staly se tak dalším pozoruhodným doplňkem jeho dnešní vznosné katedrální architektury. Kostel je vybaven neogotickým zařízením. Neopomenutelné jsou také původní varhany z dílny bratrů Fellerových z nedalekého Libouchce z roku 1852. Slavnostní vysvěcení se konalo 18. listopadu 1849.

Kaple Nejsvětější Trojice[editovat | editovat zdroj]

Kaple Nejsvětější Trojice na Horce

Roku 1680 se prohnal krajem mor, který si vyžádal mnoho obětí po celých Čechách, například v nedaleké Krupce zemřela téměř třetina obyvatel. Jako výraz vděku za ochránění před nákazou nechal chlumecký hrabě Jan František Kolovrat Krakovský, syn prvního Kolovratského majitele panství, vystavět v letech 16901691 nákladem 17 000 zlatých na Horce kapli. Stavbu tvoří italská trojboká stavba (symbolický trojstěn zasvěcený Nejsvětější Trojici), uvnitř s polygonální, zaklenutou kopulí s lucernou na vrchu (válcovitý nástavec kopule s vlastními okny a střechou. Vnější stěny jsou členěny nárožními pilastry. Ve středu každého rizalitu je vchod. Nad hlavním vchodem se poté nachází nika s mramorovou sochou Ježíše Krista. Uvnitř kaple jsou bohaté nástěnné fresky z roku 1691, obnovené 1901. S kostelem je kaple spojena křížovou cestou, původně doplněnou hliněnými reliéfy zhotovené v Meyerově uměleckém ústavu v Mnichově. Hrabě Josef Klement Westphalen si nechal roku 1838 pod kaplí zřídit rodinnou hrobku. Po roce 1945 bylo zaznamenáno několik pokusů o vniknutí a to jak do kaple, tak i do rodinné hrobky Westphalenů, a proto byl vchod zazděn. Jeden z nejhorších pokusů se udál roku 1955, kdy se skupina zlodějů prokopala do hrobky skrz podlahu v kapli a následně vyrabovala a poškodila rakve i s ostatky. V devadesátých letech byla kaple nákladně zrekonstruována. Roku 2009 dal obecní úřad instalovat kopie dobových dveří v kapli. V současnosti rovněž obec plánuje rekonstrukci nástěnných fresek.

Jubilejní památník bitvy u Chlumce 1813[editovat | editovat zdroj]

Jubilení památník v Chlumci

Na východním okraji města byl roku 1913 vybudován tzv.  památník připomínající vítězství spojeneckých vojsk za napoleonské bitvy roku 1813. Návrh pomníku je od architekta Julia Schmiedela z Prahy, sochu lva vytvořil sochař Adolfa Mayerla. Stavbu památníku realizoval stavitel Antonín Plass ze sousedních Chabařovic. Fresky kopule stropu slavností síně uvnitř památníku jsou pak dílem Karla Krattnera. Slavnostního otevření pomníku se zúčastnil mimo jiné arcivévoda Karel František Josef Habsburský, budoucí císař Karel I., jeho vrchní komoří [Zdenko Lobkowicz|princ Lobkovic], nebo zemský místodržící hrabě Thun.

Koncem druhé světové války byl památník poškozen stíhačkami, které si ze sochy lva na jeho vrcholu udělaly terč. V důsledku tohoto poškození začalo do tělesa sochy po čase zatékat a hrozilo její zřícení. Proto již roku 1973 byly místními dobrovolníky provedeny základní opravné práce. Celkové rekonstrukce se památník dočkal až roku 1993, kdy došlo k opravě tělesa a následně roku 1997 k opravě vnitřních fresek. Dnes je památník chloubou obce a hojně navštěvovanou památkou. Každoročně se u něj konají pietní akce k uctění vojáků padlých v bitvě 1813.

Zaniklé památky[editovat | editovat zdroj]

Chlumecký zámek[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Chlumec (starý zámek).
Související informace naleznete také v článku Chlumec (nový zámek).

Podle nejstarších historických zmínek stával v Chlumci od 9. století strážní hrad. Ten zanikl na přelomu 12. a 13. století. V letech 15921596 nechal Petr KölblGeisingu postavit renesanční tvrz. Pozdější majitelé panství Václav Josef z Thunu a hraběnka Marie Anna Libštejnská z Kolovrat nebyli s původním sídlem spokojení, a tak roku 1774 nechali vystavět nový, barokní zámek.

