Nakléřov

Nakléřov
Pohled na obec a Císařskou rozhlednu (1920)
charakter sídla:	osada
součást obce:	Petrovice
okres:	Ústí nad Labem
historická země:	Čechy
katastrální území:	Nakléřov (12,87 km²)
zeměpisné souřadnice:	50° 44′ 44″ s. š., 13° 58′ 37″ v. d.
Zdroje k infoboxu a částem obce
multimediální obsah na Commons

Nakléřov (německy Nollendorf) je osada, základní sídelní jednotka a katastrální území v místní části Krásný Les obce Petrovice, ležící v nadmořské výšce od 670 do 684 metrů. Poblíž obce leží Nakléřovský průsmyk.

Historie

Ves je prvně písemně zmíněna roku 1382, kdy jsou uvedeni bratři Hyldan (kanovník pražského hradu v r. 1393), Vigand, Reinhold a Děpold z Lungvic jako patroni místního kostela. Přes obec vedla stará cesta, kterou se do Čech z oblasti Halle dopravovala v 15. století sůl. Během 18. století zde proběhlo několik vojenských střetnutí, včetně počátku invaze pruských vojsk roku 1756 jakožto součásti Sedmileté války. Roku 1813 se zde odehrála část bitvy u Chlumce, tedy střetnutí mezi Napoleonovými vojsky a armádami spojenců. Po porážce Francouzů 30. srpna se Napoleon ještě v září téhož roku pokusil o další vpád do Čech a v Nakléřově si zřídil svůj hlavní stan. Brzy byl však donucen k ústupu.

Od roku 1850 byl Nakléřov samostatnou obcí s rozvinutým zemědělstvím a výrobou kovových knoflíků. Na konci 2. světové války zde žilo 310 obyvatel v 84 domech. Po odsunu německého obyvatelstva zůstala obec z větší části neobydlená. Část usedlostí byla ještě několik let využívána ke kolektivní rekreaci.

Pamětihodnosti

O prvním dřevěném kostele na Nakléřově, který ale dlouho nedokázal odolat nepřízni zde po většinu roku panujícího počasí, postaveném někdy před rokem 1330 s téměř vůbec nic neví.

První bližší zmínka je až o zděném gotickém kostele (postaveným s největší pravděpodobností někdy kolem roku 1382) zasvěcehého Panně Marii a sv. Jiří, jenž značně poškodila švédská vojska v roce 1639. - Neb provizorně opravený kostel rozprostírající se uprostřed starobylého hřbitova v 2. polovině 17. století přestal vyhovovat, byl na jeho místě Johannem Georgem Gröschelem v roce 1679 vystavěn (v roce 1697 ještě jednou přestavěn) a dne 9. listopadu 1679 vysvěcen nový barokní kostel zasvěcený sv. Josefovi.

Hlavní oltář do kostela přivezl ze „Setz“ a instaloval v roce 1699 krupský truhlář Michel Leibner. - Nové šafírování provedl roku 1700 altenberský malíř Hesse.

První nikterak výmluvná zmínka o varhanách pochází z roku 1794, kdy došlo k jejich opravě. - Výroba nových varhan (šafírovaných v roce 1822), které zaplatil Náboženský fond za přispěním Obce, byla zadána v roce 1820 liboucheckému varhanářskému mistrovi Fellerovi. Ty byly v roce 1901 nahrazeny varhanami varhanáře Schiffnera.

Hranolová věž, ze které dne 17. září 1813 údajně francouzský císař Napoleon I. Bonaparte sledoval probíhající boje u Varvažova, pocházela ale až z roku 1805. - V kostelní věži se nacházel zvon z roku 1745 od Jakuba Konráda Löhnera, zvon z roku 1749 od Jan Krištofa Grohmanna a malý zvon z roku 1679, o němž není známo nic bližšího.

I přesto, že náklady na odstřel kostela byly vyšší než by stála jeho oprava (ústečtí památkáři se neúspěšně snažili prosadit zachování alespoň věže), byl zchátralý farní kostel sv. Josefa dne 28. dubna 1975 byl z rozhodnutí ONV Ústí nad Labem odstřelen střelmistry z Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě, aby na jeho místě byl postaven pomník sovětským vojskům. - Jeho výstavba, která měla stát 4,5 miliónů Kčs, byla ale zastavena vládou.

Externí odkazy

• Nakléřov (Nollendorf)
• Nakléřov (Nollendorf, 1382, 670-684 m. n. m.); obec Petrovice
• Praštit rakouské psy do frňáku se německému princi v Ústí nepovedlo