Zámek Chlumec, pohled od staré silnice

Nový zámek byl obklopen rozsáhlým anglickým parkem, doplněný rybníkem. Dne 29. srpna 1813 na něm sídlil generál D. R. Vandamme. Za bitvy 29.30. srpna 1813 byl sice zámek zachován, ale již 31. 8. 1813 vyhořel jeho pivovar a samotný zámek byl následně vydrancován. K zámku patřilo mnoho hospodářských zařízení, jak v Chlumci, tak i mimo něj. Směrem k obci byly stáje pro jezdecké koně. Jednalo se o kvalitní chov, o čemž svědčí i jejich úspěšná umístění na závodech v Pardubicích. Zámek měl svou vlastní kovárnu, elektrárnu, mlýn, pilu, slepičárnu, ovčíny, zeleninovou zahradu a ovocné sady. Prakticky ve všech zemědělských produktech byl soběstačný. Po smrti Václava Josefa z Thunu, manžela Marie Anny z Kolovrat Krakovské, byl zámek kvůli dědickým sporům prodán ve veřejné dražbě rodu Westphalen zu Fürstenberg, který jej vlastnil až do roku 1945. V posledních dnech druhé světové války byla na zámku umístěna jednotka SS a měla zde sklady vojenského materiálu. Bombardování Chlumce 8. května se nevyhnulo ani zámeckému areálu. Byl zasažen zámek, pila a další objekty, ve kterých se ukrývali především civilní obyvatelé z obce. Na velkých škodách se především podílel výbuch nákladního automobilu s municí. Poškozený areál byl dán do správy nově vzniklému JZD. V roce 1951 prakticky celý zámek vyhořel, poslední trosky byly srovnány se zemí roku 1958.

Kostel sv. Vavřince[editovat | editovat zdroj]

Kostel stával mezi Českým ÚjezdemHrbovicemi, než byl roku 1966 zbytečně zbořen kvůli neuskutečněné těžbě uhlí. V minulosti se v kostele nacházel zvon z roku 1525 od mistra Tomáše z Litoměřic, nedatovaný zvon a blíže neznámý zvon z roku 1533.[8]

Další pamětihodnosti města a jeho okolí[editovat | editovat zdroj]

Chlumecká kaple Bolestné matky boží
Kaple sv. Jana Nepomuckého ve Stradově
  • Křížová cesta začínající u kostela sv. Havla a končící u kaple Nejsvětější Trojice na Horce
  • Tři smírčí kříže ve městě a jeden v horách nad obcí
  • Renesanční náhrobky uvnitř kostela a na jeho severním průčelí
  • Pomník padlým vojákům první světové války na návsi z roku 1935
  • Románská tzv. Chlumecká kaple Bolestné matky boží v horách nad obcí[9]
  • Sloup se sousoším Piety na návsi
  • Socha Ecce Homo před kostelem sv. Havla
  • Původní roubené stavení za farou č.p. 23, tzv. Martínkovna[10]
  • Kaple u hřbitova
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého ve Stradově. Kaple ze 17. století stojí na návsi. Ve věžičce litinový zvon se značně zkorodovaným povrchem.
  • Kaple v Žandově. Drobná kaple z r. 1840 stojí při průjezdní silnici. Ve věžičce malý zvon.
  • Kaple v Českém Újezdě. Kaple na návsi pod dvěma kaštany pochází z počátku 20. století. Ve věžičce se nachází litinový zvon.
  • Pomník bitvy 1813 před kaplí ve Stradově
  • Pomník zajetí generála D. J. Vandamma, velitele francouzských vojsk, na Asmanově louce u Ždírnického potoka nad Žandovem
  • Juchtová kaple na křižovatce Stradov–Přestanov–Unčín
  • Pomník bitvy 1813 (Francouzský) u Juchtové kaple na křižovatce Stradov–Přestanov–Unčín
  • Střížovická studna – přesunuta do skanzenu v Zubrnicích
  • Studánka v aleji – vedlejší cesta ze silnice I/13 do Chlumce
  • Dub na hrázi, památný strom (dub letní) asi 1 km jižně od Chlumce, po levé straně silnice z Ústí nad Labem, poblíž odbočky do Chabařovic[11]
  • staleté duby v bývalém zámeckém parku

Členění a samospráva[editovat | editovat zdroj]

Chlumec má celkovou rozlohu 12,88 km²[1] a od roku 2012 se dělí na šest částí: Chlumec, Český Újezd, Hrbovice, Stradov, StřížoviceŽandov.[12]

Od voleb v roce 1998zastupitelstvo obce 15 členů, v předchozím volebním období (19941998) jich bylo 11.[13] Rada města je pětičlenná a tvoří ji starosta, dva místostarostové a dva řadoví radní.[14] Starostou města je od 10. listopadu 2010 Petr Maxa.[15] Jeho předchůdce Josef Říha byl starostou od 2. listopadu 2009, kdy ve funkci vystřídal dřívějšího dlouholetého starostu Romana Hanusche,[16] který byl v dubnu 2012 odsouzen k pětiletému odnětí svobody za pokus o dotační podvod, zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku.[17] Veřejná zasedání městského zastupitelstva se konají na půdě městského úřadu zhruba jednou za měsíc. Zápisy ze zasedání je možné nalézt na oficiálních stránkách města Chlumec.

Město je členem svazku obcí Mikroregionu Milada.[18]

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

V Chlumci je základní škola[19] a dvě mateřské školy, Pod Horkou[20] a Pohádka.[21] Kromě toho působí v Chlumci Mateřské centrum Sluníčka,[22] které zajišťuje program pro rodiče na mateřské dovolené a děti předškolního i školního věku. V budově základní školy sídlí také Místní knihovna.[23]

Na konci srpna se v Chlumci koná připomínková akce k výročí napoleonské bitvy u Chlumce 1813, spojená s hudbou, divadelními představeními na návsi, jarmarkem a fragmentem bitvy, které se účastní nejen domácí, ale i zahraniční členové klubů vojenské historie. V roce 2013 bude tato akce o to významnější, že se jedná o 200. výročí významné bitvy. Na přípravě oslav se má podílet Ústecký kraj, rozpočet akce ale zřejmě oproti původním představám zeštíhlí.[24]

V Chlumci se každý rok v létě koná festival bluegrassové, trampské, folkové a country hudby Chlumecký guláš. Odehrává se v zámeckém parku nedaleko sportovního areálu a nového chlumeckého rybníka. Kromě hudby jsou připraveny i další atrakce pro děti i dospělé.

Na stejném místě se každoročně koncem dubna slaví příchod jara na festivalu elektronické hudby Čáry Máry, jehož návštěvnost a oblíbenost se každým rokem zvyšují. Na svědomí ho mají Mareena beach bar a JakuzaSound, kteří se v Chlumci starají o kulturní vyžití mladších očanů.

Dlouhou tradici mají dětský pěvecký soubor Koťata[25] (vedoucí Eva Koupilová) a Chlumecký dětský sbor[26] (vedoucí Josef Říha). Tyto soubory se podílejí na každoročních vánočních koncertech v kostele sv. Havla.

V Chlumci byl v letech 19751980 v rámci akce Z postaven Kulturní dům.[27] Město má dnes Kulturní dům ve výpujčce od státu a snaží se ho získat do vlastnictví.[28] Součástí chlumeckého Kulturního domu je i kino, jehož činnost byla 18. září 2011 obnovena po 13 letech.[29] V současné době kino promítá jednou za 14 dní.

V posledních letech byla obnovena tradice masopustního průvodu na začátku února a některých dalších křesťanských tradic.

Sportovní aktivity zastřešuje Tělovýchovná jednota Chlumec, mezi nejpopulárnější sporty s největší členskou základnou patří fotbal, šachy, volejbal a tenis.[30] Vedle hlavního mužského fotbalového týmu[31] jsou zde i přípravné týmy mladších[32] a starších žáků.[33]

V Chlumci jsou dále činní dobrovolní hasiči,[34] kynologové,[35] cykloturistický oddíl,[36] Trampská unie[37] a Auto klub.[38]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Lávka pro pěší na 76. km zvaná Kočičí oči (směr Praha)

Dopravní obslužnost Chlumce je na dobré úrovni. Bezprostředně kolem něj prochází silnice I. třídy číslo 13, která vede z Karlových Varů do Liberce a dále do Polska. Necelé dva kilometry od Chlumce se také nachází sjezd z dálnice D8 (exit 74, mimoúrovňová křižovatka Úžín). Přes dálnici vede unikátní lávka pro pěší, zvaná Kočičí oči. Lávka získala několik architektonických ocenění v roce 2007.[39] Chlumec je spojen městskou hromadnou dopravouÚstím nad Labem,[40] Teplicemi[41] a linkovou dopravou s Děčínem.[42]

Železniční stanice Chlumec u Chabařovic se nalézá SZ od obce. Regionální trať nazývaná Kozí dráha nebo Kozina vede z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Její pravidelný provoz byl zahájen roku 1871 a ukončen 9. prosince 2007.[43] V posledních letech zde občas několik vlaků projelo, šlo ale o ojedinělé akce iniciované starosty obcí, které na této trati leží.[44] Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo 29. června 2012 připojení obce k Memorandu o spolupráci obcí ležících při trati č. 132 (tzv. Kozí dráha), jehož cílem je obnova osobní dopravy na této trati.[45] V roce 2014 se vlaky na Kozí dráhu vrátí při výjimečných příležitostech v úseku mezi Děčínem a Telnicí, zbytek trasy je stále ve výluce kvůli špatnému technickému stavu a obslouží ho náhradní autobusová doprava.[46] Aktuální informace o provozu na trati je možné najít na stránkách Severočeské dráhy.[47]

Místní autobusová doprava byla v Chlumci v provozu od zastupitelských voleb v roce 2006 do konce roku 2009. Byla zrušena v souvislosti s vážnou krizí obecního rozpočtu.[48]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Chlumec leží na úpatí východního cípu Krušných hor, nedaleko Českého středohoříLabských pískovců. Je tedy velmi vhodným východiskem pěší i cyklistické turistiky. Pro svou bohatou historii a atraktivní okolí je i zajímavým turistickým cílem.

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Z Chlumce vede zelená turistická trasa severozápadním směrem přes vlakové nádraží, Chlumeckou kapli a bývalé Habartice, kde se napojuje na Krušnohorskou magistráluEvropskou dálkovou trasu E3. Její délka je asi 7 km.

Druhá trasa vedoucí Chlumcem je žlutá, která spojuje památníky a jiná významná místa napoleonské bitvy u Chlumce. Začíná u Rakouského pomníku ve Varvažově, dále pokračuje kolem Pruského pomníku směrem do Žandova. Severně od Žandova krátce odbočuje k pomníku zajetí generála Vandamma, prochází celým Žandovem a kolem jubilejního pomníku bitvy pokračuje na Horku. Poté vede Chlumcem do StradovaPřestanova, kde odbočuje k Ruskému pomníku a končí na Chabařovickém nádraží. Délka této trasy je asi 7,5 km.

V zimě je běžkaři využívána Krušnohorská magistrála na hřebeni hor a dnes již neprovozovaná železniční trať nazývaná Kozí dráha na úpatí Krušných hor.

Cyklotrasy[editovat | editovat zdroj]

Přímo Chlumcem vede cyklotrasa číslo 3009, jejíž celková délka je asi 33 km. Její trasa je následující: RadejčínŽimŘehloviceHabříbývalé LochočiceRoudníkybývalé ZalužanyChabařovice – Chlumec – StradovUnčín – údolí Maršovského potoka – Mravenčí vrch – točna pod Vyhlídkou – silnice spojující AdolfovFojtovice, kde se napojuje na dálkovou trasu 23, která spojuje DěčínMěděnec.

V obci Habří se stezka větví a nabízí ještě dvě další cesty: 3009A (Habříbývalé ŽichliceRoudníky) a 3009B (HabříRabenovRoudníky).

Cyklostezka číslo 3074 má délku 21 km a vede z Klíše přes StřížoviceVšebořiceHabrovice–Bánov a potom podél tzv. Kozí dráhy do Telnice. Odtamtud vede do Varvažova, kde se napojuje na žlutou turistickou značku a severně od Žandova se od ní odpojuje a míří Ždírníckým údolím vzhůru. Po vrstevnici pak vede na západ a napojuje se u Žabáka na cyklotrasu 3009.[49]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  2. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2013 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2014-02-21]. Dostupné online.  
  3. Elektronické inventáře fondů Archivu města Ústí nad Labem [online]. Archiv města Ústí nad Labem, [cit. 2010-11-07]. Dostupné online.  
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  
  5. Město Chlumec [online]. Město Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  6. Chlumec se stal městem [online]. Město Chlumec, [cit. 2012-09-04]. Dostupné online.  
  7. Chlumec převzal dekret o udělení znaku a vlajky [online]. Obec Chlumec, [cit. 2012-07-29]. Dostupné online.  
  8. KAISEROVÁ, Kristina, KAISER, Vladimír a kol. Dějiny města Chabařovic. Chabařovice: 1998, s. 162.
  9. 50°42′32″ s. š., 13°54′16″ v. d.
  10. Martínkovna [online]. Klub Trampské unie ZKSM Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  11. 50°41′25″ s. š., 13°56′44″ v. d.
  12. Usnesení ZM 24.09.2012 [online]. Město Chlumec, [cit. 2013-01-13]. Dostupné online.  
  13. volby.cz [online]. Volební server ČSÚ, [cit. 2010-05-29]. Dostupné online.  
  14. Rada města [online]. Město Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  15. Usnesení ZO 10.11.2010 [online]. Město Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  16. Usnesení ZO 5.10.2009, pokračování 19.10.2009 a 2.11.2009 [online]. Město Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  17. Starosta připravil obec o 16 milionů. Půjde na pět let do vězení [online]. lidovky.cz, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  18. Mikroregion Milada [online]. Mikroregion Milada, o.p.s., [cit. 2013-01-17]. Dostupné online.  
  19. Vítejte na stránkách ZŠ Chlumec [online]. ZŠ Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  20. Mateřská školka Pod horkou [online]. Mateřská školka Pod horkou, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  21. Mateřská škola Pohádka [online]. Mateřská škola Pohádka, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  22. Sluníčka Chlumec [online]. Mateřské centrum Sluníčka, o.s., [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  23. Místní knihovna v Chlumci [online]. Místní knihovna v Chlumci, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  24. Oslavy bitvy u Chlumce budou střídmější, kraj po kritice sníží dotaci [online]. iDnes.cz, [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  25. Dětský pěvecký sbor Koťata [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  26. Chlumecký dětský a Chlumecký pěvecký sbor [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  27. Chlumec požádal stát o bezúplatný převod Kulturního domu do svého vlastnictví [online]. Město Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  28. Chlumecký zpravodaj č. 147 - červen 2012 [online]. Město Chlumec, [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  29. KINO CHLUMEC OTEVŘENO [online]. Město Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  30. Tělovýchovná jednota Chlumec [online]. Město Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  31. TJ Chlumec [online]. TJ Chlumec, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  32. Tj Chlumec mladší žáci [online]. Tj Chlumec mladší žáci, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  33. Tj Chlumec Starší žáci roč. 98 a ml. [online]. Tj Chlumec Starší žáci, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  34. Hasiči Chlumec [online]. Hasiči Chlumec, [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  35. ZKO Chlumec (ZKO 157) [online]. Základní kynologická organizace Chlumec, [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  36. Cykloturistický oddíl Chlumec [online]. Cykloturistický oddíl Chlumec, [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  37. Martínkovna [online]. Trampské unie Chlumec, [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  38. Aktuálně Auto klub Chlumec [online]. Auto klub Chlumec, [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  
  39. ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech [online]. Ústí - Aussig.net, [cit. 2013-01-15]. Dostupné online.  
  40. Dopravní schémata [online]. Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s., [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  41. Autobusové linky [online]. Veolia Transport Teplice s.r.o., [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  42. Dopravní podnik města Děčína, a. s. [online]. Dopravní podnik města Děčína, a. s., [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.  
  43. Obce se skládají na zvláštní vlaky [online]. ŽelPage (provozuje občanské sdružení ŽelPage, o. s.), [cit. 2010-04-11]. Dostupné online.  
  44. Kozí dráha opět ožívá [online]. ŽelPage (provozuje občanské sdružení ŽelPage, o. s.), [cit. 2010-04-11]. Dostupné online.  
  45. Memorandum o spolupráci obcí ležících při trati č. 132 (tzv. Kozí dráha) [online]. Obec Chlumec, [cit. 2012-07-29]. Dostupné online.  
  46. Kozí dráha o Velikonocích po dlouhé době ožije [online]. ŽelPage (provozuje občanské sdružení ŽelPage, o. s.), [cit. 2014-02-20]. Dostupné online.  
  47. Kozí dráha [online]. Konzultační dopravní společnost, [cit. 2014-02-20]. Dostupné online.  
  48. Memorandum o spolupráci obcí ležících při trati č. 132 (tzv. Kozí dráha) [online]. Obec Chlumec, [cit. 2012-07-29]. Dostupné online.  
  49. Cykloserver.cz [online]. SHOCart s.r.o., [cit. 2013-01-15]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAISEROVÁ, Kristina, KAISER, Vladimír a kol. Dějiny města Chabařovic. Chabařovice: 1998.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Chlumec

Český Újezd • Hrbovice • Chlumec • Stradov • Střížovice • Žandov